Stranické kasy mají zeštíhlet, víc to odnesou ty malé

Jan Němec (redaktor) Jan Němec (redaktor)
4. 10. 2011 5:30
Ministerstvo vnitra chce, aby se politickým stranám snížily roční příjmy od státu
Bělobrádkovi lidovci by přišli ročně o víc než milion.
Bělobrádkovi lidovci by přišli ročně o víc než milion. | Foto: Jan Langer

Praha - Politici se předhánějí v líbivých návrzích, jak v době razantních škrtů omezit tok státních peněz do stranických pokladen.

Ministerstvo vnitra nyní navrhuje, že by politickým stranám měly klesnout pravidelné roční příjmy od státu.

Pokud by zákon prošel, tak v praxi ovšem velké partaje o mnoho nepřijdou, naopak ty malé budou ještě chudší.

Podle avizované úpravy zákona o kontrole politických stran a hnutí by se měl snížit základ ročního příspěvku těm, které získaly ve volbách do sněmovny více než 3 procenta voličských hlasů a také roční příspěvek za mandáty poslanců, senátorů a krajských zastupitelů.

Příspěvek za volby do sněmovny by měl podle návrhu klesnout na první pohled poměrně citelně: z nynějších 6 milionů na 4 miliony a 800 tisíc ročně.

"Je to jako se snižováním platů úředníků a politiků - vypadá to na první pohled dobře, ale v praxi to může vést ke shánění černých peněz ve větším rozsahu. Osobně bych byl ne pro snižování státního příspěvku, ale pro větší transparentnost a veřejnou kontrolu," komentuje návrh politolog Tomáš Lebeda.

Částka 6 milionů - a v budoucnu  případně 4,8 milionu - ale zdaleka není částkou konečnou.

Za každou další 1 desetinu procenta mezi oněmi 3 a 5 procenty získaných voličských hlasů dostává politická strana dalších 200 tisíc korun. A tato částka by se ani do budoucna neměnila.

V praxi by to znamenalo, že snížení by mnohem citelněji postihlo malé strany, které získaly víc než 3 procenta hlasů, ale zůstaly před branami sněmovny, než parlamentní strany.

Zatímco sněmovní strany by "tratily" jen devítinu svých nynějších příjmů, malé strany i víc než sedminu.

Pokles pocítí více malé strany

Strany zastoupené ve sněmovně - které tedy nutně musely získat více než 5 procent hlasů voličů - dostávají nad základní částku za každou desetinu procenta hlasů další 4 miliony korun ročně. Celkově tedy 10 milionů korun.

Pokud by prošla novela ministerstva vnitra, snížil by se tento roční příspěvek "jen" na 8 milionů a 800 tisíc korun - snížila by se totiž jen základní částka, zatímco příspěvek za desetiny procent hlasů mezi 3 a 5 procenty by zůstal stejný.

Malé strany, které dostaly ve volbách víc než 3, ale méně než 5 procent hlasů, by tak oproti současnému stavu tratily citelněji. Po loňských volbách se to týká tří stran: KDU-ČSL, Strany práv občanů - Zemanovců a Suverenity Jany Bobošíkové.

Lidovci a Zemanovci by tak namísto 8,6 milionu dostali ročně o 1 milion a 200 tisíc korun méně, Suverenita Bobošíkové pak o 2 miliony a 200 tisíc.

"V podstatě by to byl návrat před rozhodnutí Ústavní soudu, který prohlásil, že financování malých stran nemá být diskriminační," říká k tomu politolog Lebeda.

Méně za poslance i krajského zastupitele

Strany, které ve volbách uspěly, dostávají další státní příspěvek za každého poslance a senátora.

I ten by měl klesnout: za každý mandát ze současných 855 tisíc na 810 tisíc korun.

Například ČSSD, která vyhrála jak sněmovní, tak senátní volby, má momentálně dohromady 97 poslanců a senátorů. Za ně ročně inkasuje od státu 82 milionů a 935 tisíc korun. Napříště by to bylo 78 milionů 570 tisíc - tato konkrétní strana by tedy přišla o 4 miliony a 365 tisíc korun ročně.

Zároveň resort vnitra navrhuje, aby klesl i příspěvek za mandát krajského a pražského zastupitele. Tam není pokles citelný - ze současných 237 500 na 225 tisíc korun.

"Ta debata není jednoduchá. Čím víc snížíme státní příspěvek, tím víc budeme hledat sponzorské peníze. Důležitější je účinná kontrola volebních kampaní, aby byly jasné skutečné výdaje," říká předseda poslanců ODS Zbyněk Stanjura.

"Ale mírné snížení státního příspěvku si představit umím," dodává.

"Se snížením nemáme problém, záleží, v jakém rozsahu. Ale i politické strany se teď musejí uskromnit," přidává se předseda poslanců TOP 09 Petr Gazdík.

"Spíš máme problém s účinností tohoto zákona - nemůže platit až od roku 2015, musí se vztahovat už na příští sněmovní volby v roce 2014," dodává Gazdík.

 

Právě se děje

před 6 minutami

Ozbrojenci propustili unesené studenty z nigerijské školy

Ozbrojenci v sobotu propustili 42 lidí, včetně 27 studentů, které unesli minulý týden z internátní školy v nigerijském státě Niger. Oznámil to podle agentury Reuters guvernér státu v severní centrální části nejlidnatější africké země.

Propuštěno bylo 27 školáků, tři zaměstnanci státní střední školy a jejich příbuzní. Ozbrojený gang minulý týden vtrhl do školy v okrese Kagara a přemohl ostrahu. Při útoku byl zabit jeden chlapec.

