Olomouc - Nový předseda, který je zároveň čerstvým členem ODS, jeho stín (1. místopředseda), který je naopak zakládajícím členem strany a navíc nehodlá opustit Brusel, další europoslanec, starosta malé obce a primátor Olomouce.
Úplně nové vedení strany - z toho předchozího nezůstal kámen na kameni. A dá se čekat, že se minimálně pokusí zvednout klesající letadlo zvané Občanská demokratická strana.
Tato týmová "nová tvář" má vytáhnout ODS zpět na výsluní. Za situace, kdy do Sněmovny poslali voliči jen 16 občanských demokratů a zisk 7,7 procenta byl pro ODS ledovou sprchou.
Delegáti kongresu jako předsedu odmítli europoslance Edvarda Kožušníka, jehož nominace leckteré zaskočila (a výsledek 32 hlasů mu to dal najevo zcela jednoznačně).
Odmítli ale také Miroslavu Němcovou, která na sebe vzala riziko poslední volební kampaně a svou tvář dala všanc jako "volební lídryně" strany do voleb, u kterých bylo už dopředu jasné, že nemůžou dopadnout dobře a bude jen otázka, jak velká ona porážka bude.
Miroslava Němcová se ve svém nominačním projevu ohlížela do minulosti a v kuloárech jej jeden z delegátů komentoval slovy: "Mirka propásla šanci odejít s noblesou." Byla odepsána dopředu, protože občanští demokraté už šilhali po Petru Fialovi.
"Je to jakási poslední záchrana," řekl v rozhovoru pro Aktuálně.cz už v předvečer kongresu senátor Jaroslav Kubera.
Úřadující předseda Martin Kuba, který problémy ODS jasně pojmenoval, pro jistotu nekandidoval vůbec.
Podobné zemětřesení ale ODS už zažila, naposledy v roce 2010 vzniklo nové vedení v čele s Petrem Nečasem. Teď si ale strana - pod tlakem volební katastrofy - znovu zvolila "nové" vedení.
Petr Fiala - "jakási záchrana" a opatrný optimista
Petr Fiala - tato "jakási poslední záchrana" ODS - zjevně vlil delegátům 24. kongresu ODS naději do žil. I díky těmto slovům: "ODS, jakou vám nabízím, bude mít dlouhodobě znovu důvěru pětiny voličů a bude atraktivní volbou pro další."
Jako už zvolený předseda sklidil ovace, když prohlásil, že už není "stará a nová ODS", ale "všichni jsme ODS".
A mnozí delegáti možná nepostřehli, že Fialův optimismus - před delegáty málem povinný - je zároveň optimismem střízlivým, když v závěru nominačního projevu před volbou varoval: "Stojíme na novém počátku, máme jenom jeden pokus a ten začíná právě teď."
Fialův realistický pohled, který už delší dobu opakuje, tak trochu kontrastuje s představou odcházející "jedničky" ODS, dosud úřadujícího předsedy Martina Kuby, který také už delší dobu naopak mluví o "přirozené hranici", na kterou se ODS jen musí vrátit.
"Žádná přirozená hranice volebních preferencí strany neexistuje," usmíval si při zprávě Martina Kuby v úvodu kongresu politolog Tomáš Lebeda, který byl na kongresu přítomen.
Jan Zahradil, dvojka ODS z Bruselu
Stín nově zvoleného předsedy Jan Zahradil chce dál být jedničkou eurokandidátky ODS.
"Jak chce řídit stranu z Bruselu?" divil se v kuloárech v neformálním rozhovoru s Aktuálně.cz další z delegátů.
Jan Zahradil minimálně jeho tedy nepřesvědčil, že to není problém a že záleží jen na tom, jak dobře nebo špatně si člověk zorganizuje čas, jak přesvědčoval delegáty ve svém nominačním projevu.
Jeho protikandidát Jiří Pospíšil ale neměl šanci: Zahradil byl favoritem už před volbou, šlo jen o to, s jakým náskokem Pospíšila porazí.
Zásadní obměna místopředsedů - "staří pardálové" i nováčci
"Pospíšil je naše populární tvář, ale uvnitř strany má dost odpůrců. Minimálně spojením s Medou Mládkovou, která o ODS nemluví zrovna nejlíp," říká další z delegátů, který jedním dechem tvrdí, že zrovna jemu Pospíšil až tak nesympatický není.
Jenže Pospíšil neměl problém jen s kandidaturou na 1. místopředsedu, ale i na místopředsedu řadového. Po třech neúspěšných kolech první volby se po nové nominaci na volbu druhou kandidatury vzdal.
Nebyl zdaleka sám - martyrium volby místopředsedů strany se protáhlo do pozdních nočních hodin, a když stále chyběl čtvrtý místopředseda do celkového počtu, došlo na debatu, zda to nenechat na počtu tří - až nakonec pokusy pokračovaly dalšími koly ve volbě druhé.
Hladce prošel napoprvé jen Zahradilův bruselský kolega Evžen Tošenovský, o kterém se svého času uvažovalo jako o kandidátovi na předsedu, a Martin Kupka, někdejší mluvčí ODS za Topolánka a Nečase a krátce v roce 2010 i mluvčí Nečasovy vlády, prošel také bez problémů.
V dalším kole uspěl - s podporou senátorského klubu v zádech - senátor Miloš Vystrčil. A teprve ve třetím kole druhé volby i olomoucký primátor Martin Novotný.
Stará a nová ODS? Všichni jsme ODS...
"Je tu jiná atmosféra než dřív. Dokonce za mnou ještě nikdo nepřišel, aby mi řekl, jak mám hlasovat. Jako by zákulisní dohody tentokrát moc nefungovaly," tvrdí už jednou citovaný delegát, který přitom pochází z regionu proslulého právě dohodami v zákulisí.
"Je samozřejmě možné domlouvat leccos i tady v kuloárech, ale ke mně se zatím fakt nic nedostalo," dodává v době, kdy už měl kongres za sebou volbu předsedy i 1. místopředsedy.
Tento obrázek trochu naleptávají právě potíže Jiřího Pospíšila dostat se vůbec na post místopředsedy. "Prostě se domluvila Morava, Praha a střední Čechy a Pospíšila společnými silami zarazily," říká delegát dobře informovaný o strukturách ODS.
Tyto "staré praktiky" sice některé nové tváře, jako Jiří Janků v nominačním projevu na místopředsedu, kritizovaly. Zároveň byla v předsálí nepřehlédnutelná i tvář "staré" ODS, Ivan Langer.
Fialovo "všichni jsme ODS" se zkrátka klenulo nad kongresem, na jehož začátku i Martin Kuba kritizoval expředsedu Mirka Topolánka za to, že "označil svoje vnitrostranické oponenty jedním slovem, které se velmi ujalo a které dnes funguje v mediálním prostoru velmi dobře".
"Jsem přesvědčen, že žádná aféra nepoškodila dlouhodobě ODS jako to, že jsme toto slovo začali používat, a co poškodilo ODS nejvíc, je to, že jsme je začali používat my uvnitř vnitrostranických bojů," prohlásil v projevu Kuba, pozoruhodné ale bylo, že samotné Topolánkovo slovo "kmotr" ani jednou nevyslovil.
Vedení ODS je kompletní. Jak zabere na voliče, ukáže už první test, i když ho budeme muset brát vzhledem ke krátkému času od kongresu ještě s rezervou: nadcházejí volby do europarlamentu a krátce poté podzimní volby do zastupitelstev měst a obcí.