"Poslední měsíce jsou lidovci skutečně hodně pasivní," souhlasí politolog Pavel Šaradín z Palackého Univerzity v Olomouci.
Ačkoli jsou vládní stranou, jako by se KDU-ČSL vytratila z médií, není ani tolik "vidět" při projednávání zákonů v parlamentu, kde jsou lidovci spíše ve vleku událostí, než aby sami dokázali politické rozhodování usměrňovat.
Přitom právě před rokem bylo lidovců všude plno, v novinách, televizi a rozhlase se předseda strany Miroslav Kalousek objevoval několikrát denně. Vždyť KDU-ČSL rozhodovala o osudu vlády, o tom, zda ji nadále povede premiér Stanislav Gross (ČSSD), který nedokázal důvěryhodně vysvětlit, kde vzal peníze na svůj luxusní byt.
Ještě před tím byli lidovci velmi aktivní při oddálení účinnosti služebního zákona, který počítá s razantním zvýšením platů policistů.
Teď jako by lidovci byly v defenzívě, nepodařilo se jim zamezit schvalování nového zákoníku práce, zákona o registrovaném partnerství či nové normy o neziskových nemocnicích.
Premiér Jiří Paroubek (ČSSD) kvůli dopravním komplikacím na dálnici mezi Prahou a Brnem zaútočil na ministra Milana Šimonovského. Brzy na to následoval ministr životního prostředí Libor Ambrozek, kterému předseda vláda vytknul, že se málo snažil, aby zabránil nelegálnímu dovozu odpadků z Německa.
"Nechápal jsem to jako napadení, ale jako předvolební folklór. Inteligentní veřejnost to tak musí vidět," komentuje dnes tyto útoky lidovecký předseda Kalousek, který odmítá, že by byla jeho strana pasivní. "Léta tvrdé dřiny v obcích se projeví," tvrdí například Kalousek.
Infobox
KDU-ČSL A VOLBY
- Podle CVVV by KDU-ČSL měla ve volbách dostat 6,5 procenta hlasů, Zelení 10 procent.
- Agentura STEM předpokládá pro lidovce horší výsledek: 6,1 procent hlasů. Zelení by měli mít 9,4 procent.
- Podle agentury Factum Inventio by KDU-ČSL dostala 8,9 procenta hlasů, Zelení zhruba stejně.
- Miroslav Kalousek je 11. nejoblíbenějším politikem, věří mu 30 procent lidí.
- Ze stranických kolegů Kalouska dlouhodobě v popularitě poráží pouze Cyril Svoboda, naposledy o 7 procent.
Zelení už lidovce dohnali
Předvolební průzkumy veřejného mínění ale hovoří jinak. Lidovce dokonce dohnala a podle některých výzkumů i předehnala neparlamentní Strana zelených. Centrum pro výzkum veřejného mínění minulý týden zveřejnilo, že Zelení předstihli KDU-ČSL o jedno a půl procenta.
"Preference jim přeju, ale volby dopadnou jinak," věří si ovšem lidovecký předseda Miroslav Kalousek.
Lidovecký hejtman Jihomoravského kraje Stanislav Juránek soudí, že strana není tolik vidět také proto, že o ní média zdaleka neinformují tak často jako o Zelených. "Sdělovací prostředky nám dávají méně prostoru," soudí Juránek, který si z předvolebních preferencí očividně těžkou hlavu nedělá.
"Před krajskými volbami jsem měl polovinu preferencí a přesto jsem se nakonec stal jediným hejtmanem KDU-ČSL," říká Juránek. Dodal, že v jeho kraji jsou lidovci hodně aktivní.
"Necítím se být pasivní," říká Juránek a jako důkaz přikládá třeba záměr postavit na jižní Moravě letiště a vybudovat průmyslové a logistické centrum.
Kam se ztratila aktivita
Politolog Bořivoj Hnízdo soudí, že "zmizení" lidovců souvisí s blížícími se volbami a koncem koaliční spolupráce. "Nejde ani tak o pasivitu, ale o dokončení této koalice," říká Hnízdo, podle kterého si nikdo už žádnou krizi koalice nepřeje a všechny strany chtějí především "přežít" do voleb.
Politolog Pavel Šaradín uvádí, že za určitou nevýrazností lidovců může být současná politická situace, kdy není zcela jasné, jakou koalici bude možné po volbách sestavit. Dodal, že KDU-ČSL spoléhala na podzim na to, že ve volbách zvítězí ODS a lidovci získají devět až deset procent, což postačí oběma stranám k většinové vládě.
"Jenže se ukazuje, že by to tak nemuselo dopadnout," říká Šaradín, podle něhož teď KDU-ČSL musí řešit, jestli zaútočí na Zelené, anebo zda by se měla vymezit vůči ODS.
Šaradínův kolega Hnízdo říká, že lidovci po nástupu Zelených přišli o svou výhodnou pozici. "Koaliční potenciál KDU-ČSL, kdy o tuto stranu všichni stáli, protože každá koalice musela být s lidovci, vyprchává. Ukazuje se, že už to pouze s nimi nemusí stačit," vysvětluje Hnízdo.
Paroubek a jeho marťani
Postavení lidovců se zhoršilo poté, co loni v dubnu usedl do premiérského křesla Jiří Paroubek. Několikrát dal důrazně najevo, že si bez lidovců poradí.
"Kdybychom si před časem neudělali prostor nalevo, pokračoval by pan Kalousek v tom svém vydírání. Ale ty zákony, které jsou potřeba ve prospěch této země, budeme schvalovat třeba i s komunisty. A kdyby sem spadli marťani, tak je budeme schvalovat s marťany, pokud budou členy Poslanecké sněmovny," řekl Paroubek na zářijovém zasedání Ústředního výkonného výboru ČSSD.
Paroubkův výrok našel rychle uplatnění. Sociální demokraté bez větších potíží schválili ve sněmovně spolu s komunisty například nový zákoník práce - protesty koaličních partnerů KDU-ČSL a US-DEU nepomohly.
"Třicet osm měsíců jsme dokázali bránit většímu vlivu KSČM, to je velký úspěch koaličního projektu," argumentuje Kalousek. Odmítá, že by větší spojenectví mezi ČSSD a KSČM znamenalo ústup KDU-ČSL do defenzivy.
"To není zatlačení do defenzivy. To se může stát jenom při vyjednávání, nikoli tehdy, když jedna strana opustí hřiště pro všechny koaliční strany," tvrdí Kalousek.
