Praha - Vláda Mirka Topolánka v pondělí schválila Národní protikrizový plán, kterým chce co nejvíce zmírnit dopady současné krize na českou ekonomiku.
Počítá například se slevami na sociálním pojištění, podporou zaměstnanosti či investicemi do dopravní infrastruktury.
Svůj vlastní protikrizový návrh má i opoziční ČSSD. K jeho hlavním autorům patří sociálnědemokratický stínový ministr financí Bohuslav Sobotka.
Někdejší šéf státní pokladny rozhovoru pro deník Aktuálně.cz připustil, že některé vládní návrhy schvaluje, na účinný boj s krizí však podle něho nestačí.
"Národní protikrizový plán je v oblasti nezaměstnanosti příliš pasivní. Soustředí se na jediný zásah, kterým je snížení odvodu na sociální pojištění. Vláda si od toho slibuje udržení 50 až 70 tisíc pracovních míst, ale myslím, že se to nepovede," prohlásil.
Sobotka vysvětlil, že primární příčinou krize je propad poptávky, nikoli drahá česká pracovní síla.
"Bylo by mnohem lepší, kdyby vláda vynaložila mnohem víc peněz na aktivní politiku zaměstnanosti, dotovala nová pracovní místa, jejich udržení, rekvalifikace a dojíždění za prací. To by mohlo pomoci přímo a efekt by byl měřitelný. V případě snížení sociálního pojištění efekt měřit nepůjde," je přesvědčen.
Aktuálně.cz: Samozřejmě také chcete udržet zaměstnanost co nejvýše. Budete k tomu potřebovat víc peněz než 18 miliard, které budou stát vládní slevy na pojistném?
Stačila by polovina těchto finančních prostředků při lepší organizaci dotování pracovních míst. Kdyby úřady práce dostaly polovinu této částky, dokázaly by udržet větší množství pracovních míst.
A.cz: Vedle boje s nezaměstnaností chce vláda udržet stabilní veřejné finance. Vy chcete ve svém krizovém plánu utratit víc, než vládní balíček, který obsahuje 60 miliard?
Opatření, která jednorázově navrhuje sociální demokracie, budou mít zhruba stejný dopad. Liší se však jejich směřování.
Třinácté důchody a daň bohatým
A.cz: Vládními prioritami je boj s nezaměstnaností a stabilita rozpočtu. Vy máte ještě další priority?
Postrádáme ve vládním plánu větší tlak na zvýšení spotřeby domácností a na podporu poptávky. To patří vedle udržení sociální soudržnosti k hlavním prioritám plánu, který dnes předkládáme do Poslanecké sněmovny. Naším cílem je zastavit klesající trend spotřeby, který nastal už v lednu 2008 po přijetí tzv. vládní reformy veřejných rozpočtů a od té doby se v zásadě nezastavil.
Jsem velmi rozpačitý z toho, že vláda v protikrizovém plánu pro letošní rok odhaduje zvýšení spotřeby domácností. Nevím, z jakých důvodů by se tak měly začít chovat, když jim k tomu politika neposkytuje žádné impulzy.
A.cz: Kolik by stála vaše podpora spotřeby?
Většina našich opatření, která míří tímto směrem, je jednorázové povahy. Přijdou na cca 50 miliard korun v letošním a příštím roce. Jedná se o zvýšení slevy na dani, kterou lidé pocítí v reálném příjmu, o zvýšení přídavku na děti a o vyplacení tzv. třináctého důchodu z dividendy ČEZu na konci letošního roku. K těmto přímým zásahům se dá přiřadit nepřímý impulz ve formě snížení DPH z devíti na šest procent na dva roky.
A.cz: Tím jsme vyčerpali vaše základní priority?
Pokud jde o zvýšení spotřeby domácností. Kromě toho předkládáme stejně jako vláda návrh na zrychlení odpisů pro firmy včetně jednorázového odpisu 80 tisíc korun. A předkládáme návrhy ke zvýšení sociální soudržnosti. Chceme zpomalení deregulace nájemného s tím, že se rozloží až do roku 2012, a zavést druhé pásmo u daně ze superhrubé mzdy ve výši 30 procent.
