reklama
 
 

V Brně nanovo začne soud se stínem lži ministra Blažka

30. 7. 2012
Blažek jako radní Brna-střed nepředložil důkaz, že při rozhodování chyběl, jak tvrdí
Doporučujeme

Praha, Brno - Před brněnský městský soud se vrací kauza, která se těsně dotýká současného ministra spravedlnosti Pavla Blažka. A to velmi nepříjemně. Někdejší brněnský politik sice nesedí na lavici obžalovaných, nicméně příběh z Brna vypovídá o tom, zda je současný šéf spravedlnosti schopen bez mrknutí oka lhát, či nikoli.

Jde o kauzu známou jako "Wilson", která sahá až do roku 2006.

Tehdejší starostka městské části za ODS Dagmar Hrubá čelí obvinění, že uzavřením nevýhodných nájemních smluv na armádní pozemky v ulici Lerchova se společností Wilson Properity porušila hned několik zákonů i smlouvu s ministerstvem obrany, která upravovala možnosti využití pozemků.

Škoda byla prozatím vyčíslena ve výši necelých deseti milionů korun a političce hrozí až deset let vězení.

Nejvyšší soud v únoru letošního roku zrušil všechny dosavadní (pro Hrubou osvobozující) rozsudky a případ vrátil na začátek. Nyní jej měl opětovně Městský soud v Brně projednávat v úterý. "Pravděpodobně bude vynesen i rozsudek," tvrdila jeho mluvčí Gabriela Stočková ještě minulý týden.

Během pondělí ovšem došlo ke změně, a soud jednání odročil na žádost obžalovaní na září. "Soud omluvu uznal jako odůvodněnou," zní vysvětlení. 

Podpisu kontroverzních smluv ovšem předcházelo jednání místní rady, která rozhodovala o záměru pronájmu. Sama starostka se pak u soudů hájila tím, že jen plnila její pověření. A zde se příběh stáčí právě k Pavlu Blažkovi.

V minulosti opakovaně tvrdil, že se ho neúčastnil, a pro problematický pronájem tedy vůbec nehlasoval. "Opravdu jsem tam nebyl a nevím, kdo můj podpis vytvořil," citoval v květnu roku 2008 Pavla Blažek brněnský Deník. Blažek se kromě svědectví a záznamu z jednání rady totiž musel vypořádat i s faktem, že je podepsán na prezenční listině z inkriminovaného jednání.

Dnes se jako ministr spravedlnosti odmítá k případu jakkoli vyjadřovat. "V této souvislosti jsem vypovídal na Policii ČR a věc je předmětem soudního řízení," vysvětluje svou zdrženlivost Pavel Blažek.

Z dokumentů a svědectví, které se osudné rady, jež proběhla 23. srpna 2006, týkají, ovšem Blažek pro pronájem hlasoval. Dokonce musel, protože by jinak záměr vůbec neprošel.

Tehdejší radu tvořilo sedm občanských demokratů a čtyři lidovci. Aby návrh prošel, muselo hlasovat šest ze všech radních, nikoli jen z těch přítomných.

Ze zápisu, který má deník Aktuálně.cz k dispozici a který v minulosti citovala i brněnská média, totiž je přitom zřejmé, že dva radní chyběli - lidovec Vojtěch Weinberger a občanský demokrat Josef Kameníček. O Blažkově absenci ani slovo.

Reakce ministra na článek

Článek je naprosto vylhaný. Celá věc byla několikrát probírána před Městským a Krajským soudem v Brně, a kdyby se skutečnosti uváděné v článku o mně potvrdily, byl bych nepochybně obviněn z trestného činu křivé výpovědi. Vaše tzv. svědkyně Marie Šidlová při výslechu na Policii ČR mluvila úplně jinak, než uvádíte. Jinak se jí totiž lhalo do novin, ale před Policií ČR raději mluvila pravdu, neboť si byla vědoma právních důsledků křivé výpovědi, které by se dopustila, kdyby při výslechu lhala, jak to učinila v jednom svém výkřiku v novinách.

Přeji vaší redakci mnoho úspěchů při dalším „objektivním" zpravodajství a konstatuji, že článek neobsahuje správná tvrzení i  v dalších částech, nicméně nemám teď dost času se tomu více věnovat.

Pavel Blažek

7-1=6 a lidovci byli proti

V dokumentu je pak uvedeno, že pro pronájem zvedlo ruku šest radních a dva byli proti. Proti pronájmu se totiž postavili lidovci.

"Když jsme chtěli hlasovat proti nebo jsme nechtěli být něčeho účastni, tak jsme nehlasovali. V tomto případě šla kolegyně kouřit," vysvětluje, proč v zápise chybí případný třetí lidovecký hlas proti, Marie Stehlíková. V době, kdy se pronájem pozemků projednával, působila jako místostarostka Brna-střed.

Blažka na jednání rady si pak dobře pamatuje. "Přišel později, ale o pronájmu hlasoval," uvedla s tím, že ona sama byla proti.

Stejně hovoří o zmíněné radě i její tehdejší kolegyně Marie Šidlová. "Přijel pozdě, ale byl tam. Jinak by to ani nemohlo projít," líčí tehdejší události. I ona si vzpomíná, že třetí přítomná lidovkyně - Michaela Dumbrovská - v době hlasování odešla. "Šla do kuchyňky kouřit," opakuje nezávisle na Stehlíkové.

Sama Dumbrovská si pak je jistá jen tím, že na radě byla, ale nehlasovala. "Na hlasování jsem nebyla přítomna, odešla jsem," řekla Aktuálně.cz s tím, že jestli se Blažek jednání účastnil, si jednoduše nepamatuje. "Je to šest let zpátky," dodala.

Pikantní pak na případu exstarostky Hrubé je i skutečnost, že právě rozsudek Nejvyššího soudu v jejím případě přitížil Blažkově koaliční partnerce - bývalé místopředsedkyni sněmovny Vlastě Parkanové - v kauze nákupu letounů CASA. Hrubá se stejně jako Parkanová v současnosti hájila právě tím, že nerozhodovala sama.

"Samozřejmým předpokladem výkonu funkce starostky, tedy funkce, které se obviněná ujala dobrovolně a která je honorovaná, je znalost zákona," odmítl totiž argument Hrubé Nejvyšší soud.

Související

    reklama
    reklama
    reklama
    Komerční sdělení
    reklama

    Sponzorované odkazy

    reklama