Služební zákon se vládě nelíbí, přesto míří do Sněmovny

Domácí Domácí
Aktualizováno 8. 1. 2014 23:29
Lidovci chtějí do zákona prosadit, aby ministrem nemohl být spolupracovník StB
Andrej Babiš.
Andrej Babiš. | Foto: Ludvík Hradilek

Židlochovice u Brna - Vláda má negativní stanovisko k návrhu služebního zákona, přesto jej poslala k projednání do Poslanecké sněmovny. 

"K novele služebního zákona jsme přijali negativní stanovisko, protože v té formě, ve které se návrh nachází, je nepoužitelný. Nereflektuje změny od schválení zákona, možná i rozpor s Ústavou," řekl po jednání vlády premiér v demisi Jiří Rusnok

Podle něj má návrh celou řada legislativních i věcných nedostatků, ty ale nemají žádný vliv na další projednávání.

Tím ale situace kolem zákona, jehož projednání v prvním čtení si prezident Miloš Zeman vyžaduje před tím, než jmenuje Bohuslava Sobotku premiérem, nekončí.

"Příští týden se budeme zabývat vládní novelou tohoto zákona, kterou připravujeme několik měsíců v rámci MPSV," dodal Rusnok s tím, že zákon po projednání poputuje do Poslanecké sněmovny.

Novelu služebního zákona podali poslanci ČSSD, slibují si od něj například odpolitizování státní správy a zvýšení odpovědnosti úředníků za nezákonné rozhodnutí.

O služebním zákonu se ale mluví především v souvislosti s čerpáním peněz z evropských fondů a hlavně s možným jmenováním šéfa hnutí ANO Andreje Babiše ministrem financí.

Babiš totiž nemá negativní lustrační osvědčení a prezident Miloš Zeman se již dříve nechal slyšet, že pro něj bude dostatečnou garancí právě nový služební zákon, který lustrace od ministrů nevyžaduje. Bude mu stačit, pokud ve Sněmovně projde alespoň prvním čtením.

Dolní komora by se mohla zákonem zabývat nejdříve 21. ledna, dřív to kvůli zákonným lhůtám není možné.

"Poté, co vláda zákon projedná, běží desetidenní lhůta, po kterou věc nelze projednat," vysvětlil deníku Aktuálně.cz předseda Sněmovny Jan Hamáček (ČSSD) s tím, že schůze by mohla být oficiálně svolána příští pondělí.

Podmínku, aby služební zákon neumožnil vykonávat funkci ministra tomu, kdo aktivně spolupracoval s StB, chtějí nicméně do služebního zákona prosadit lidovci. "Pro nás je důležité, aby v rámci zákona o státní službě se v principu projevilo opatření, aby ministr, případně náměstci byli lidé, kteří aktivně nespolupracovali s StB," uvedl první místopředseda KDU-ČSL Marian Jurečka v České televizi. Svůj návrh chtějí projednat v rámci koalice i s opozicí.

Zástupci stran budoucí možné koalice ale Jurečkův názor nesdílí. Podle místopředsedkyně hnutí ANO Věry Jourové by Jurečkou uvedená podmínka ve služebním zákoně být neměla. "Tato podmínka nikdy nezazněla. Já si myslím, že ho (zákon o státní službě) nebudeme zanášet věcmi, které jsou jinak řešeny v lustračním zákoně," řekla v ČT.

Šestnáct platových tříd

Služební zákon má Česko už od roku 2002. Jeho podstatná část ale nikdy nenabyla účinnosti. Odložena byla pětkrát, naposledy na leden 2015.

Předloha ČSSD by zrušila smluvní platy a zavedla by šestnáct platových tříd místo dvanácti. Zvýšila by ale zhruba dvojnásobně na osm měsíčních platů pokutu za nesprávný úřední postup a zrušila by některé výhody.

Norma taky ruší oprávnění vlády upravit organizační strukturu služebního úřadu, které má zůstat pouze generálnímu řediteli státní služby. Jeho funkční období má být ze zákona šestileté.

