Střet zájmů má být v ústavě, řekl Rychetský a zmínil Babiše

Mikuláš Klang Mikuláš Klang
10. 3. 2015 9:31
Podle předsedy Ústavního soudu by měl být přímo v základním zákoně republiky výčet funkcí, které jsou neslučitelné s pozicí ministra.
Pavel Rychetský.
Pavel Rychetský. | Foto: Ludvík Hradilek

Praha – Předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský by přímo v ústavě jasněji vymezil otázku střetu zájmů. Rychetský to v pondělí řekl na semináři k možné novele základního zákona. Zmínil přitom vicepremiéra a šéfa hnutí ANO Andreje Babiše.

"Jde o deficit ústavy. Do ní by měl být zahrnut výčet neslučitelných funkcí, ale zatím se o vyřešení tohoto deficitu nikdo nepokusil," prohlásil Rychetský na půdě dolní komory Parlamentu. Nyní podle článku 70 ministr nesmí vykonávat činnosti, "jejichž povaha odporuje výkonu jeho funkce". Odkazuje přitom na zákon o střetu zájmů.

Předseda Ústavního soudu zmínil jméno ministra financí, který prý podle obchodního rejstříku působí ve statutárních orgánech několika firem.

To ale není úplně pravda – Babiš je podle rejstříku jediným akcionářem ve třech společnostech, statutárním orgánem je pouze v Nadaci Agrofert.

Podle zákona o střetu zájmů musí člen vlády odstoupit z orgánů společnosti do 30 dnů od svého jmenování. Babiš z vedení Agrofertu odešel ještě před tím, než se stal ministrem.

Česko by mělo mít "zákon o vládě"

O tom, že by se měla změnit úprava střetu zájmů, je přesvědčený někdejší šéf Legislativní rady vlády a nynější náměstek ministra školství Petr Mlsna. Podle něj je současný zákon nedostatečný, do ústavy by však kvůli tomu nesahal.

Česká republika by se podle Mlsny mohla inspirovat například v sousedním Německu, kde existuje "zákon o vládě".

"Má podobně přísná pravidla, ale má také druhou stranu. Stanoví totiž ministrům určité materiální zabezpečení poté, co jim funkce skončí a kdy nemůžou vstoupit do byznysu. Na úkor toho jim garantuje poměrně slušnou rentu, aby nedocházelo ke zpochybňování výkonu a rozhodnutí vlády nazpět," nastínil možnou cestu Mlsna.

Ten českou praxi, kdy je ministr po odchodu z funkce "bezprizorní", označil za anomální. Politiky prý navádí k tomu, aby ustanovení o střetu porušovali. "Protože něčím se živit musí," konstatoval ministr bez portfeje v Nečasově vládě Mlsna.

Experti se neshodnou

Jak se na semináři pořádaném ústavněprávním výborem Sněmovny ukázalo, experti v otázce změn ústavy jednotní nejsou. Neshodnou se například na tom, zda by měly mít pravomoc podat ústavní žalobu na prezidenta obě komory.

Bývalá kolegyně Rychetského a nyní senátorka Eliška Wagnerová by byla pro. Zároveň by podle ní měly být odstupňovány sankce - nyní prezidentovi hrozí jen ztráta funkce, podle Wagnerové by ovšem Ústavní soud měl mít možnost uložit postih podle skutkových okolností.

Mezi odpůrce zrovnoprávnění obou komor se řadí například vedoucí katedry ústavního práva na pražské fakultě Aleš Gerloch. Ten se kloní k tomu, že nynější úprava, kdy je potřeba třípětinová většina v horní i dolní komoře, je dostačující. Další ústavní právnička Jindřiška Syllová z Parlamentního institutu pak dokonce prohlásila, že žaloba k Ústavnímu soudu slouží k politickým hrátkám a není kvůli tomu potřeba měnit stávající pravidla.

 

Právě se děje

před 6 minutami

Příští rok bude pro ochranu klimatu rozhodující, prohlásil generální tajemník OSN

Příštích 12 měsíců bude pro světové společenství rozhodující v boji proti klimatické krizi. Prohlásil to ve středu podle agentury DPA generální tajemník OSN António Guterres na madridské konferenci OSN o změnách klimatu (COP25). Je podle něj třeba uskutečnit to, co vědci označují za nezbytné.

"V roce 2020 musíme splnit, co vědci stanovili jako nezbytnost, nebo my a všechny následující generace zaplatíme nesnesitelnou cenu," varoval Guterres. Svět se podle něj bude oteplovat a stávat nebezpečným rychleji, než se kdy pokládalo za možné. Emise oxidu uhličitého budou muset od příštího roku začít klesat, pokud mají zůstat cíle pařížské klimatické dohody na dosah. "Potřebujeme větší ctižádost, více solidarity a více naléhavosti," vyzval Portugalec.

COP25 ve španělské metropoli zasedá od 2. prosince a skončí tento pátek. Tématem je boj s klimatickými změnami a detaily týkající se realizace pařížské klimatické dohody z roku 2015. Ta má za cíl udržet vzestup průměrné globální teploty co nejvíce pod dvěma stupni Celsia, pokud možno na 1,5 stupni v porovnání s teplotou v předindustriálním období. Zachování současných podmínek by ovšem podle vědců mohlo znamenat oteplení do konce tohoto století až o tři stupně Celsia.

Zdroj: ČTK
před 49 minutami

Při útoku na armádní základnu v Nigeru zahynulo až 70 vojáků

Při úterním útoku ozbrojenců na armádní pozici na západě Nigeru přišlo o život až 70 vojáků. Oznámily to ve středu agentury EFE a Reuters. Útočníci přišli podle EFE o 50 lidí. Jak velká celkem byla skupina útočníků a jaké měla cíle, ale zatím není jasné. V minulosti se k útoku na stejném místě přihlásila organizace Islámský stát (IS).

Armáda oznámila, že cílem útoku byl post v oblasti Inates, která leží v blízkosti maliské hranice. Útok byl nakonec odražen, ale na místo musely být přizvány posily. 

 

Zdroj: ČTK
Další zprávy