Sněmovna schválila i přes kritiku stran služební zákon

Domácí Domácí
22. 1. 2014 17:35
Koalice tak splnila jeden z požadavků prezidenta Zemana pro jmenování vlády
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Vojtěch Marek

Praha - Poslanecká sněmovna na středečním zasedání schválila v prvním čtení novelu služebního zákona. Stalo se tak i přes snahu pravicové opozice projednávání zamítnout.

Poslanecký návrh podali poslanci ČSSD a vláda Jiřího Rusnoka jej i přes výhrady poslala v prvním lednovém týdnu do Sněmovny.

ČSSD si od právní úpravy slibuje například odpolitizování státní správy a zvýšení odpovědnosti úředníků za nezákonné rozhodnutí. "Státní správa potřebuje lepší organizaci, lepší řízení, více kontroly a oddělení politického vlivu," hájil předlohu zpravodaj tisku Jan Chvojka (ČSSD).

Jedna ze Zemanových podmínek splněna

Projednání novely v prvním čtení v minulosti zmiňoval prezident Miloš Zeman jako jednu z možných podmínek pro jmenování nového kabinetu.

"Prezident vznesl právně zcela nesmyslnou a nebezpečnou podmínku a Poslanecká sněmovna této podmínce zcela pobuřujícím způsobem vyhovuje," uvedl před zasedáním šéf poslanců TOP 09 a Starostů Miroslav Kalousek.

Podle šéfa lidoveckých poslanců Mariana Jurečky nemá zákon na jmenování vlády vliv, když účinný má být až od příštího roku. Podotkl, že předchozí kabinety Mirka Topolánka a Petra Nečase (oba ODS) služební zákon z roku 2002 navzdory deklaracím nezměnily a neuvedly v účinnost.

"Můžeme jít do střetu s prezidentem Zemanem a pokusit se ho nějak ponížit. Nebo můžeme připravit zákony, které po nás lidé opravdu chtějí - a schválení služebního zákona nebo zákona o registru smluv lidé chtějí," nechal se slyšet poslanec hnutí ANO Martin Komárek.

Kalouskův bumerang

"Třetí možností je navrhnout do vlády kandidáty, kteří mají čisté lustrační osvědčení - pak bude prezidentova podmínka splněna," reagoval na to Kalousek, kterému se jako bumerang vracelo hlasování z roku 2002, kdy - spolu s ostatními lidoveckými poslanci - hlasoval pro služební zákon, který po ministrech lustrační osvědčení nevyžadoval.

"Celá KDU-ČSL tehdy hlasovala pro tento zákon - to odchýlení od původního stanoviska mi přijde velmi výrazné a z tohoto pohledu mi přijde jeho nynější jednání politicky motivované," nechala se slyšet Helena Válková (ANO).

Lex Babiš? Lex Zeman?

O zákonu se totiž mluví také v souvislosti s čerpáním peněz z evropských fondů a s možným jmenováním šéfa hnutí ANO Andreje Babiše ministrem financí. Ten nemá negativní lustrační osvědčení a prezident Miloš Zeman se již dříve nechal slyšet, že pro něj bude dostatečnou garancí právě nový služební zákon, který lustrace od ministrů nevyžaduje.

"Pro tu zasvěcenou veřejnost se ujal název Lex Babiš, já bych řekla, že je to vůči panu Babišovi nefér, on tvůrcem zákona není, on je pouze tím, kvůli kterému se to musí dělat. Já bych to změnila na Lex Zeman, je to podmínka Miloše Zemana pro koalici," nechala se na plénu slyšet Miroslava Němcová.

Šéf frakce ANO Jaroslav Faltýnek však uvedl, že přijetí služebního zákona nemá podle něho nic společného s lustračním zákonem. Hnutí před volbami jasně deklarovalo, že rychle předloží normy požadované iniciativou Rekonstrukce státu, uvedl.

"K čemu bylo ministrům negativní lustrační označení, když dovedli zemi do stavu, kdy museli do politiky přijít policisté jako já nebo miliardář jako pan Babiš," řekl poslanec Bronislav Schwarz (ANO), toho času vydaný ke stíhání.

"Já bych se neodvážil takto paušálně hodnotit činnost všech ministrů. Nicméně - neznám vaše motivy, proč jste šli do Sněmovny, i kdy po tom, co poslouchám, tak mi připadá, že jde pouze o to dostat pana Babiše na ministerstvo financí," reagoval na Schwarze předseda ODS Petr Fiala.

Schwarzův komentář následně spustil poměrně bouřlivou reakci ze strany opozice, která ve svých prohlášeních odkazovala zejména k dědictví komunistické minulosti Česka. "Nedokážu si představit, že by v Německu rehabilitovali nacistické zločince, nevím, proč bychom měli my rehabilitovat ty komunistické," podotkl nakonec poslanec Petr Bendl (ODS).

Pětkrát odložena účinnost zákona z roku 2002

Služební zákonČesko už od roku 2002. Jeho podstatná část ale nikdy nenabyla účinnosti. Odložena byla pětkrát, naposledy na leden 2015.

Zákon by měl zrušit smluvní platy a zavést šestnáct platových tříd místo dvanácti. Zvyšuje však zhruba dvojnásobně, na osm měsíčních platů, pokutu za nesprávný úřední postup a ruší také některé výhody, například možnost vysokých odměn.

Norma taky ruší oprávnění vlády upravit organizační strukturu služebního úřadu, které má zůstat pouze generálnímu řediteli státní služby. Jeho funkční období má být ze zákona šestileté. Úředníci by taky neměli výsluhu, tedy příspěvek k důchodu jako sociální zajištění státních zaměstnanců.

 

Právě se děje

před 15 minutami

Mugabeho zabila rakovina, lékaři krátce před jeho smrtí zastavili chemoterapii

Příčinou úmrtí bývalého prezidenta Zimbabwe Roberta Mugabeho, který zemřel 6. září ve věku 95 let, byla rakovina. Lékaři v Singapuru, kde se dlouhodobě léčil, krátce před jeho smrtí zastavili chemoterapii. Důvodem byl Mugabeho vysoký věk, rozšíření nádorů a nízká účinnost léčby. O přesné příčině smrti zimbabwského exprezidenta poprvé promluvil současný prezident této jihoafrické země Emmerson Mnangagwa, informoval server BBC.

Zdroj: ČTK
před 44 minutami

Velšští ragbisté zahájili MS pohodlnou výhrou nad Gruzií

Velšští ragbisté vstoupili do mistrovství světa v Japonsku pohodlnou výhrou nad Gruzií 43:14. Vítězové Turnaje šesti národů vedli po první půli díky čtyřem položeným pětkám 29:0 a po změně stran si náskok bezpečně pohlídali. Velšský kapitán Alun Wyn Jones vyrovnal 129. startem národní rekord.

Spolufavorité skupiny D Velšané vlétli do utkání ve velkém stylu a už po dvou minutách otevřeli skóre. Gruzínci, kterým chybí zraněný kapitán Merab Šarikadze, postupně vyrovnali hru, ale bodů se dočkali až ve druhém poločase.

V neděli čeká Wales ostrý test v podobě obhájců stříbra Australanů, kteří si na úvod poradili s Fidži. Gruzie narazí na Uruguay.

Další zprávy