Autoři průzkumu upozornili, že spokojenost se stavem přírody v místě svého bydliště vyjadřuje od počátku sledování v roce 2002 minimálně 70 procent lidí, pouze v letech 2004 a 2010 jejich počet mírně klesl pod tuto úroveň. Počet občanů, kteří se pozitivně vyjadřují o stavu v celém Česku, od roku 2002 rostl s mírnými odchylkami do roku 2017, kdy dosáhl maxima 72 procent. Poté pozitivních hodnocení ubylo až na 53 procent v roce 2020. Od té doby jich opět přibývá.
Proti loňskému červenci se počet těch, kteří jsou spokojeni s okolím svého bydliště, zvýšil o osm bodů. V otázce životního prostředí celé Česka přibylo kladných hodnocení o šest bodů.
V ochraně životního prostředí Češi přitom nejvíce oceňují aktivitu obecních úřadů a ekologických organizací. Kladně ji hodnotí 59, respektive 56 procent lidí. Naopak nejhůře v hodnocení lidí dopadl parlament, jehož činnost při ochraně přírody pozitivně vnímají necelé dvě pětiny oslovených.
Podle zjištění průzkumu velká část veřejnosti, konkrétně 84 procent, souhlasí s tím, že dělat něco pro životní prostředí je dobré, i když to stojí peníze a čas. Na druhou stranu 57 procent oslovených se současně ztotožnilo s názorem, že pro ně osobně je těžké pro životní prostředí něco udělat.
Polovina lidí si pak myslí, že mnohá tvrzení o ekologických hrozbách jsou zveličená, a podle 45 procent jsou v životě důležitější věci než starost o životní prostředí. Téměř dvě pětiny občanů uvedly, že nemá cenu starat se o životní prostředí, pokud to nebudou dělat i ostatní.
Z oblastí, které mají vliv na životní prostředí, se nejvíce lidí kriticky staví k silniční dopravě. Její negativní dopad na přírodu vnímá 78 procent lidí. Více než polovina dotázaných považuje za špatné také chování firem k životnímu prostředí, dopad těžby dřeva a nerostných surovin na životní prostředí nebo postihy těch, kteří přírodu poškozují. Nejlépe z hodnocení vyšly dopady zemědělské činnosti na přírodu a využívání obnovitelných zdrojů, které jako špatná hodnotily zhruba dvě pětiny lidí.
Centrum pro výzkum veřejného mínění provedlo průzkum v době od 8. září do 8. listopadu mezi osmi stovkami lidí staršími 15 let.
