Vládu máme. Ale krize nekončí

Petr Holub
9. 1. 2007 0:00
Praha - Po ceremoniálu na Hradě se bude čekat na nejisté hlasování o důvěře. Další jednání mezi politiky jsou prakticky nemožná.

Nic už spolu nedomluví premiér Mirek Topolánek s prezidentem Václavem Klausem.

Včera se totiž navzájem obvinili z podpory korupce, byť jen nepřímo. "Pokud někdo bez jakéhokoli varování při hlasování o důvěře vstane a silným hlasem řekne 'jsem pro vládu', pak mám strach, že tím bude potvrzeno nejstrašnější podezření vyslovované na různých stranách o politické korupci v naší zemi," odsoudil Klaus v rozhovoru pro Týden Topolánkův plán, podle kterého se má vláda opírat o přeběhlíky z levicových stran.

Topolánek neprodleně reagoval, že korupci ani neprůhledné kuloární dohody při hledání podpory nepoužije. Naopak - odmítá spolupracovat s ČSSD, za jejíž osmileté vlády se podle něho korupce v zemi rozšířila. První čtyři roky přitom sociální demokraté vládli díky kuloárním dohodám s Klausovou ODS.

"Nejenom pro mě je nepřijatelné se spojovat se stranou, se kterou pan prezident spolupráci implicitně doporučuje, se stranou, která se nedokázala vypořádat s korupční minulostí," řekl premiér.

Foto: Ludvík Hradilek

Spor o šéfa sněmovny

Bavit se nebude ani nová trojkoaliční vláda s předsedou opoziční ČSSD Jiřím Paroubkem.

Ten se sice setká se zástupci trojkoalice, Topolánkovu žádost o toleranci však už zamítl: "O toleranci či podpoře nebudeme jednat s ohledem na zásadní programové rozdíly a na nepřijatelné personální složení připravované vlády."

Šéf sněmovny Vlček: Kdo ho nahradí?
Šéf sněmovny Vlček: Kdo ho nahradí? | Foto: Ondřej Besperát

ODS naopak odmítá Paroubkův návrh, aby byl ještě před hlasováním o důvěře "převolen" předseda sněmovny, olomoucký sociální demokrat Miloslav Vlček.

Pokud by získal nový mandát, mohl by po neúspěšném druhém pokusu jmenovat premiéra pro třetí pokus. Paroubek slibuje, že by byl nominován opět člen ODS.

"Považujeme odstoupení Miloslava Vlčka z funkce před hlasováním o důvěře vládě ve druhém pokusu za porušení slova," zněl rezolutní nesouhlas grémia občanských demokratů.

Řešení v dopravní zácpě

Za projev obav před tím, že vláda přece jen získá důvěru, označil Paroubkovy návrhy předseda Senátu a člen vedení ODS Přemysl Sobotka. Jeho výklad sdílejí i nezaujatí pozorovatelé: "Druhá Topolánkova vláda má paradoxně při hlasování o důvěře slušné vyhlídky, dávám jí padesát procent," říká například politolog Lubomír Kopeček z Masarykovy univerzity.

Jiří Paroubek řešil minulý týdnem s prezidentem případný třetí pokus o sestavení vlády.
Jiří Paroubek řešil minulý týdnem s prezidentem případný třetí pokus o sestavení vlády. | Foto: Tomáš Adamec

Podle Kopečka může případná podpora "přeběhlých" opozičních poslanců vypadat jako náhoda. "Dotyčný poslanec by byl blázen, kdyby deklaroval, že trojkoalici podporuje. Může se ale cestou do sněmovny zdržet v dopravní zácpě," míní expert.

Při čtvrtečním jednání výkonné rady přitom Topolánek stranické kolegy ujistil, že potřebné hlasy jsou zajištěny.

Zatím není stanoveno, kdy sněmovna vydá konečný verdikt. Topolánek i Paroubek chtějí proces urychlit, nejbližší schůze však začíná až za tři týdny.

Nové volby podle nových pravidel

Případným úspěchem při hlasování o důvěře nemusí politická krize skončit.

Tak šel čas

3.6. - Volby do Poslanecké sněmovny vyhrála ODS před ČSSD. 

5.6. - Prezident Klaus pověřil předsedu ODS Topolánka, aby jednal o sestavení vlády. Ten oslovil lidovce a zelené. 

10.7. - ODS, lidovci a zelení nabídli sociálním demokratům vstup do koalice. Ti odmítli. 

4.8. - ODS ukončila jednání o trojkoalici a začala jednat s ČSSD o podpoře své menšinové vlády. 

16.8. - Paroubkova vláda podala demisi. Klaus jmenoval Topolánka premiérem. 

24.8. - Předseda ČSSD Paroubek ukončil jednání s ODS a nabídl lidovcům menšinovou koalici s podporou KSČM. Předseda KDU-ČSL Kalousek návrh přijal. Následující den ho však vedení lidovců odmítlo. 

4.9. - Klaus jmenoval menšinovou vládu ODS s premiérem Topolánkem. 

3.10. - Topolánkova vláda nezískala důvěru poslanců a za týden podala demisi. 

8.11. - Klaus jmenoval Topolánka podruhé premiérem. Ten oslovil sociální demokraty a lidovce. 

13.12. - ODS přestala jednat o vládě s ČSSD a vedle lidovců oslovila zelené. 

