Spor o Julínkovy zákony je hrou o spoluúčast pacientů

Petr Holub
14. 11. 2008 23:00
Co vadí malým stranám na reformě ministra Julínka
MInistr zdravotnictví Tomáš Julínek.
MInistr zdravotnictví Tomáš Julínek. | Foto: Tomáš Adamec, Aktuálně.cz

Praha - Vládní politiky čekají v sobotu další těžké boje o budoucí podobu péče o pacienty. Čeho se ve čtyřech reformních zákonech ministra Julínka děsí malé strany a kde ministr nechce ustoupit?

Hlavní námitka a také jediný sporný bod zní: Julínkovy zákony zvýší spoluúčast pacientů, otevřou pro ni prostor, kde poroste bez ohledu na státní regulaci.

Přitom nejde o třicetikorunové zdravotnické poplatky, ale o skutečnou spoluúčast na zdravotní péči, kdy třeba pacient zaplatí přes polovinu ceny zdravotního výkonu.

Mechanismus, jak spoluúčast poroste, vyplývá z paragrafů novely zákona o zdravotním pojištění.

Doktoři si řeknou o víc

Novela dává lékařům možnost, aby od pacientů vybírali. Julínek a jeho lidé to označují za pozitivní změnu.

Pacient si bude moci připlatit na lepší zdravotní pomůcky, například kvalitnější sádru nebo protézu. Dosud musel buď bezplatně přijmout horší pomůcku, anebo hradit plnou cenu kvalitnějšího zboží.

Novela však umožňuje připlácet také na lékařskou péči, tedy na lépe připravenou operaci, vyšetření na kvalitnějším přístroji, anebo dlouhodobou terapii podporovanou lepšími službami.

Experti menších stran se proto ptají, na jakou péči bude mít pacient bezplatný nárok a na co bude muset připlácet. Na rozdíl od léků nebo zdravotních pomůcek neexistují žádné tabulky, které by tohle popisovaly a které by se pravidelně aktualizovaly.

Zákony pouze říkají, že lékaři vyléčí pacientům každou nemoc bez doplatku, bezplatná však bude vždy jen nejlevnější léčba, která vede ke srovnatelnému výsledku.

Tím se otevírá prostor pro lékaře, aby nabídl pacientům lepší služby za doplatek. Oponovat odborné radě lékaře přitom nebývá zvykem.

Pojišťovny zaplatí méně

Druhou stranou rovnice je chování pojišťoven. Zákony nestanovují minimální standardy péče, která se hradí ze zdravotního pojištění, ani částku, kterou je pojišťovna povinna zaplatit.

Ilustrační snímek
Ilustrační snímek | Foto: Ondřej Besperát

Zákon o zdravotních službách dává ministrovi povinnost popsat v katalogu výkonů doporučené klinické postupy pro léčení každé nemoci. Tím způsobem bude moci stát ovlivnit postupy, kterými lékaři léčí, přitom zákony u každé nemoci předepisují variantu bez příplatku.

Experti menších stran se však děsí toho, že katalog výkonů nebude právně závazný.

To by otevřelo pojišťovnám prostor k tomu, aby daly přednost levnější léčbě. Teoreticky je tedy možné, že pacient bude doplácet i na výkon doporučený budoucím ministerským katalogem.

Co může platit pacient

Proto menší strany požadují pro lékařskou péči stejné úhradové standardy, jaké jsou k dispozici pro léky a zdravotnický materiál.

Druhou možností je vyloučit lékařskou péči ze spoluúčasti a příplatky povolit jen u zdravotnického materiálu.

Julínek obě možnosti rezolutně odmítá s tím, že tabulky s minimálními cenami výkonů není možné sepsat, protože léčení každého pacienta je individuální. Vyloučit lékařskou péči ze spoluúčasti by znamenalo porušit vyvážený systém.

Lidovci dokonce uvažují o návrhu, že spornou novelu o zdravotním pojištění nahradí menší novelou, která by jen stručně popsala, za jaký zdravotnický materiál a za jaké služby v nemocnici by bylo možné připlácet.

To by na rozdíl od Julínkových návrhů občanům umožnilo, aby se na placené služby připojistili. Stát by nepřišel o možnost spoluúčast regulovat.

 

Právě se děje

před 31 minutami

Potřebujeme evropské peníze hlavně na infrastrukturu, shodli se lídři Visegrádu

Premiéři zemí visegrádské skupiny (Česko, Slovensko, Polsko, Maďarsko) se shodují, že čerpání peněz z evropského fondu obnovy musí být flexibilní a spravedlivé. Nemůžeme být trestáni za úspěchy, řekl polský premiér Mateusz Morawiecki na tiskové konferenci po jednání předsedů vlád ve Varšavě.

Státy jižní Evropy podle Morawieckého potřebují peníze na boj s nezaměstnaností, jiné, například ty ze střední Evropy, na rozvoj infrastruktury. "Musíme mít prostředky na infrastrukturu, výstavbu silnic, železnic, mostů, energetickou a internetovou infrastrukturu, digitalizaci. Proto je flexibilita pro nás velmi důležitá. To je to, o čem jsme mluvili a na co budeme mít stejný názor v Bruselu," řekl.

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie se tam 17. července poprvé po pěti měsících protikoronavirových opatření osobně setkají, aby jednali o unijním rozpočtu na léta 2021-27 a fondu obnovy ekonomik.

Zdroj: ČTK
Další zprávy