Praha - Vláda Petra Nečase nezabouchla dveře pro pomoc euru. Zatím ale také nerozhodla, zda půjčí Mezinárodnímu měnovému fondu bezmála 90 miliard korun na záchranu eura.
"Rozhodne teprve poté, co vláda získá všechny dostupné údaje," prohlásil premiér Petr Nečas (ODS). Doplnil, že vláda nemusí spěchat.
Nečasův kabinet se zabýval i novou mezivládní smlouvou EU, která má vytvořit jakousi fiskální unii. Vláda vytvoří tříčlenný vyjednávací tým, členy bude nominovat premiér a oba vicepremiéři, tedy Karel Schwarzenberg za TOP 09 a Karolína Peake za Věci veřejné.
Vláda se "jednomyslně shodla", jak řekl premiér, že se nová mezivládní smlouva musí vztahovat hlavně na členské země eurozóny.
Prezident Václav Klaus se oproti původním informacím jednání nezúčastnil. S Nečasem se totiž sešel už během dne na společném pracovním obědě, kde měli možnost postoj vlády probrat.
Premiér už v úterý prohlásil, že on sám se spíše kloní k tomu, aby se Česká republika záchranné operace neúčastnila. Stejně tak proti jsou Věci veřejné, s půjčkou je naopak smířena TOP 09.
Pokud ministři pomoc Česka odsouhlasí, kabinet požádá o půjčku Českou národní banku.
Před Strakovou akademií, sídlem vlády, se večer sešla demonstrace organizovaná Suverenitou Jany Bobošíkové. Asi padesátka lidí mávala českými prapory a vykřikovala "Ani korunu do Bruselu!" nebo "Ať žije Václav Klaus!".
Ministři dostanou volnou ruku
Koaliční strany před jednáním opakovaly, že své ministry nebudou tlačit k závaznému hlasování po stranické linii.
Asi nejdál v doporučeních svým ministrům jde v tuto chvíli TOP 09, která je zároveň jako jediná v koalici spíše pro.
Její předsednictvo "důrazně doporučilo" svým členům kabinetu, aby ve vládě "zaujímali taková stanoviska, která nevyčlení Českou republiku z hlavního proudu Evropské unie".
"S tím nemám problém. Nejdřív bych i tak pečlivě zvážil všechna pro a proti. Ale zároveň se netvářil, že nejsme součástí Evropy," říká k tomu ministr práce za TOP 09 Jaromír Drábek.
Naopak jednoznačně proti se staví ODS.
"Pro nezazněl na poslaneckém klubu jediný hlas," prohlásil předseda rozpočtového výboru Pavel Suchánek.
Negativní postoj mají i Věci veřejné, ale ty naznačují, že jejich "ne" není definitivní.
Členské země EU mají do Vánoc potvrdit, že poskytnou Mezinárodnímu měnovému fondu na záchranu eura půjčku. Celkem by mělo jít o částku 200 miliard eur. 150 miliard by půjčily země eurozóny, zbylých 50 miliard pak ostatní členové EU.
Peníze by se použily na boj proti finanční krizi, především proti přelití dluhové krize do zemí, jako je Itálie nebo Španělsko. V případě, že by se připojila i Česká republika, znamenalo by to z její strany půjčku asi 3,5 miliardy eur, tedy zhruba 90 miliard korun.
S připojením k nové smlouvě už předběžně souhlasily všechny členské státy EU s výjimkou Velké Británie a Maďarska. Česká republika si spolu se Švédskem vzala čas na konzultace s národními parlamenty.
Smlouva čelí mnoha právním a politickým potížím nejen v zemích, které se k ní dosud nepřidaly, ale i uvnitř některých států eurozóny, která ji jednohlasně schválila.
Mluvčím těch prvních se stala Česká republika. "Teď to není moc víc než prázdný list papíru a dokonce i jméno budoucí smlouvy se ještě může změnit," citoval deník Financial Times českého premiéra Nečase, který tak shrnul do jednoho souvětí vše, čeho se obává devět zemí, které se ke smlouvě nepřidaly.
"Myslím, že by bylo politicky krátkozraké přijít se silnými prohlášeními, že bychom takový kus papíru měli podepsat," dodal Nečas.
Dohoda až před Vánocemi
Před summitem totiž Německo s Francií zdůrazňovaly, že nová smlouva má zaručit rozpočtovou disciplínu nejen automatickými tresty uvalenými na vlády, které ji poruší. Chtěly také, aby smlouva zahrnovala veto nad národními rozpočty a dala EU pravomoc zasahovat do daňových systémů, regulace finančních trhů a trhu práce.
Co z toho bude platit, však stále není zcela jasné, první návrh dohody má být známý teprve před Vánocemi.
Maďarsko se proto obává o zásahy EU do firemních daní, Švédsko zase o zdanění finančních transakcí. Navíc tamní premiér má v parlamentu menšinu a jeho manévrovací prostor je velmi úzký. Podobná situace je v Dánsku, kde premiér sice dohodu podpořil, doma ale čelí kritice euroskeptické opozice.
Dokonce i v Irsku a Nizozemsku, členských zemích eurozóny, která se k dohodě přidala jako jeden muž, hrozí komplikace. Irská opozice totiž premiéra tlačí do referenda o přistoupení k dohodě, které by téměř jistě skončilo jejím odmítnutím. Také v Nizozemí má premiér menšinovou vládu a čelí kritice opozice.
Věci se zkomplikovaly tím, že smlouva nebyla přijata hned. Evropští lídři totiž od začátku tvrdili, že její podstatou je, že nebude podléhat hlasování v národních parlamentech a referendech. Nečas sice trvá na tom, že o smlouvě rozhodne vláda sama, poté, co se však na summitu postavil do čela těch, kteří souhlas parlamentů vyžadují, není vyloučeno, že se dohoda někde zadrhne. A to i uvnitř eurozóny.
Také z finančních trhů se rychle vytratil optimismus patrný pouze bezprostředně po summitu. Od pátku euro ztrácí na hodnotě a v kurzu s dolarem se propadlo na nejnižší hodnotu od letošního ledna, tedy skoro za celý rok.