9.1. - Klaus jmenoval vládu ODS, lidovců a zelených s premiérem Topolánkem. 

29.1. - Začíná nejbližší schůze sněmovny, kdy bude možné hlasovat o důvěře druhé Topolánkově vládě. 

Kouzla s čísly

  • Strany trojkoalice navrhují, aby volební systém znovu využil Hagenbach-Bischoffovu metodu přepočtu hlasů na mandáty.
  • Metoda Hagenbach-Biscoff nejdříve rozdělí mandáty mezi jednotlivé kraje podle počtu platných hlasů. V každém kraji se vypočte tzv. "volební číslo", když se vydělí platné hlasy počtem krajských mandátů. Strana zjistí počet svých mandátů, když počet získaných hlasů v kraji vydělí krajským volebním číslem.
  • Tím se však nerozdělí všechny mandáty, zbytek se rozděluje opět poměrně ve druhém skrutiniu. Trojkoalice ovšem doporučuje, aby se všechny hlasy ve druhém skrutiniu přidělily jako prémie vítězné straně. 
  • Tento postup zároveň předpokládá, že se zvětší volební kraje. Ukazují to následující varianty, jak by mohl nový volební systém fungovat, kdyby lidé hlasovali stejně jako v červnu 2006.
  • Ve variantě Hagenbach-Bischoff I. se počítá se současnými 14 volebními kraji. Volební číslo v kraji se získá, když se počet odevzdaných hlasů vydělí číslem n+1, kde n je počet krajských mandátů.
  • Při velkém množství krajů by jako prémie pro vítěze posloužilo 36 mandátů a systém by poškodil ČSSD a KSČM stejně jako lidovce a zelené.
  • Ve variantě Hagenbach-Bischoff II. se počítá s 8 volebními kraji, které odpovídají rozdělení země na evropské regiony NUTS II. Volební číslo v kraji se získá, když se počet odevzdaných hlasů vydělí číslem n+2, kde n je počet krajských mandátů.
  • Při nižším počtu krajů a co možná nejnižším volebním číslu by prémie činila jen 14 mandátů. Systém by na rozdíl od toho současného nezvýhodnil sociální demokraty a nepoškodil zelené.
  • První varianta by nutila strany k utváření dvou předvolebních koalic, které by soutěžily především o prémii, druhá varianta by nechala prostor pro samostatnou kampaň menších stran.

Brněnský politolog upozorňuje, že může následovat tři a půl roku vládnutí s tím, že se vláda bude každé dva nebo tři měsíce rozpadat. "Z toho mám největší obavu. Ještě větší, než z velké koalice," říká Kopeček.

Další chaos může znemožnit jediné řešení krize - kterým jsou podle politologů nové volby podle jiného volebního systému.

"Pokud se nezdaří druhý pokus a politici budou neúspěšní i při třetím pokusu o sestavení vlády, bude se v předčasných volbách hlasovat podle současného systému," varuje před opakováním volebního patu Jan Bureš z Karlovy univerzity.

Připomíná tím prosincový výzkum společnosti Factum Invenio, podle kterého by nové volby přinesly všem stranám zhruba stejný výsledek.

Bureš doporučuje úřednickou vládu, která by vznikla kompromisem velkých stran a která by do jara 2008 připravila volby s novými pravidly. "Do roka by se to stihlo," míní politolog, podle kterého dosavadní vlády ztratily zbytečně několik měsíců, kdy se už mohla volební reforma připravovat.

Naděje jménem Hagenbach-Bischoff

Kopeček i Bureš schvalují radu britského experta Ralfa Dahrendorfa, který ještě před prázdninami Čechům doporučil, aby do poměrného volebního systému zapracovali většinové prvky.

Pražský politolog vidí cestu - podobně jako bývalý předseda ČSSD Miloš Zeman - ve větším počtu volebních krajů, kterých je dnes čtrnáct. Takové opatření by zkomplikovalo menším stranám cestu do sněmovny.

Jeho brněnský kolega dává přednost plánu trojkoalice obnovit čistě poměrný systém (přepočítávání hlasů na mandáty podle tzv. Hagenbach-Bischoffovy metody) a doplnit ho bonusem několika mandátů pro vítěze voleb.

Tímto způsobem by sněmovna zůstala otevřena menším stranám, vítěz by však získal jasnou většinu a vládu se silným mandátem. Prémie pro volebního vítěze umožnila řešit loňský volební pat v Itálii a delší dobu úspěšně funguje na Maltě.

Z výpočtů Aktuálně.cz vyplývá, že plán trojkoalice by bylo možné uskutečnit pouze spolu s dalšími úpravami volebního zákona. Sněmovna by zůstala otevřená malým stranám jen v tom případě, kdyby se snížil počet volebních krajů na polovinu a zároveň se zvolilo co nejnižší "volební číslo", které rozhoduje o přidělování poslaneckých mandátů v krajích.

"Změna volebního systému musí být radikální, nebo nemá vůbec smysl," shodují se experti.

Nové volby podle trojkoalice

(počty poslanců při různých volebních systémech)

Strana Dnešní systém Hagenbach
-Bischoff I.
Hagenbach
-Bischoff II.
ODS 81 104 88
ČSSD 74 60 65
KSČM   26 21 24
KDU-ČSL 13 10 12
SZ 6 5 11

Data: Volby.cz
Výpočet: Aktuálně.cz

 

Právě se děje

Další zprávy