Senátor Láska redakci Aktuálně.cz sdělil, že zatím dokázal získat 28 podpisů. O jednoho senátora tak překročil třetinu Senátu, kterou musel přesvědčit, aby se horní komora žalobou na prezidenta vůbec zabývala. "Více se k tomu vyjádřím na čtvrteční tiskové konferenci," odmítl prozatím svoje snažení dále komentovat.

Pod žalobou jsou podepsáni kromě senátorů jeho klubu také zástupci KDU-ČSL, STAN, ODS, TOP 09, Pavel Fischer nebo Marek Hilšer. Z třináctičlenného klubu ČSSD ji také jako jediný podpořil Jiří Dienstbier (seznam všech uvádíme níže).

Předseda senátorského klubu ODS Miloš Vystrčil vysvětlil, že žalobu podepsal z toho důvodu, že jiné pokusy o usměrnění prezidenta neměly žádný účinek. "Bohužel nic nenasvědčuje tomu, že by pan prezident byl ochoten sám od sebe, bez toho, že by byla podána žaloba proti němu, začít dodržovat ústavní zvyklosti a přestat porušovat ústavu. Když chceme dosáhnout toho, aby se začal chovat jinak, tak už bohužel nemáme jinou možnost než se pokusit podat žalobu proti prezidentu republiky," řekl Vystrčil.

Podobně se vyjádřil i místopředseda TOP 09 Tomáš Czernin, který je v klubu Starostů a nezávislých. "Prezident si dlouhodobě vykládá ústavu tak, aby vyhovovala zájmům jeho oblíbenců. Jeho vystupování považuji za ohrožení bezpečnosti České republiky," řekl Czernin.

Nepravděpodobné, že se žaloba dostane k soudu

Avšak k tomu, aby se žalobou zabýval Ústavní soud, je ještě daleko. Její podání musí odsouhlasit obě komory parlamentu. V Senátu se pro ni musí vyslovit dvě třetiny přítomných, ve sněmovně dvě třetiny všech poslanců. Až poté by mohl soud rozhodnout, zdali Zeman hrubě porušil ústavu. Pokud by k takovému názoru dospěl, prezident by přišel o svůj mandát.

Odborník na ústavní právo Jan Kysela ale již před časem řekl, že žaloba vzhledem ke složení Poslanecké sněmovny nemá šanci doputovat až před soud. Kdyby se tak přece jen stalo, její případný úspěch by záležel na tom, zda by podle soudců Zemanovo chování naplňovalo smysl spojení "hrubé porušení ústavy", jak je pro úspěch žaloby nutné.

Související

Přehled 24 Zemanových prohřešků. Projděte si, proč chtějí senátoři žalovat prezidenta

Přehled

"Záleží na pojetí. Jestli hrubé porušení ústavy chápete nutně navázané na jednotlivé skutky, nebo jestli ten skutek může být trvající delikt, ve smyslu nedokonavého vidu jako dlouhodobé hrubé porušování ústavního pořádku. Pokud bychom se přiklonili k této variantě, tak pak mi žaloba připadá velmi přesvědčivá. Jestli tohle odpovídá koncepci ústavy, si nejsem úplně jistý. To bychom se dozvěděli až z reakce Ústavního soudu," řekl před časem Aktuálně.cz Kysela.

Podle předsedy senátorského klubu ODS Vystrčila by žaloba měla smysl i tehdy, pokud by Senát v počínání Zemana hrubé porušení ústavy neviděl. Podle něj by se soud ve zdůvodnění musel vypořádat s jednotlivými případy, kdy si Zeman vykládal ústavu jiným způsobem - pro sebe přívětivějším. "Do budoucna bychom aspoň věděli, jak by se měl prezident chovat, protože by konečně existoval jasný výklad," řekl Vystrčil.

Čtyřiadvacet přestupků na 50 stranách

Samotná žaloba je postavená na tom, že Zeman neustále více či méně závažnými skutky ústavu porušuje. Text má 50 stran a popisuje 24 údajných porušení zákonů či ústavy od nevhodných slovních vyjádření až po odmítnutí učinit určité kroky.

"Ve všech případech se jedná o bezprecedentní porušení doposud respektovaných pravidel, na kterých ústavnost doposud stála (…) Ústavně žalovaný využil prakticky každou příležitost, jak uplatnit svůj vliv v oblastech, kde mu podle práva nepřísluší, a způsobem, jejž ústava zapovídá," stojí v žalobě, ve které se dále uvádí, že intenzita prezidentových nepatřičných zásahů se v čase zvyšuje.

Žaloba například připomíná jmenování prezidentského kabinetu Jiřího Rusnoka v roce 2013, přestože se tehdy strany dohodly na sestavení vlády, kterou by podpořilo 101 poslanců ve sněmovně.

Zmiňuje také Zemanovo stanovisko o odmítnutí jmenovat Miroslava Pocheho ministrem zahraničí, trvání na jmenování Livie Klausové velvyslankyní na Slovensku a Vladimíra Remka velvyslancem v Rusku, potvrzení informací médií o částce, kterou Česko zaplatilo za unesené dívky v Pákistánu, jeho dlouhodobá stanoviska v zahraniční politice, která jsou v rozporu s postojem vlády, snahu o ovlivnění procesu vydání údajného hackera Jevgenije Nikulina do Ruska, nejmenování profesorů či prohlášení, že v Česku se vyráběl jed novičok.