Praha - Dluh veřejných financí vyroste v příštím roce o 95 miliard korun. Vychází to z návrhu státního rozpočtu na rok 2008, který má Aktuálně.cz k dispozici.
Ministerstvo financí nechce rozpočet zveřejnit do příštího úterka, kdy ho má projednat vláda. Ve stručné tiskové správě zveřejnilo pouze plánovaný deficit státního rozpočtu ve výši 71 miliardy. V materiálu pro vládu však připouští, že se rozpočet propadne o dalších 20 miliard, protože ve výdajích se rozpustí finanční rezervy jednotlivých ministrů.
O další miliardu zvýší veřejný dluh horší bilance mimorozpočtových fondů, zvláště Státního fondu rozvoje bydlení. O tři miliardy se propadnou rozpočty krajů a obcí. Tímto způsobem dosáhne deficit veřejných financí ohlášených 2,95 procenta HDP.
Šest vítězů
Z rozpočtu vyplývá, že nejvíc ze všeho bude stát podporovat dopravní stavby. Ministr financí Miroslav Kalousek zařadil na poslední chvíli do výdajů úvěr 10,6 miliardy, s jehož pomocí bude stát spolufinancovat evropské investice. Zároveň přímo z rozpočtu ministerstva dopravy půjde na dálnice a železnice 45 miliard.
"Mimořádný nárůst kapitálových výdajů v rozpočtu je způsoben především razantním zvýšením dotace do Státního fondu dopravní infrastruktury," stojí výslovně v rozpočtovém návrhu. Letos činí rozpočtové výdaje 1041 miliard a z toho jsou investice 89 miliard. Napřesrok stát utratí 1107 miliard, z toho chce investovat 126 miliard.
S návrhem rozpočtu může být vedle ministra dopravy Aleše Řebíčka spokojen ještě ministr vnitra Ivan Langer, který bude mít na platy policistů o čtvrtinu víc, než letos, a také ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil: Justice obdrží víc o sedminu. Na poslední chvíli dostal peníze navíc ministr kultury Václav Jehlička. Jeho rozpočet se proti loňsku nesníží, jak se plánovalo ještě v červnu, kdy ministr hrozil demisí.
Víc peněz dostanou i ministr pro místní rozvoj Jiří Čunek a jeho kolega ze zahraničí Karel Schwarzenberg, kteří musí připravit předsednictví České republiky v Evropské unii počátkem roku 2009. Skoro o jeden a půl miliardy se zvýší státní dotace pro kontroverzní podporu stavebního spoření, kterou se dřívější ministr financí Bohuslav Sobotka pokoušel utlumit.
Jeden poražený
Prohrála naopak ministryně školství Dana Kuchtová, jejíž rozpočet se proti letošku sníží o čtyři miliardy. Zaznamenala dvě dílčí vítězství, když ji rozpočet nenutí snižovat početní stavy učitelů Navíc si v závěru jednání vybojovala vyšší dotace pro základní a střední školy, které dostanou o miliardu víc, než loni.
Skoro o desetinu se však propadnou rozpočty vysokých škol. Zároveň se z letošních 25 miliard sníží téměř o dvě miliardy státní dotace na vědu. Kalousek ve svém návrhu předem vyvrací případné námitky, že nová vláda vědcům nepřeje. Z letošní dotace mělo přes tři a půl miliardy připadnout na předfinancování evropských výzkumných projektů, kterých se účastní čeští vědci. Zdejší výzkumníci však možnost nevyužili, a proto byly tři a půl miliardy uloženy do rozpočtové rezervy pro budoucí potřebu.
Hledejte pomoc v Bruselu
Přesto čísla říkají jasně, že ze všech resortů reálný propad hrozí pouze ministerstvu školství a Akademii věd.
Výpadek je pouze účetní v případě ministrů zemědělství a životního prostředí. Ti své prostředky převedli do mimorozpočtových fondů, které mají pod kontrolou. Ministr průmyslu Martin Říman musel tlumit podporu podnikání a dotace na odstranění důlních škod. V případě jeho resortu je však jisté, že se výpadek v příštím roce nahradí při čerpání evropského operačního programu Podnikání a inovace.
Evropské peníze může získat i ministryně Kuchtová, která chce investovat především do vybavení škol a výzkumných ústavů. Bude však překonávat větší obtíže, protože s čerpáním z evropských vzdělávacích programů nejsou zkušenosti. Navíc bruselské peníze není možné použít na platy učitelů.
Rozpočet se tradičně nezmiňuje o výdajích na zdravotnictví. Výdaje ministerstva se mírně zvýší a ministr Tomáš Julínek tak dostane možnost dotovat státní nemocnice o něco víc, než dosud.
Rozhodující částka půjde přes pojišťovny, které mohou spoléhat na to, že se jim při očekávaném sedmiprocentním růstu platů skoro stejně zvýší příjmy.
Rozpočet zachrání vyšší daně
Kalouskův návrh musí příští týden schválit vláda. Koncem září proběhne první čtení ve sněmovně a o dva měsíce později padne definitivní rozhodnutí.
Pokud ministři či poslanci rozpočet neodmítnou jako celek, těžko mohou změnit jeho základní parametry, především ten, že příjmy i výdaje státu porostou rychleji, než ekonomika.
Kalousek počítá s pětiprocentním ekonomickým růstem, příjmy rozpočtu se však zvýší o 9,2 procenta a dosáhnou 1036 miliard. Výdaje dosáhnou 1107 miliard, což je o 6,4 procenta výše proti letošku.
| PŘEHLEDNĚ: Co vám přinese reforma? |
Nejvíce stát vydělá na dani z přidané hodnoty, jejíž vyšší sazby vynesou 24 miliard navíc (připadnou mu však jen dvě třetiny celkového výnosu z DPH, na zbytek mají nárok kraje a obce).
O 13 miliard víc vybere na spotřebních daních. O osm miliard se zvýší výnos z daně podniků, o jedenáct miliard stát naopak přijde na dani z příjmu občanů a o miliardu na majetkových daních.
Šetří hlavně Nečas
Letošní deficit má dosáhnout 120 miliard korun, jeho snížení v příštím roce o 25 miliard tedy zajistí vyšší daně.
Ve výdajích se nejvíc spoří na ministerstvu práce a sociálních věcí, které vyplatí o deset miliard méně na dávkách sociální podpory a na nemocenské. Úsilí ministra Nečase však devalvuje nutnost zvyšovat důchody.
I při minimální valorizaci o 3,95 procenta, které avízoval před týdnem, se zvýší výdaje státu o osmnáct miliard.
Ministerský materiál označuje za hlavní riziko evropské dotace. Příjmy rozpočtu počítají s tím, že se v příštím roce podaří vyčerpat za 76,1 miliardy, to je však víc než dvojnásobek částky, kterou Česká republika dosud z Bruselu dostala. Operační programy, které umožní přísun bruselských peněz, se zatím ministrům nepodařilo s Evropskou komisí domluvit.
