Babiš odmítá 50 syrských sirotků. Česko by jim zvládlo dát domov, ohradil se Hamáček

sw sw
Aktualizováno 15. 9. 2018 16:35
"Proč bychom je přijímali? Máme sirotky i u nás, které musíme připravit na vstup do života. Něco o tom vím, protože moje nadace na to dávala peníze," reagoval na iniciativu Babiš.
Premiér Andrej Babiš a vicepremiér Jan Hamáček.
Premiér Andrej Babiš a vicepremiér Jan Hamáček. | Foto: Ludvík Hradilek

Praha - Premiér Andrej Babiš (ANO) odmítá iniciativu některých senátorů a takzvaných Wintonových dětí, aby Česko přijalo 50 syrských dětí, které přišly o rodiče. Řekl to v rozhovoru pro Právo. Vicepremiér Jan Hamáček v reakci prohlásil, že by Česko zvládlo těmto sirotkům nabídnout domov.

"Proč bychom je přijímali? Máme sirotky i u nás, které musíme připravit na vstup do života. Něco o tom vím, protože moje nadace na to dávala peníze," reagoval na iniciativu Babiš.

"A hlavně Česko je solidární, od roku 2015 jsme do různých zemí kvůli migraci poslali 2,5 miliardy, pomáháme na místě v Sýrii lékaři i experty, v Česku jsme ošetřili 2500 pacientů včetně řady syrských dětí," tvrdí premiér, který údajně "šel do politiky hlavně proto, aby se staral o české občany".

" A když už jsme u těch sirotků, proč zase někdo pomíjí válku na Ukrajině? Tam nejsou? Tak proč bychom se měli starat právě o Syřany?" dodal.

S Babišem ovšem nesouhlasí vicepremiér a ministr zahraničí i vnitra Jan Hamáček (ČSSD). "Zcela jistě bychom jako desetimilionová země zvládli nabídnout nový domov 50 dětem, které ve válce v Sýrii ztratily rodiče," napsal na Twitter. Zároveň upozornil, že Česko tento týden darovalo přes 200 milionů korun na nákup hlídkových lodí pro libyjskou pobřežní stráž a že odmítá kvóty.

Česko by podle návrhu, s nímž přišla europoslankyně Michaela Šojdrová (KDU-ČSL), mělo poskytnout útočiště padesáti dětem, které jsou bez rodičů v uprchlických táborech v Řecku a dalších evropských zemích.

V pátek návrh projednávali senátoři a zástupci státní správy v rámci kulatého stolu na půdě Senátu. Iniciativu osobně podporují například i Milena Grenfell-Bainesová a Ruth Hálová, které patří mezi děti, jež z předválečného Československa na poslední chvíli zachránil Brit Nicholas Winton.

"Stejně jako my v roce 1938 tyto děti žijí ve strachu a nejistotě, navíc postrádají domov a stravu. Nemohu předstírat, že se mě osud těchto dětí netýká," je přesvědčená dvaadevadesátiletá Ruth Hálová.

Babiš v poslední době několikrát zopakoval, že "nepřijme ani jednoho migranta". Podle Šojdrové je takový postoj špatný. "Předseda vlády i ministr vnitra a zahraničí by měli být schopni říct, my víme, co je naše zodpovědnost, nás nemusí nikdo nutit nějakými povinnými kvótami," myslí si europoslankyně.

O nezletilé by se podle ní mohly postarat neziskové organizace, například Slezská diakonie ve spolupráci s dětskými domovy.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

Aktualizováno před 46 minutami

Policie v doplněném spisu ke kauze Čapí hnízdo opět navrhla podání obžaloby. Uvedl to mluvčí Městského státního zastupitelství v Praze

Obhájci premiéra Andreje Babiše (ANO) a jeho někdejší poradkyně Jany Mayerové (nyní Nagyové) se v pondělí seznámili s doplněným trestním spisem v dotační kauze Čapí hnízdo. Uvedl to Deník N. Policie předala doplněný spis  Městskému státnímu zastupitelství v Praze, konkrétně státnímu zástupci Jaroslavu Šarochovi k rozhodnutí o dalším postupu. Opět navrhla podání obžaloby. 

Babiš i Mayerová jsou v souvislosti s udělením padesátimilionové dotace na stavbu farmy Čapí hnízdo obviněni z poškození finančních zájmů Evropské unie a z dotačního podvodu. Vinu dlouhodobě odmítají.

"Už jsme se dnes seznámili se spisem Čapí hnízdo. Pro nás se nic nezměnilo a nic nového jsme se nedozvěděli. Seznamovali jsme se s tím zhruba hodinu," řekl Deníku N Babišův advokát Josef Bartončík, který spolu se svým bratrem Michaelem hájí oba obviněné.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Nesrovnalosti i "atmosféra strachu", kritizuje volby v Rusku Evropská unie

Evropská unie v pondělí odsoudila "atmosféru zastrašování" v souvislosti s parlamentními volbami v Rusku a poukázala na četné nesrovnalosti při hlasování, na které upozorňovali nezávislí pozorovatelé. Polsko zase označilo za protiprávní skutečnost, že do ruské Státní dumy mohli volit i lidé z východní Ukrajiny, což zkritizovala také EU. Podle Británie průběh voleb, po nichž si dvoutřetinovou ústavní většinu v dolní komoře ruského parlamentu udrží vládní strana Jednotné Rusko, svědčí o vážném omezování demokratických svobod v Rusku.

"To, co jsme viděli před volbami, byla atmosféra zastrašování všech nezávislých kritických hlasů," řekl na tiskovém brífinku mluvčí šéfa unijní diplomacie Josepa Borrella. "Nebyli u toho žádní nezávislí mezinárodní pozorovatelé, takže je velmi obtížné zjistit, jak volby skutečně dopadly," dodal mluvčí Peter Stano. Od místních nezávislých pozorovatelů však má EU podle Stana indicie svědčící o "četných nesrovnalostech" při hlasování. Borrell se má podle něj tento týden sejít s ruským ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem na okraj zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku.

Zdroj: ČTK
Další zprávy