Praha - Politici se předhánějí v líbivých návrzích, jak v době razantních škrtů omezit tok státních peněz do stranických pokladen.

Ministerstvo vnitra nyní navrhuje, že by politickým stranám měly klesnout pravidelné roční příjmy od státu.

Pokud by zákon prošel, tak v praxi ovšem velké partaje o mnoho nepřijdou, naopak ty malé budou ještě chudší.

Podle avizované úpravy zákona o kontrole politických stran a hnutí by se měl snížit základ ročního příspěvku těm, které získaly ve volbách do sněmovny více než 3 procenta voličských hlasů a také roční příspěvek za mandáty poslanců, senátorů a krajských zastupitelů.

Příspěvek za volby do sněmovny by měl podle návrhu klesnout na první pohled poměrně citelně: z nynějších 6 milionů na 4 miliony a 800 tisíc ročně.

"Je to jako se snižováním platů úředníků a politiků - vypadá to na první pohled dobře, ale v praxi to může vést ke shánění černých peněz ve větším rozsahu. Osobně bych byl ne pro snižování státního příspěvku, ale pro větší transparentnost a veřejnou kontrolu," komentuje návrh politolog Tomáš Lebeda.

Částka 6 milionů - a v budoucnu  případně 4,8 milionu - ale zdaleka není částkou konečnou.

Za každou další 1 desetinu procenta mezi oněmi 3 a 5 procenty získaných voličských hlasů dostává politická strana dalších 200 tisíc korun. A tato částka by se ani do budoucna neměnila.

V praxi by to znamenalo, že snížení by mnohem citelněji postihlo malé strany, které získaly víc než 3 procenta hlasů, ale zůstaly před branami sněmovny, než parlamentní strany.

Zatímco sněmovní strany by "tratily" jen devítinu svých nynějších příjmů, malé strany i víc než sedminu.

Pokles pocítí více malé strany

Strany zastoupené ve sněmovně - které tedy nutně musely získat více než 5 procent hlasů voličů - dostávají nad základní částku za každou desetinu procenta hlasů další 4 miliony korun ročně. Celkově tedy 10 milionů korun.

Pokud by prošla novela ministerstva vnitra, snížil by se tento roční příspěvek "jen" na 8 milionů a 800 tisíc korun - snížila by se totiž jen základní částka, zatímco příspěvek za desetiny procent hlasů mezi 3 a 5 procenty by zůstal stejný.

Malé strany, které dostaly ve volbách víc než 3, ale méně než 5 procent hlasů, by tak oproti současnému stavu tratily citelněji. Po loňských volbách se to týká tří stran: KDU-ČSL, Strany práv občanů - Zemanovců a Suverenity Jany Bobošíkové.

Lidovci a Zemanovci by tak namísto 8,6 milionu dostali ročně o 1 milion a 200 tisíc korun méně, Suverenita Bobošíkové pak o 2 miliony a 200 tisíc.

"V podstatě by to byl návrat před rozhodnutí Ústavní soudu, který prohlásil, že financování malých stran nemá být diskriminační," říká k tomu politolog Lebeda.

Méně za poslance i krajského zastupitele

Strany, které ve volbách uspěly, dostávají další státní příspěvek za každého poslance a senátora.

I ten by měl klesnout: za každý mandát ze současných 855 tisíc na 810 tisíc korun.

Například ČSSD, která vyhrála jak sněmovní, tak senátní volby, má momentálně dohromady 97 poslanců a senátorů. Za ně ročně inkasuje od státu 82 milionů a 935 tisíc korun. Napříště by to bylo 78 milionů 570 tisíc - tato konkrétní strana by tedy přišla o 4 miliony a 365 tisíc korun ročně.

Zároveň resort vnitra navrhuje, aby klesl i příspěvek za mandát krajského a pražského zastupitele. Tam není pokles citelný - ze současných 237 500 na 225 tisíc korun.

"Ta debata není jednoduchá. Čím víc snížíme státní příspěvek, tím víc budeme hledat sponzorské peníze. Důležitější je účinná kontrola volebních kampaní, aby byly jasné skutečné výdaje," říká předseda poslanců ODS Zbyněk Stanjura.

"Ale mírné snížení státního příspěvku si představit umím," dodává.

"Se snížením nemáme problém, záleží, v jakém rozsahu. Ale i politické strany se teď musejí uskromnit," přidává se předseda poslanců TOP 09 Petr Gazdík.

"Spíš máme problém s účinností tohoto zákona - nemůže platit až od roku 2015, musí se vztahovat už na příští sněmovní volby v roce 2014," dodává Gazdík.