Praha - Vláda by měla spojit svůj další osud se zákonem o veřejných zakázkách a spolu s ním nechat hlasovat i o důvěře kabinetu. Požaduje to nejmenší koaliční strana - Věci veřejné. A premiér Petr Nečas není proti.
Nečasův soubor přesto v červnu čekají krušné chvíle. Jde totiž už o čtvrtý požadavek, kterým véčka podmiňují svou podporu vládě.
Už dříve dala jasně najevo, že koaliční projekt bude s jejich podporou pokračovat jen v případě, že sněmovnou projde důchodová reforma a část zdravotnických reformních zákonů. Kromě toho nadále trvají na personálních změnách ve vládě, protože ty dosavadní se týkaly jen jejich ministrů.
Předseda VV a novopečený vicepremiér pro boj s korupcí Radek John to řekl v pondělí při tiskové konferenci, při které VV návrh zákona představily. "Považujeme ho za naprosto klíčový v rámci protikorupčních opatření i navrhovaných reforem," uvedl.
John chce vládu "vyčistit" podle presumpce viny
Kabinet spojením obou hlasování dá podle Johna voličům signál, že to s protikorupčními opatřeními myslí opravdu vážně.
Návrh zákona o veřejných zakázách
- Zákon, který vznikl na ministerstvu pro místní rozvoj pod vedením véčkařského ministra Kamila Jankovského, počítá se snížením limitů na vypsání veřejných zakázek na jeden milion korun. Týká se to jak běžných zakázek, pro něž platil dosud limit dva miliony korun, tak i těch stavebních, u kterých je v současnosti nastaven limit šest milionů korun.
- Aby se předešlo k vysokému zatížení antimonopolního úřadu, jež na zákon o veřejných zakázkách dohlíží, chce ministr Jankovský v případě stavebních zakázek postupovat ve dvou krocích. Nejprve snížit limit na tři miliony a milionová hranice by v těchto případech začala platit až po roce 2014.
- Další úpravou je zavedení povinného zveřejňování konečné ceny zakázky a v případě, že se jedná o víceletý tendr, tak průběžné každoroční plnění, zveřejňování smluv a jejich dodatků přesahujících hodnotu půl milionu a zveřejnění jmen hodnotitelů poté, co je výběrové řízení ukončeno.
- Jankovský spolu s VV rovněž počítají s takzvaným "předběžným oznámením zakázky", tedy zveřejněním záměru vypsat tendr již měsíc dopředu. K větší transparentnosti má přispět zveřejnění vlastnické struktury akciových společností k datu podání nabídky. Zákon zde ovšem určuje limit, má jít jen o držitele více než 10 procent akcií.
- Zákon neřeší jinou častou praxi v souvislosti se zadáváním veřejných zakázek - skrytí skutečného adresáta peněz přes subdodavatele. Jde o případy, kdy oficiální vítěz soutěže zakázku přenechá jiné firmě. Veřejnost tak nemá šanci zkontrolovat, zda původní firma neměla jen odvést pozornost, a střet zájmů se neodehrává až v této rovině.
- Ministr se nebrání myšlence zveřejňovat seznamy subdodavatelů až dodatečně. "Umím si představit následné zveřejňování subdodavatelů, jež se podíleli na zakázce nad určitý limit," reagoval na dotaz Aktuálně.cz. Podle Jankovského by mohla úprava dodatečně k zákonu přidána pozměňovacím návrhem během schvalování sněmovnou.
- Úplnou novinkou má být zavedení institutu "významné veřejné zakázky", tedy tendrů nad 300 milionů korun. Jejich schválení by podléhalo vládě či v případě samospráv zastupitelstvům. Zakázku by nově musel doplnit i oponentní posudek. Současně by do výběrové komise usedl jako hodnotitel i člen "panelu expertů", tedy speciální skupiny registrované pod ministerstvem pro místní rozvoj, který by jako nezávislý odborník pohlídat zakázku z "venku".
- Do budoucna se pak již nepočítá s výběrem vítěze zakázky losováním. Ze zadávací dokumentace mají vypadnout požadavky na technickou kvalifikaci a certifikáty, zadavatel bude muset již v úvodu řízení dodat prohlášení, že je mu známo alespoň pět dodavatelů, kteří splňují kvalifikaci na získání zakázky, a pokud se v závěru nesejdou alespoň tři nabídky, soutěž bude automaticky zrušena.
- Zákon má rovněž ambice rozbít monopoly, které vznikly kvůli omezování soutěžících skrz takzvané reference. Nově by mělo stačit, pokud zájemce o tendr bude mít zkušenost pouze s poloviční zakázkou než je ta, o kterou se aktuálně uchází.
"Vláda tímto zákonem signalizuje občanům, že bude hospodařit s veřejnými penězi odpovědně a transparentně a nedojde k plýtvání a předražování zakázek," vysvětlil předseda VV.
John si podle svých slov nedovede představit další jednání o reformách bez toho, že vláda bude vyčištěna podle principu presumpce viny tak, jak bylo dohodnuto na koaličním jednání. "Nemůžeme chtít po občanech, aby šetřili, a nemůžeme současně mít ve vládě lidi, u kterých může být podezření, že se účastnili plýtvání nebo neuhlídali rozkrádání veřejných prostředků," tvrdí John.
Věci veřejné budou zároveň trvat i na zrušení listinných akcií na majitele. Právě jimi se podle představitelů VV v Česku nejvíc uplácí.
První reakce koaličních partnerů na nový požadavek VV byly spíše obezřetné.
"Tento zákon vláda ještě neprojednala, a tak je předčasné se teď bavit o tom, zda s ním spojovat důvěru," řekl šéf poslaneckého klubu ODS Petr Tluchoř.
"Měli bychom se o tom bavit na koaličních jednáních a ne se překvapovat na tiskových konferencích," uvedl předseda klubu poslanců TOP 09 a Starostů Petr Gazdík.
Později se k podmínce VV vyjádřil i premiér Petr Nečas, který se podle svých slov spojení hlasování o důvěře s tímto zákonem nebrání. "Jsem o tom připraven diskutovat," dodal. Zároveň se však ohradil proti způsobu, jakým tento požadavek Věci veřejné oznámily.
"Očekávám, že si takové vzkazy nebudeme posílat při tiskových konferencích," podotkl. K personálním otázkám se ministerský předseda nevyjádřil.