Unesení studenti, personál a příbuzní Vládní vědecké střední školy v Kagaře jsou opět na svobodě a v péči vlády státu Niger, oznámil na guvernér Abubakar Sani Bello.

Únosy ozbrojenými skupinami s požadavky výkupného jsou v mnoha severních státech Nigérie běžné, poznamenala agentura Reuters. Mnozí únosci bývají ozbrojeni a přijíždějí na motocyklech. Dříve za únosy v Nigérii stáli především bojovníci teroristické organizace Boko Haram, nyní ale stále častěji tuto taktiku využívají i jiné ozbrojené skupiny.

Ještě rozsáhlejší únos než ten z minulého týdne se odehrál v noci ze čtvrtka na pátek, kdy neznámí ozbrojenci v noci na dnešek z dívčí školy v obci Jangebe ve státě Zamfara na severozápadě Nigérie unesli 317 studentek. K okamžitému a nepodmíněnému propuštění dívek vyzval i generální tajemník OSN António Guterres.

Zdroj: ČTK , Zahraničí
před 47 minutami

USA uvolnily na pomoc ekonomice 1,9 bilionu dolarů

Americká Sněmovna reprezentantů schválila v sobotu návrh souboru opatření na podporu americké ekonomiky zasažené pandemií covidu-19 v objemu 1,9 bilionu dolarů (41 bilionů korun). O navrhovaném balíčku bude ještě hlasovat Senát.

Pro amerického prezidenta Joea Bidena je schválení podpůrných opatření prvním legislativním vítězstvím v Kongresu. Jeho demokraté však ještě musí vyřešit, jak v souboru opatření ponechat návrh na zvýšení minimální hodinové mzdy ze 7,25 dolaru na 15 dolarů. Návrh, který je hlavní prioritou pro progresivistickou část demokratů by mohl z balíku vypadnout kvůli komplikovaným schvalovacím pravidlům v Senátu.

Díky demokratům, kteří na rozdíl od Senátu těsně ovládají Sněmovnu reprezentantů, balíček nad ránem prošel v poměru hlasů 219 ku 212. Z amerického záchranného plánu mají být financovány vakcíny a zdravotnický materiál a další finanční pomoc postiženým domácnostem, malým firmám i regionálním a místním vládám.

Demokraté tvrdí, že balíček je nezbytný v boji s pandemií, která si v USA vyžádala už přes 500 000 životů. Miliony lidí kvůli ní přišly o práci. "Američané musí vědět, že jejich vláda je tu pro ně," prohlásila šéfka sněmovny Nancy Pelosiová. Podle republikánů je takový pomoc zbytná, podle nich jde jen 9 procent přímo na boj proti koronaviru.

Zdroj: ČTK , Zahraničí
před 1 hodinou

Skikrosařka Kučerová byla sedmá na SP v Gruzii

Skikrosařka Nikol Kučerová byla sedmá na Světovém poháru v Bakuriani a zajela nejlepší výsledek v sezoně. Sedmnáctiletá Diana Cholenská si v Gruzii 15. místem vytvořila kariérní maximum.

Jednatřicetiletá Kučerová v Bakuriani, kde startovalo šestnáct lyžařek, zvládla první vyřazovací jízdu a z druhého místa postoupila do semifinále. V něm obsadila čtvrté místo a nastoupila do malého finále, v němž si třetí příčkou zajistila celkovou sedmou pozici. Cholenská nedokončila čtvrtfinálovou jízdu.

Závod vyhrála Švýcarka Fanny Smithová a po pátém vítězství v sezoně ovládla potřetí v kariéře celkové hodnocení SP ve skikrosu. Mezi muži se z premiérového pohárového triumfu radoval Němec Florian Wilmsmann.

V březnu čekají skikrosaře závěrečné dva závody v ruském Sunny Valley a švýcarském Veysonnaz.

SP ve skikrosu v Bakuriani (Gruzie):

Muži: 1. Wilmsmann (Něm.), 2. Mobärg (Švéd.), 3. Schmidt, 4. Leman (oba Kan.).

Průběžné pořadí SP (po 9 z 11 závodů): 1. Howden (Kan.) 562 b., 2. Lenherr 347, 3. Regez (oba Švýc.) 341.

Ženy: 1. Smithová (Švýc.), 2. Näslundová (Švéd.), 3. Bergerová Sabbatelová (Fr.), 4. Thompsonová (Kan.), …7. Kučerová, 15. Cholenská (obě ČR).

Průběžné pořadí SP (po 9 z 11 závodů): 1. Smithová 765, 2. Thompsonová 457, 3. Bergerová Sabbatelová 414, …13. Kučerová 174, 29. Cholenská 35.

před 1 hodinou

V Adelaide vyhrála Šwiateková, po Roland Garros má druhý titul

Polská tenistka Iga Šwiateková vyhrála turnaj v Adelaide a po loňském senzačním triumfu na grandslamovém Roland Garros získala na okruhu WTA druhý titul. Světová osmnáctka ve finále porazila druhou nasazenou Švýcarku Belindu Bencicovou dvakrát 6:2.

Devatenáctiletá Šwiateková neztratila v pěti zápasech na tvrdém povrchu v Adelaide ani set. Finále trvalo jen hodinu a šest minut, Bencicová v něm soupeřce pomohla osmi dvojchybami a v obou sadách přišla dvakrát o servis. Vítězka ji při svém podání nepustila ani k jedinému brejkbolu. 

Zdroj: ČTK
Další zprávy