Praha - Mým úkolem je posílat americké velvyslance sem do Prahy a vítat české ambasadory ve Washingtonu, zahájila v úterý svou řeč k českému publiku s nadsázkou bývalá ministryně zahraničí USA s československými kořeny Madeleine Albrightová.

Po její levici seděl jak americký velvyslanec v Praze Norman Eisen, tak český adept na post ambasadora v USA Petr Gandalovič, poprvé ve své očekávané roli na veřejnosti.

Bývalá politička je sice v Česku na soukromé návštěvě, nicméně v úterý se v Americkém centru v Praze zúčastnila panelové diskuze věnované převážně obamovské vizi světa bez jaderných zbraní, při níž ale Češi, zastoupeni také náměstkem ministra zahraničí Jiřím Schneiderem, chtěli mluvit spíš o obavách z atomu po jaderné havárii v japonské Fukušimě.

Gandalovič do Washingtonu brzy

"Druhé jméno prezidenta Obamy je partnerství. Není náhodou, že do Prahy vyslal svého blízkého přítele," ubezpečovala o dobrých česko-amerických vztazích v Praze Albrightová. Do Prahy mimo jiné zamířila proto, aby si prohlédla historické dokumenty spojené s jejím otcem, československým diplomatem Josefem Korbelem.

Nakonec jejich kopie dostala od české diplomacie darem.

"Netrpělivě očekáváme příjezd Petra Gandaloviče do Washingtonu," předznamenal poprvé vstřícné přijetí nového českého vyslance v USA Eisen. Gandaloviče označil za "význačného člověka české státní správy".

V minulosti se přitom spekulovalo o tom, že český exministr měl při nominaci potíže se svou bezpečnostní prověrkou.

Podle informací Aktuálně.cz by se Gandalovič mohl oficiálně v USA představit v květnu, kdy má do zámoří odcestovat společně se svým šéfem, ministrem zahraničí Karlem Schwarzenbergem.

Albrightová: Ano jádru

Návštěva Albrightové připadá na dvojité výročí česko-amerických vztahů. Před dvěma lety v dubnu americký prezident Barack Obama na Pražském hradě pronesl svůj protijaderný proslov, o rok později už tu se svým ruským protějškem Dmitrijem Medveděvem podepsal dohodu o jaderném odzbrojování.

Na příští týden chystá ministerstvo zahraničí konferenci připomínající toto téma: Pražská Agenda - Cesta kupředu.

"Pražskou agendu jsme dostali v podstatě zadarmo. Kolik metropolí by za ni bylo vděčnějších? Rozhodli jsme se ukázat naše 'vlastnictví' agendy, také to, že ji bereme vážně a jsme připraveni přispět prací," řekl náměstek Schneider.  

Češi nicméně do Pražské agendy chtějí hlavně prosadit téma, které Prahu skutečně pálí - otázku jaderné bezpečnosti, která se po havárii ve Fukušimě znovu dostala do středu zájmu. A s ním i česká atomová elektrárna Temelín.

Z USA se českým politikům potýkajícím se s protijadernými postoji v EU dostalo podpory. "Je těžké si představit, že se řekne 'ne' jaderné energii," řekla ministryně. Dodala však, že je po havárii v Japonsku třeba dávat větší důraz na dodržování a průhlednost pravidel a bezpečnostních opatření.

Československé vzpomínky

V panelu se v úterý sešla velmi specifická sestava, dva představitelé české politiky a dvě výrazné osobnosti amerického veřejného života s československými kořeny. Eisenova maminka pocházela z Československa, stejně jako oba rodiče Albrightové.

Čtveřice diskutovala o možném kontrastu amerického idealismu a českého skepticismu.

"Naše heslo je 'Svět bez jaderných zbraní'. Vaše je 'Svět bez jaderných zbraní v nepovolaných rukou'," řekl velvyslanec.

Diskuze se i přes téma české role v NATO vracela také k současnému klíčovému bodu česko-amerických vztahů. Tím je zřejmě zakázka na dostavbu Temelína, o niž má neskrývaný zájem americká společnost Westinghouse.

"Temelín vidím snad i ve tvaru této konvice na čaj," žertoval na účet svých otevřených lobbistických snah americký velvyslanec.