Praha - Ve třetím čtvrtletí loňského roku se v účtech zdravotních pojišťoven stalo něco nečekaného. Tradiční přebytek mezi tím, kolik se vybere od pojištěnců a kolik se vydá za péči, byl nižší, než bývá obvyklé.
Malé vysvětlení: od pojištěnců a od státu dostávají zdravotní pojišťovny každé čtvrtletí něco přes 50 miliard korun. V posledních dvou letech platilo pravidlo, že za zdravotní péči se utratí asi o pět miliard méně. Přebytky proto pojišťovny ukládají do rezervy.
Běžná praxe fungovala ještě v prvním pololetí 2008 a na účtech pojišťoven se v červnu shromáždilo úctyhodných 38 miliard.
Ve zmíněném 3. čtvrtletí loňského roku přebytek nedosáhl ani jedné miliardy.
Od července do září se přitom léčí nejméně za celý rok a stejně tomu bylo podle Českého statistického úřadu také loni. Navíc příjmy pojišťoven oproti druhému čtvrtletí neklesly.
Možná na onkologii
Na otázku, kam se ztratilo pět miliard, nedokážou pojišťovny ani ministerstvo zdravotnictví odpovědět.
"Změna trendu je překvapivá, vysvětlení budeme mít, až vyúčtujeme celý rok," říká Tomáš Červinka, ředitel odboru výběru pojistného ve VZP, která rozděluje dvě třetiny zdravotnických peněz.
Červinka předpokládá, že hlavním adresátem peněz byla specializovaná centra, kterým ministr zdravotnictví Tomáš Julínek povolil nakupovat drahé onkologické a antirevmatické léky. Zvyšovaly se rovněž výdaje na kloubní protézy.
Červinkův argument podporuje oznámení ministerstva zdravotnictví, podle kterého VZP loni ve 2. čtvrtletí vyplatila o 800 milionů korun víc za drahé léky než ve stejném období roku 2007.
Může to být v lůžkách?
Trend od té doby mohl ještě zrychlit. Miliardová částka utracená za drahé léky během čtvrtletí ovšem na otázku neodpovídá.
Podle pojistných plánů měly pojišťovny loni zvyšovat platby nemocnicím o 4-5 procent, tedy celkem o miliardu za čtvrtletí. Podle údajů za první pololetí 2008 se ovšem skutečné výdaje pojišťoven za nemocnice zvýšily proti roku 2007 o devět procent, tedy o více než dvě miliardy.
Vyšší výdaje za drahé léky se do této částky vejdou.
Pokud by všech pět miliard ztracených ve 3. čtvrtletí šlo na nemocnice, dostala by lůžková zařízení proti stejnému období roku 2007 celkem o sedm miliard navíc.
Pro vybrané
Anketa Aktuálně.cz potvrdila, že výrazně vyšší částky obdržely loni ve 3. čtvrtletí skutečně pouze velké nemocnice, které provozují specializovaná, zvláště onkologická centra.
"Mezi druhým a třetím čtvrtletím se u nás nic neměnilo," potvrzuje právník Sdružení praktických lékařů Jakub Uher. Také léky byly bez velkých změn: výdaje za celý loňský rok vyrostly podle společnosti IMS Health o pouhé dvě miliardy korun.
Zvýšení plateb od pojišťoven popírá dokonce Stanislav Fiala z Asociace českých a moravských nemocnic.
Pouze fakultní a některé velké krajské nemocnice připouštějí, že loni v třetím čtvrtletí dostaly výrazně vyšší platby.
Ekonomové Fakultní nemocnice v Hradci Králové upozorňují, že pojišťovny tehdy se zpožděním doplácely za rok 2007, navíc zvýšily zálohy pro další období. Pětimiliardový nárůst výdajů pojišťoven za čtvrtletí se tím ale podle nich vysvětlit nemůže.
Ministerstvo mlčí
První náměstek ministra zdravotnictví Marek Šnajdr ani nikdo jiný z podřízených ministryně Daniely Filipiové na dotaz Aktuálně.cz během dvou týdnů nestihl odpovědět přes několik upomínek.
Astronomické přebytky na účtech pojišťoven se lidé z ministerstva tradičně snaží bagatelizovat.
Ve zprávě o stavu zdravotnictví tvrdil ještě koncem minulého roku ministr Julínek, že skutečné přebytky jsou jenom pět miliard korun. Od 40 miliard na účtech pojišťoven totiž odpočítal závazky za léčbu, kterou lékaři už provedli a kterou měly pojišťovny do dvou měsíců zaplatit.
Porušil tím pravidla účetnictví, protože ignoroval pohledávky, které měly na účty pojišťoven dorazit od pojištěnců. Pohledávky přitom byly v posledních letech tradičně vyšší než závazky.
O které nemocnice šlo
Údaje o výdajích pojišťoven za 4. čtvrtletí dosud nejsou k dispozici, a tak nelze ověřit, jestli loni v létě šlo o výjimečný výkyv.
Ředitel Červinka ovšem předpokládá, že se trend už nezmění.
Rozplést záhadu neprůhledných zdravotnických financí by umožnilo zveřejnění přesných částek, kterými pojišťovny dotovaly jednotlivé nemocnice v minulém roce, a také vysvětlení důvodů, proč se konkrétním ústavům platby zvyšovaly.
"Nemocnicím se přidělují bez výběrového řízení řádově vyšší peníze, než se rozdělí v běžných veřejných zakázkách. To by se mělo změnit," doporučuje ředitel nemocnice v Hradci Králové Leoš Heger.