A.cz: Čtvrtou prioritou je pro vás pomoc nejchudším?
Jde o posílení sociální soudržnosti v přerozdělení dávek, zpomalení deregulace a zavedení druhého pásma u daně z příjmů. Do této kategorie patří dočasné zvýšení podpory v nezaměstnanosti až na 80 procent, zároveň se vyplácení podpory mírně prodlouží o měsíc u kategorie do padesáti let i do pětapadesáti let. Při rekvalifikaci se může podpora zvýšit až na 90 procent. I toto opatření je omezeno na dva roky.
Šrotovné od července
A.cz: A všechna tato opatření nestojí víc než 60 miliard korun?
Jednorázová opatření budou stát kolem padesáti miliard korun, dopady trvalých opatření jsou fiskálně neutrální, protože jsou kompenzována zavedením druhé sazby u daní fyzických osob a ponecháním sazby podnikům na jednadvaceti procentech, to znamená na úrovni roku 2008. To generuje zhruba šest a půl miliardy korun, naše dlouhodobá opatření přitom budou stát zhruba sedm miliard ročně navíc oproti stávajícím výdajům.
A.cz: Zákony předložíte sněmovně už dnes, anebo předložíte celý balík zákonů?
Půjde o jeden zákon a sněmovna ho dostane dnes.
A.cz: Co může český zaměstnanec nebo podnikatel čekat v příštích měsících a co může čekat od jakýchkoli záchranných balíčků?
Záleží na tom, jak budou jednotlivá opatření promyšlená a konkrétní. My jsme se o konkrétnost snažili, například šrotovné bychom rádi spustili už od poloviny roku, kdy budou mít lidé nárok na dotaci 25 tisíc korun od Fondu životního prostředí za předem definovaných podmínek. Tím se může významně změnit chování spotřebitelů.
Stejně tak zvýšení podpory může způsobit, že se lidé budou méně bát nezaměstnanosti a bude se jim lépe hledat nové pracovní uplatnění, když se dramaticky nesníží jejich životní úroveň. Je rozdíl pobírat 45 procent a 80 procent mzdy, když jste bez práce.
Naše opatření jsou více zaměřena na chování spotřebitelů a překonání prvotního šoku z příchodu krize. Vládní opatření jsou spíše směřována do podnikové sféry.
Nejhorší za sebou nemáme
A.cz: Není velká práce představit si katastrofický scénář, že se například ekonomická situace v Česku bude vyvíjet jako v Pobaltí. Může se situace ještě zhoršit?
Opravdu se objevují velmi negativní informace z východní části Evropy. Situace některých bank, jako je například Erste, které investovaly větší množství prostředků ve východní Evropě, bude v nadcházejících letech složitá. To nejhorší nemáme za sebou, v příštích měsících můžeme čekat další zpomalení poptávky a zvýšení počtu nezaměstnaných. Leden, kdy se nezaměstnanost zvýšila o padesát tisíc, nebude jednorázovou záležitostí. K prudkému snižování počtu pracovních míst bude docházet ještě několik měsíců po sobě.
A.cz: Pokud se váš balíček schválí, nemuseli byste stejně někdy na podzim navrhovat další opatření?
To se spíše týká návrhů z NERVu, které vláda v pondělí schválila. Už by měla začít pracovat na návrhu číslo 2. Vychází z lednové makroekonomické předpovědi ministerstva financí, která ještě pořád cílí na růst 1,4 procenta HDP v letošním roce. Myslím, že už za dva měsíce bude zřetelné, že takového růstu nedosáhneme.
Tím, že vláda reagovala na vývoj ekonomiky pozdě, balíček něco ovlivní až v příštím roce. Letos významný vliv mít nebude. To by náš návrh mít mohl.
A.cz: Sociální demokracie by se neměla zamýšlet nad tím, co nás čeká v roce 2010?
Už se nad tím zamýšlíme. Programová debata před volbami do Evropského parlamentu i do sněmovny bude krizí významně ovlivněna.
| Čtěte blog Bohuslava Sobotky na Aktuálně.cz |
