Praha - Miloš Zeman už fakticky zahájil prezidentskou kampaň: jeho Strana práv občanů - Zemanovci sbírá podpisy pod petici na podporu kandidatury, v kapse má i hlasy deseti senátorů v čele s Vladimírem Drymlem za ČSSD.
Přesto stále říká, že vlastně prezidentem být nechce, ale jeho přátelé ho přesvědčují, že by jím být měl. A že je tedy "ochoten" jím být.
A výrazně se profiluje jako levicový kandidát ("zůstal jsem sociálním demokratem"), zatímco zdůrazňuje, že Jan Fischer je kandidátem pravicovým.
A.cz: Vy už máte nominaci na prezidenta od senátorů a organizoval ji senátor za ČSSD Vladimír Dryml. Nemůže se stát, že nakonec budete kandidátem za ČSSD?
Ne. Byl jsem kandidátem ČSSD v roce 2003 na základě referenda nejen členů, ale i příznivců strany. A vzhledem k tomu, že ve vedení sociální demokracie jsou někteří lidé, konkrétně Sobotka nebo Zaorálek, kteří tehdy popřeli výsledky tohoto referenda, nevidím důvod, proč bych tento pokus opakoval. Já samozřejmě uvítám podporu voličů sociální demokracie, ale neuvítám podporu člověka, kterému se říká doktor Cvach české politiky a neuvítám ani podporu člověka, o kterém Eduard Janota říkal, že to byl nejhorší ministr financí.
A.cz: Takže kandidaturu za ČSSD úplně vylučujete?
Samozřejmě uvítám podporu sociální demokracie, ale nevidím důvod, proč bych po této zkušenosti a při současném složení vedení sociální demokracie měl usilovat o nominaci za tuto stranu.
A.cz: Co kdyby vám ale toto vedení v čele se Sobotkou podporu vyjádřilo?
Nu, tak bych řekl, že to budu respektovat a že uvítám tuto podporu stejně jako podporu jiných parlamentních stran, nicméně že i nadále si počkám na výsledek petiční akce a tedy na to, kolik občanů si bude přát moji kandidaturu.
Testuju si, zda mě lidé chtějí
A.cz: Co když neseberete dost podpisů?
Tak bych došel k logickému závěru, že většina občanů si mě nepřeje a v tom případě bych kandidaturu nepřijal. Na druhé straně - podpora senátorů je jakási pojistka pro případ, že by se někdo pokusil zasabotovat prováděcí zákon o volbě prezidenta.
A.cz: Proč chcete být prezidentem?
Já bych neřekl, že chci být prezidentem. Já jsem ochoten být prezidentem za předpokladu, že si to budou přát občané. Ti si to mohou přát ve dvou vlnách - v petiční akci, a při volbách. Ale nejsem člověk, který vstávaje lehaje touží po fanfárách z Libuše.
A.cz: Nicméně jste několikrát avizoval, že si chcete užívat důchodu na Vysočině, číst knížky, natočil jste o tom dokumentární film. Proč tedy ty návraty do politiky?
Máte nějaké přátele, pane redaktore, nebo jste úplně bez přátel?
A.cz: Naštěstí nejsem…
No tak buďte rád. Já mám přátel poměrně hodně. A tito přátelé mi sedm let vrtali díru do hlavy - a neustále říkají věc, které příliš nevěřím: lidé chtějí, aby ses vrátil. Jediný způsob, jak vyvrátit tuto jejich hypotézu, spočívá v tom, že se zeptám lidí: opravdu si přejete, abych se vrátil? A petiční akce je takový test.
Chce mě i Okamura
A.cz: Vy jste si ale už podporu otestoval v roce 2010, kdy se SPOZ ani nedostala do sněmovny…
To právě ne. To byl test, který se týkal Strany práv občanů, která vstoupila do parlamentních voleb, jež se konaly v květnu, v březnu 2010. A získala 4,3 procenta hlasů. Teď je to kampaň o jednotlivci.
A.cz: Kolik už máte sebraných podpisů pod peticí?
Zeptejte se 15. května. Můj osobní odhad je, že do konce června to asi překročí hranici padesáti tisíc, ale domnívám se, že by i pak měla petice pokračovat. Ale některé podpisy jsou velmi velmi zajímavé - byl jsem informován, že před týdnem ji podepsal pan Tomio Okamura.
Ale já nejsem ten, kdo tuto petici organizuje.
A.cz: Máte rád britský seriál "Jistě, pane ministře"?
Nesmírně.
A.cz: Říkáte - neorganizuji petici, přátelé mě přesvědčují. A to připomíná situaci, kdy v tomto seriálu ministr Hacker naoko tvrdí: Já o tu funkci neusiluji, ale kdyby mě snad přemlouvali, nechal bych se, byť zdráhavě, přesvědčit. Není to tak ve skutečnosti i u vás?
