Holubov - "Přemýšlím, jak ukázat, že nejsme na rozdíl od Andreje Babiše lhostejní. Naše rodina je připravena se o jednoho sirotka postarat," předčítá Hana Pospíšilová ze štosu desítek vytištěných zpráv, které v posledních dnech dorazily na adresu organizace Češi pomáhají. Právě tato iniciativa stojí za původní myšlenkou pomoci syrským dětem.
Pospíšilová, která v organizaci působí jako dobrovolnice, se zúčastnila i pátečního jednání v Senátu. Vyvolala ho europoslankyně Michaela Šojdrová (KDU-ČSL), která přišla s nápadem poskytnout v Česku pomoc několika desítkám sirotků, které nyní žijí bez rodičů v uprchlických táborech.
Ruth Hálová (92)
Narodila se v Českém Krumlově, a jako třináctiletá se dostala do šestého, největšího transportu takzvaných Wintonových dětí. Ty byly z předválečného Československa a okolních zemí zachráněny Britem Nicolasem Wintonem. Pražské Hlavní nádraží opustil její vlak 1. června 1939, tři měsíce před vypuknutím druhé světové války. Na jejím konci se Ruth Hálová vrátila domů za matkou, která přežila. Nyní žije v obci Holubov, zhruba 20 kilometrů od Českých Budějovic, a jak sama říká, prosí za přijetí 700 syrských sirotků v České republice.
Šojdrová a zástupci organizace Češi pomáhají se chtějí ještě tento týden sejít s premiérem Babišem. Ten ale návrh už po pátečním jednání rozhodně odmítl. "Proč bychom je přijímali? Máme sirotky i u nás, které musíme připravit na vstup do života. Já jsem šel do politiky hlavně proto, abych se staral o české občany," řekl premiér Babiš v rozhovoru pro sobotní Právo.
"50 nestačí, nás bylo skoro 700"
Babišovo rozhodnutí překvapilo i dvaadevadesátiletou Ruth Hálovou, která projekt pomoci syrským dětem podporuje - sama byla před druhou světovou válkou mezi stovkami dětí, které z Československa odvezl Brit Nicholas Winton, a zřejmě jí tak zachránil život.
"Když je nejhůř, tak se má pomáhat hned," říká Hálová hned na úvod setkání. Na české politiky se s prosbou o pomoc syrským dětem obrátila poprvé už před dvěma lety.
Češi pomáhají
Petiční výbor, který se zaměřuje na pomoc syrským dětem. Jeho vzniku předcházela výzva Syrské děti do Česka, reagující na chemické útoky v roce 2017 ve městě Idlibu. Mezi členy patří například aktivista Martin Uhlíř, Miroslav Tancoš z Romské demokratické strany, lékařka Hana Pospíšilová, nebo řidič kamionu Jaroslav Míko.
"Lidi mají strach, i média nám pořád ukazují jenom to nejhorší, co se ve světě děje," odpovídá Ruth Hálová na otázku, proč si myslí, že se na projekt sneslo tolik kritiky. "Já jsem věřila, že pan Babiš bude dělat rozdíl mezi migrantem, dospělým, který dobrovolně odešel. Ale dítě takovou věc nerozhoduje," dodává Hálová.
"Já myslím, že to je ta politika, které nerozumím. Já takový rozdíl mezi českým dítětem a dítětem v nouzi nevidím," říká Hálová. "Určitě dítě, které je u nás vychované, je méně náchylné k násilí než dítě, které je na ulici, to je jasné," dodává.
Projekt pomoci syrským dětem se inspiroval ve Velké Británii, kde před dvěma lety prosadil Alf Dubs, jeden ze členů tamní horní komory parlamentu a další z Wintonových dětí, dodatek k zákonu, podle kterého by Británie měla přijmout několik stovek dětí bez rodičů, které se z válkou zasažených zemí dostaly do uprchlických táborů v Evropě.
Přesný postup zatím není jasný
Podle europoslankyně Michaely Šojdrové je v uprchlických táborech v Řecku až tři a půl tisíce dětí bez rodičů. "Česká republika by měla přijmout symbolicky těchto 50 dětí," říká politička.
"Budeme chtít, aby Češi projevili svoji solidaritu vůči dětem, které jsou nevinné oběti," vysvětluje, s čím půjde na schůzku s premiérem Babišem. Oslovit chce také manželky premiéra i prezidenta Zemana. "Je to záležitost, které by jejich něžnější polovičky mohly více rozumět," vyjádřila se pro server lidovky.cz. Konkrétní postup ještě vymyšlený nemá, podle informací Aktuálně.cz zatím po úřední cestě žádná konkrétní žádost nebyla podána.
"Výběr dětí, zvolení právního statutu, způsob integrace, to jsou kompetence, které má ministerstvo vnitra a zahraničí. Mám velkou důvěru v odbornost našich orgánů. Ministerstvo vnitra by i ve spolupráci s řeckou stranou mohlo ty děti vybrat, přivézt, naučit je český jazyk, dát jim tu perspektivu," dodává Šojdrová.
Adopce by byla složitá, říká úřad pro ochranu dětí
Jak by konkrétní pomoc mohla vypadat, zatím není jasné. Pokud by se projekt nakonec přece jen dal do pohybu, účastnit by se ho mohl i Úřad pro mezinárodněprávní ochranu dětí.
"Musí o tom rozhodovat soudy. Připadá mi pravděpodobné, že by třeba jmenovaly opatrovníkem náš úřad. Plně v souladu se zákonem," uvedl ředitel úřadu Zdeněk Kapitán.
Zdůraznil ale, že jeho instituce zatím o záměru s nikým nejednala. Případná adopce syrských dětí by podle Kapitána byla velmi komplikovaná.
"Je otázka, jestli by se s odstupem doby neobjevily nějaké osoby, které by na děti vznášely nároky. Rozumnější než osvojení by mi přišla pěstounská péče. U ní je méně právních rizik," vysvětlil Kapitán.