Novela by dále zrušila možnost vysokých odměn, jejich celkový roční úhrn by nesměl překročit čtvrtinu ročního platu. Úředníci by taky neměli výsluhu, tedy příspěvek k důchodu jako sociální zajištění státních zaměstnanců.

Celkové dopady normy na státní rozpočet důvodová zpráva nevyčísluje. Uvádí, že vznik Generálního ředitelství státní služby bude letos stát 60 milionů korun a o třicet vzroste počet zaměstnanců Úřadu vlády. Předloha by měla být účinná od příštího roku. 

 

Právě se děje

před 45 minutami

Lékárníci požadují přístup k záznamům o lécích, které pacienti pobírají

Lékárníci chtějí mít stejný přístup do lékového záznamu pacienta jako lékaři. Jen tak podle nich mohou poskytnout pacientům co nejlepší péči. Léková novela nyní čeká ke schválení ve Sněmovně. Lékárníkům vadí, že Senát navrhl, aby si pacienti mohli vybrat, kteří lékaři a lékárníci budou moci nahlížet do pacientových lékových záznamů.

Vládní novela má v duchu původního záměru zajistit, že ošetřující lékaři a lékárníci budou sdílet údaje o lécích, které má pacient předepsané. Smyslem je zabránit předepisování léků, jejichž vzájemné užívání by mělo nežádoucí účinky na pacienta.

Návrh senátorů Jitky Seitlové a Václava Hampla z klubu KDU-ČSL má však umožnit, aby pacient mohl souhlas s nahlížením do lékového záznamu udělit všem lékařům a lékárníkům, nebo pouze vybraným. Souhlas by mohl udělit kdykoliv a kdykoli jej také odvolat. Senátoři to zdůvodnili mimo jiné obavami ze zneužití možnosti zjistit, jaké léky pacient bere.

"Obavy ze zneužití údajů jsou naprosto zbytečné. Lékárníci jsou jednak vázáni mlčenlivostí stejně jako lékaři, lékový záznam je navíc opatřen řadou zabezpečení. Pouze lékárník, ze všech pracovníků v lékárně, bude moci na základě vlastního osobního bezpečnostního certifikátu vstupovat do tohoto systému," sdělil dnes prezident lékárnické komory Lubomír Chudoba. Navíc, v lékovém záznamu bude zaznamenána kompletní elektronická stopa a případné zneužití bude podléhat významným finančním sankcím i trestněprávní odpovědnosti, dodal.

Zdroj: ČTK
před 47 minutami

Skončila odstávka druhého bloku jaderné elektrárny Dukovany

V jaderné elektrárně Dukovany v sobotu skončila odstávka druhého bloku. Výroba elektřiny měla původně začít na konci června, ale kvůli opravě netěsnosti v parogenerátoru se odstávka o téměř tři měsíce prodloužila.

"Elektřinu začal blok dodávat ve 12:57 hodin", řekl mluvčí elektrárny Jiří Bezděk. V Dukovanech tak nyní pracují tři ze čtyř výrobních bloků. Na prvním výrobním bloku energetici dokončují plánovanou odstávku pro výměnu paliva.

"Přednost má vždy bezpečnost a jistota o stavu zařízení. Proto jsme si na diagnostice stavu, přípravě postupu, samotné opravě i následných zkouškách dali mimořádně záležet. Teprve na základě vyhovujících výsledků jsme se rozhodli druhý výrobní blok Jaderné elektrárny Dukovany opět uvést do provozu," uvedl ředitel Jaderné elektrárny Dukovany Miloš Štěpanovský.

Plánovaná odstávka prvního bloku skončí na přelomu září a října. Elektrárna Dukovany je v provozu od roku 1985. Loni dodala do sítě 14,25 TWh elektřiny. ČEZ prověřuje možnosti provozu nynějších bloků přibližně do roku 2045.

Zdroj: ČTK
Další zprávy