Praha - Rozpočet, který pro příští rok sepisuje vláda, přinese nejen snížení reálných důchodů a rodinných příjmů, ale i platů státních zaměstnanců. A navíc ještě podkopává ekonomický růst.
S těmito argumenty odmítli v pondělí - při večerním jednání tripartity -zástupci Českomoravské konfederace odborových svazů vládní návrh rozpočtu na rok 2008.
Vyslechli je premiér Mirek Topolánek (ODS) i ministr financí Miroslav Kalousek (KDU-ČSL). To, jak bude stát hospodařit, však přepisovat nehodlají. Odborářům a podnikatelům řekli, že je už příliš pozdě na rozpočtu cokoli měnit.
Dále čtěte:
Proč odbory odmítly rozpočet:
- Příjmy státního rozpočtu budou vyšší nejméně o 20 miliard. Proto není třeba tolik šetřit na platech státních zaměstnanců.
- Inflace dosáhne nejméně pěti procent, bude tedy až o dvě procenta vyšší než odhaduje ministr financí. Především pekárenské a mléčné výrobky se zdraží o 15-20 procent, ostatní potraviny a energie o 10 procent.
- Ekonomice hrozí dvojí restrikce. Ministerstvo financí tlumí státní výdaje, aby snížilo deficit rozpočtu. ČNB chce zvyšovat úrokové sazby, aby brzdilo očekávanou inflaci. Obě opatření budou brzdit hospodářský růst.
- Vláda škrtá sociální a další mandatorní výdaje, aniž předem provedla audit, jak jsou užitečné.
Co odbory žádají:
- Platy státních zaměstnanců se nemají zvýšit o 1,5 procenta, ale o 6 procent. Stát zaplatí 5 miliard navíc.
- Důchody se nemají zvyšovat o 3,9 procenta, ale o 8 procent. Stát zaplatí 11 miliard navíc.
- Na dávky rodinám má jít 9 miliard navíc.
- Na nemocenskou má jít o 9 miliard navíc.
"Současná vládní koalice tedy dělá přesně to, za co ostře kritizovala předchozí vládu - staví rozpočet na dosud neschválených zákonných novelách," říká se v oficiálním stanovisku odborů, které připravil expert Martin Fassmann.
Rozpočet totiž stojí na zákonech, které teprve musejí být schváleny, především na Topolánkově reformním batohu.
Návrh současné vlády je podle odborářů o to horší, že prý zkresluje makroekonomická data. Příjmy rozpočtu plánuje o 20 miliard korun nižší, než odpovídá očekávanému hospodářskému růstu. Zároveň odhaduje příliš nízkou inflaci.
Zamrzlé platy, vysoké ceny
Odboráři kritizovaný postup bude mít dvojí nepříznivý dopad pro domácnosti.
Stát chce podle rozpočtu šetřit na platech státních zaměstnanců, důchodech a sociální podpoře rodin, není to však nutné, protože peněz je dost.
Nejdramatičtěji hájí odbory státní zaměstnance: "Takovýto nekoncepční, nesystémový a ve svých důsledcích neodpovědný přístup povede k extrémnímu zaostávání nominálních průměrných měsíčních platů zaměstnanců veřejných služeb a správy oproti zaměstnancům v podnikatelském sektoru. Situace je o to závažnější, že se nejedná jen o rok 2008, ale i o léta 2009-2010," napsal Fassmann.
Především domácnosti s nižšími příjmy budou vystaveny vysoké inflaci, přitom nejrychleji porostou ceny základních potřeb, jako jsou potraviny, teplo a energie.
Odboráři proto žádají, aby se dávky a platy zvýšily oproti rozpočtovému návrhu celkem o 35 miliard korun.
Dvakrát škrcená prosperita
Vládní rozpočtové plány zasáhnou podle odborů dokonce celou ekonomiku.
Zatímco vláda očekává relativně nízkou, tříapůlprocentní inflaci, dosavadní prognózy České národní banky očekávají nárůst o víc než čtyři procenta. Do toho však centrální bankéři nepočítají dopady rozpočtové reformy, přitom sama vláda připouští, že reforma zvýší inflaci 1-2 procenta. Proto se dá očekávat, že budou zvyšovat úrokové sazby, aby inflaci udrželi pod kontrolou.
Vláda tedy bude škrtit ekonomiku snížením vládních výdajů, ČNB zdražením peněz.
"Předávkování ekonomické restrikce se může (byť s určitým zpožděním) negativně projevit jak ve zpomalení ekonomického růstu, tak i v nárůstu nezaměstnanosti, a to v prvé řadě u domácích firem," předpovídá Fassmann.
Kde se dá ušetřit?
Topolánek s Kalouskem slíbili přijmout alespoň některé dílčí připomínky.
Premiér například uznal, že bude nutné přidat zhruba 2,5 miliardy korun na sociální služby pro zdravotně postižené.
Zvýšit by se měly i výdaje na provoz hygienických stanic.
Premiér se nad to chce podívat, jak probíhá dohled nad pracovními agenturami, které podle odborářů často slouží jako pláštík pro daňové úniky. "Stát by tak mohl podle našich odhadů získat na daních o pět až deset miliard korun více," prohlásil předseda svazu Kovo Josef Středula.
