Praha - Rychle rostoucí ekonomika, která má pod kontrolou své sociální a zdravotní výdaje, úspěšně bojuje s korupcí, zvyšuje svou prestiž v Evropě a může se spoléhat na speciální vztahy se Spojenými státy.

Tak měla vypadat Česká republika na konci vládnutí Topolánkova kabinetu.

Když americká vláda vypověděla smlouvu o radaru na českém území, definitivně padla i poslední z vizí, které chtěl Mirek Topolánek uskutečnit.

Namísto prestiže nezájem

"Dohoda o radaru posílí naši bezpečnost. Ustupovat ruským neoimperialistům by byla podle mého soudu hrubá chyba," vysvětloval vicepremiér Alexandr Vondra ještě počátkem roku nezbytnost amerického radaru na našem území.

Prezident Barack Obama dohodu vypověděl s odůvodněním, že radar není pro obranu Spojených států ani jejich spojenců nezbytný. Vondra mohl jen konstatovat: "Americká administrativa zvolila jinou cestu."

Stejnou bilanci má minulá česká vláda i v další části své agendy.

"Zvýšit prestiž ČR v EU i ve světě" mělo podle vládního programového prohlášení evropské předsednictví v první polovině roku 2009. Nezdařilo se.

"Od svržení Topolánkovy vlády tu je takové neporozumění české politice, že už se tu poslední události ani tak nesledují," shrnula pověst Česka Marie-Lena Mayová z Německé společnosti pro zahraniční politiku pro ČTK.

Schodek, kterému chtěli zabránit

Vlajkovou lodí Topolánkovy vlády měla být ekonomická reforma. Její původní autor Vlastimil Tlustý sliboval, že se šestiprocentní růst HDP z dob levicových vlád zvýší až na devět procent.

Když Tlustý odešel, stanovil Topolánek jako hlavní cíl snížení daní a rozpočtového schodku: "Bez reforem by hrozil schodek kolem 160 miliard korun," varoval v dubnu 2007. Ministr financí Miroslav Kalousek slíbil, že reforma zvýší ceny nejvýš o procento a sníží schodek veřejných financí v roce 2010 na 2,3 procenta HDP.

Přinejmenším část neúspěchu způsobila ekonomická krize. Schodku 160 miliard, tedy pěti procent HDP dosáhne Česká republika v příštím roce jen zvýšením daní.

Ovšem samotné zavedení reformy v roce 2008 zasáhlo ekonomiku velmi tvrdě. Ještě v roce 2007 rostla česká ekonomika tempem nad pět procent za každé čtvrtletí, v prvním čtvrtletí 2008 zpomalila pod tři procenta. Po příchodu krize se čtvrtletně propadá stejným tempem, jakým ještě v roce 2007 rostla.

Ceny se v lednu 2008 zvýšily o sedm procent, z toho nejméně tříprocentní zdražení způsobila podle ČNB právě reforma.

Spirála zadlužení se nezastavila

"Když se spirála zadlužení okamžitě nezastaví, pak už brzo veškeré příjmy státu padnou na mandatorní výdaje," zdůvodnil Topolánek, proč je třeba reformou snižovat zvláště sociální a zdravotnické výdaje.

Mandatorní výdaje dosahovaly před počátkem reformy 50,7 procenta státních výdajů rozpočtu. V návrhu rozpočtu na příští rok dosahují 56,7 procenta.

Zatímco celkové výdaje vyrostou za tři roky o 108 miliard, mandatorní výdaje včetně důchodů, příspěvků na zdravotnictví a splátek státních dluhů se zvýší o 146 miliard.

Neúčinné poplatky

Odvážnou reformu zdravotnictví shodily ze stolu menší koaliční strany a krajské reprezentace ODS. Prosadily se pouze první dva kroky: vedle poplatků za recept a u lékaře vznikl nový systém, který měl lépe kontrolovat ceny léků. Cílem obou kroků byly úspory.

"Chceme zamezit tomu, aby se vyhazovalo do kanálů deset miliard korun v lécích, které se nespotřebují. To je stabilizační krok, který má znamenat efektivní a ekonomické chování všech zúčastněných ve zdravotnickém systému. Současně s tím zmrazíme platby za státní pojištěnce, které byly vyšponovány do neúnosné výše," komentoval Topolánek reformní kroky v dubnu 2007.

Výdaje na zdravotnictví rostou letos rekordním tempem, pojišťovny zaplatily v prvním pololetí za léčení o nevídaných 11 procent víc než loni ve stejném období. Nejrychleji rostly výdaje právě tam, kde se mělo nejvíc šetřit. Za léky na recept utratily pojišťovny přes zavedení poplatků o neuvěřitelných 17 procent navíc.

Protože zároveň vinou krize nerostou příjmy pojišťoven, vrací se ministryně zdravotnictví Dana Jurásková k osvědčené strategii a žádá, aby se platby za státní pojištěnce zvýšily o deset miliard, tedy o pětinu.

Kubiceho návrat

Před volbami v červnu 2006 informoval policista Jan Kubice poslance bezpečnostní komise o tom, že ministerstvo vnitra torpéduje jeho vyšetřování o propojení politiky a organizovaného zločinu.

"Zabráníme současné snaze vládnoucí ČSSD zametat všechny vlastní kriminální kauzy pod koberec a brzdit jejich vyšetřování," napsal tehdy Topolánek do Smlouvy s občany.

Těsně před plánovanými volbami v říjnu 2009 odmítl bezpečnostní výbor vyslechnout bývalého detektiva Karla Tichého, který chtěl objasnit propojení politiků a organizovaného zločinu. Jedním z politiků, o kterých chtěl mluvit, byl bývalý ministr vnitra Ivan Langer.

"Je fakt, že na něj Mrázek dost spoléhal. Počítal s jeho podporou například v případě prodeje Setuzy," řekl v rozhovoru pro Aktuálně.cz Tichý, který policii opustil za Topolánkovy vlády.