Válka v Konfederaci politických vězňů: Stydím se, říká šéf muklů, spolek chce zavřít

Radek Dragoun Radek Dragoun, Lukáš Landa
1. 11. 2018 5:30
Spory uvnitř Konfederace politických vězňů došly podle stávajícího šéfa Františka Šedivého už příliš daleko. Řešení je podle něj jediné: spolek rozpustit.
Válka muklů. Přou se o milionový majetek a likvidaci spolku, na sněm dorazila policie | Video: Lukáš Landa, Radek Dragoun

Praha - Do pražského Kongresového centra se minulý týden trousily skupinky lidí v důchodovém věku. Všechny spojuje společný osud. Buď část života strávili kvůli svým politickým názorům v některém z komunistických lágrů, nebo tímto způsobem na čas přišli o své příbuzné.

Místo dojemného vzpomínání na společné utrpení však sněm Konfederace politických vězňů provázely hádky, kvůli kterým přijely i policejní hlídky.

"To, že tam byla policie, je v pořádku. Tyhle elementy, které mají sklony k násilí a hrubiánství, jsou pak aspoň klidnější," vysvětloval pro Aktuálně.cz přítomnost policie a ochranky místopředseda konfederace František Šedivý. 

"Je to smutné, já se za ty lidi stydím. Jsem hluboce zklamán, protože já jsem tu organizaci zakládal," dodal Šedivý, který po loňské smrti předsedkyně Naděždy Kavalírové spolek vede spolu s dalším místopředsedou Leem Žídkem.

Spor mezi členy se naplno rozhořel v prosinci 2015, kdy si konfederace na sněmu zvolila nové vedení. Problém byl, že pozvánku tehdy neobdrželi všichni členové, navíc se jich nedostavila ani polovina a sněm tak nebyl usnášeníschopný. Přesto zvolené předsednictvo konfederaci dosud vede.

A s tím se opozice ve spolku nesmířila, sporem se zabývá i justice. Naposledy v polovině října městský soud již podruhé nepravomocně rozhodl, že stávající vedení je ve funkci neoprávněně. "My jsme se odvolali. Ještě nikde není řečeno, že jsme nebyli zvoleni legálně," odmítá pochybnosti o své funkci Šedivý.

Kritika se však valí i na tajemnici konfederace, kterou je dcera Kavalírové Blanka Matějíčková. Tu viní z toho, že spolek autokraticky řídí. S reportéry Aktuálně.cz se odmítla bavit s vysvětlením, že je pouze zaměstnankyní spolku.

Personální spory jsou však jen částí problému. Opozice upozorňuje také na netransparentní hospodaření a účelové vylučování některých členů či cenzuru odlišných názorů na fungování spolku. 

Tyto spory se promítly i do atmosféry říjnového sněmu v Kongresovém centru. Mimochodem i jeho místo konání někteří vedení vyčítali. "Nechápu, proč to musí být tady. To musí stát tak 150 tisíc. To jsou vyhozené peníze," divil se signatář Charty 77 Jiří Wolf.

My jsme netrpěli? ptají se děti muklů

Nejvíce však některé mukly pobouřil návrh vedení, aby se konfederace ke konci příštího roku zrušila. Vedení argumentuje tím, že muklové již vymírají a o dění v organizaci ztrácí zájem. V konfederaci je i celá řada potomků politických vězňů, s nimi však vedení příliš nepočítá. "Nás mukly nemohou nahradit ani vnukové nebo sympatizanti. To už by nebyla Konfederace politických vězňů," stojí v dopise, ve kterém členům vysvětluje vedení svůj záměr.

S tím však mnozí nesouhlasí. "My jsme netrpěli? Víte, co já jsem okusila za tu dobu, co byli rodiče vězněni?" ptala se v ostré výměně názorů na sněmu Aloisie Pauerová jednoho z příznivců rozpuštění konfederace.

Místopředseda Šedivý po sněmu připustil, že důvod rozpuštění konfederace může být poněkud jiný, než uváděl dopis. "Tím, že bychom ukončili činnost konfederace a založili klub přátel politických vězňů, což by byli prakticky titíž lidé, by se ukončil tenhle spor v konfederaci. S opozicí bychom už nemuseli jednat," představuje plán Šedivý.

Chaty přenechali finanční správě

A vedení se již pomalu na konec konfederace připravuje, přestože není zřejmé, zdali ho členové nakonec odhlasují. V tichosti se zbavilo pravděpodobně nejcennějšího majetku, který konfederace měla.

Ve Smilovicích v blízkosti slapské přehrady vlastnila pět chat o velikosti rodinných domů v krásné přírodě. Získala je v roce 1992 od státu po Komunistické straně Československa. Takřka idylické místo pro odpočinek sloužilo k rekreaci politickým vězňům a jejich rodinám.

Konfederace však letos majetek v hodnotě několika milionů bezplatně darovala Generálnímu finančnímu ředitelství, které má v areálu vzdělávací centrum. Vedení spolku tvrdí, že političtí vězni kvůli tomu, že je místo bez automobilu hůře dostupné, o pobyt zde stejně neměli zájem.

S tím však nesouhlasí bývalý správce chat Vít Brych, podle kterého zájemců o ubytování výrazně ubylo až v posledních letech kvůli přístupu současného vedení. "V posledních třech letech, když rekreaci začala zařizovat paní Matějíčková, nebyla její metoda rozhodování o rekreaci dobrá. Jestliže s někým měla v minulosti konflikt, zásadně nebylo možné, aby sem přijel. Muklové mi volali, abych jim pomohl, ale to nebylo možné. O všem rozhodovala jenom ona," tvrdí Brych. Matějíčková na tato nařčení reagovat odmítla.

Opozice uvnitř konfederace se nyní snaží přimět ministryni financí Alenu Schillerovou, aby finanční správa od darovací smlouvy ustoupila a chaty se tak vrátily zpátky do rukou politických vězňů. Ta již podle slov muklů jednání s nimi přislíbila, byť výsledek nechtějí předjímat.

Setkání v listopadu rozhodne

Říjnový sněm měl nakonec velmi krátké trvání, podle očekávání na něj dorazilo jen 238 delegátů z 1430, a tak znovu nebyl usnášeníschopný. Po zhruba hodině tak skončil. 

O budoucnosti konfederace napoví pravděpodobně 14. listopad, na kdy je naplánováno opakování sněmu. Tentokrát se ho však už podle zákona nemusí účastnit více než polovina členů, aby byl usnášeníschopný.

 

Právě se děje

Další zprávy