Já jsem kdysi, ještě jako premiér, říkal, že si vážím kandidátů, kteří se nechávají přesvědčit, a daleko méně těch, kteří se o funkci ucházejí sami. Nevažme si kandidátů, kteří se o nějakou funkci derou sami.
Stranický "nestranický" kandidát
A.cz: Bude ve vašem volebním týmu Miroslav Šlouf?
Ne.
A.cz: A máte už tým?
Tým je zatím dvoučlenný - jedním členem je předseda Strany práv občanů Vratislav Mynář, druhým hlavní volební manažer Vladimír Kruliš. Ale tito dva lidé za mnou přišli a z vlastní iniciativy mi řekli: Miloši, uvědomujeme si, že straničtí kandidáti jsou v této době ne příliš populární a my bychom chtěli oživit činnost občanského sdružení Přátelé Miloše Zemana a vpodstatě tě prezentovat jako nestranického kandidáta. Já jsem s tím souhlasil.
A.cz: Vy sám ve své knize tvrdíte, že vás půlka národa nenávidí. Nebyl by tedy lepší prezident, který nevadí tolika lidem?
Přední čeští psychologové tvrdí, že třicet procent české populace jsou pitomci. To je podstatná část z oné půlky. Když si přečtete některé internetové diskuse a vidíte ty zakomplexované idioty, kteří neumí česky, neznají fakta a jsou o to agresivnější, tak se mi nemůžete divit. A těch zbývajících dvacet procent jsou zastánci jiného životního názoru. Já jsem nepřestal být sociálním demokratem tím, že jsem z Paroubkovy strany v roce 2007 vystoupil.
"Opoziční" smlouva náš vzor
A.cz: Víte už, na čem postavíte kampaň?
Na svých zkušenostech ze spolupráce dvou nejsilnějších parlamentních stran. Byla zde tehdy stabilní vláda, která vydržela čtyři roky, kdy neexistovali žádní přeběhlíci, z ekonomické krize se podařilo přejít do konjunktury. Tedy, kdy se rozhodující politické síly dokázaly dohodnout. Pokud bych byl zvolen, chtěl bych být prezidentem této dohody, nikoliv prezidentem konfliktu.
A.cz: Mluvíte o dohodě s ODS, označované jako "opoziční smlouva". Není ale pravdou, že její dědictví si neseme dosud - rozparcelování moci, chybějící kontrola opozice?
Já si myslím, že když tu dominují dvě nejsilnější strany, není to nic nenormálního. Všude v demokratických státech je levice a pravice. Věřím, že i prezidentské volby budou soubojem levicového a pravicového kandidáta.
Výrazný a sympatický pravicový kandidát je Jan Fischer, který ve svých vzpomínkách uvádí, že volil v roce 2010 stranu napravo od středu, zřetelně TOP 09. A koho vygeneruje levice, to už je záležitost dalšího jednání.
Určovat zahraniční politiku? To prezident nemůže…
A.cz: Soupeření levice a pravice je možná přirozené. Ale tzv. opoziční dohoda a rozparcelování moci nejen v parlamentu, ale třeba i v dozorčích radách, zřejmě i v justici - není toto zátěž, kterou neseme doteď?
Já jsem byl ten, který navrhl Marii Benešovou jako nejvyšší státní zástupkyni, když už mluvíte o justiční mafii, a byl to Jiří Paroubek, který ji odvolal a nahradil Renátou Veseckou. Takže přisuďme každému, co jeho jest a já, jak vidíte, jsem byl proti justiční mafii, nikoliv pro ni.
Pokud jde o rozparcelování moci, není přirozené, když necháte stranu, která s důvěrou voličů vyhrála volby, vládnout, aby se nemohla vymlouvat na koaliční partnery, a když necháte stranu, která je druhá na pásce, aby kontrolovala parlament?
A.cz: Co byste mohl nám jako voličům nabídl - a mohl splnit - abychom vám dali svůj hlas?
Já bych řekl tři velmi stručné věty - za prvé jsem si nic v životě nenakradl. Za druhé jsem dodržel jakoukoliv dohodu, kterou jsem uzavřel a byl jsem přitom schopen se dohodnout. A za třetí, nikdy jsem nikoho nepodrazil, což - uznávám - je v české politice určitá zvláštnost, chcete-li rarita.
A.cz: A myslíte, že to by nás jako voliče mělo přesvědčit?
To záleží na těch voličích - pokud si budou přát, aby prezident určoval zahraniční a domácí politiku, tak si prostě nepřečetli českou Ústavu a nevědí, že toto prezident nemůže.
