Praha - Premiér Jiří Rusnok začne teď - po jmenování své v podstatě "prezidentské" vlády - vyjednávat o podpoře ve sněmovně, která je zatím většinově nepřátelsky naladěna. Jeho úřednická vláda se totiž poprvé v historii samostatné České republiky vytvořila bez ohledu na většinu ve sněmovně.
"Z ústavněprávního hlediska se ale postupovalo konformně, byť neobvykle. Ale v rámci ústavy. Klíčové je hlasování o důvěře ve sněmovně," hodnotí momentální situaci děkan pražské právnické fakulty Aleš Gerloch.
Otázkou je ale další vývoj a variant je poměrně hodně. Zatímco koalice si myslí, že už druhý pokus by měla dostat její kandidátka Miroslava Němcová, opoziční ČSSD chce svůj pokus, přičemž oba tábory - dřívější koaliční a opoziční - se vzájemně obviňují z naivity ohledně dalších kroků prezidenta Miloše Zemana.
Deník Aktuálně.cz proto oslovil tři renomované ústavní právníky - profesora Aleše Gerlocha, profesora Václava Pavlíčka a docenta Vladimíra Balaše -, aby zhodnotili možný další vývoj z hlediska ústavnosti.
Prohlédněte si fotografie ze jmenování vlády:
Rusnok získá důvěru - ale od koho?
Varianta, že by Rusnokova vláda dostala důvěru, je momentálně minimální: podporu deklarovaly Bártovy Věci veřejné disponující 11 poslanci, nevyloučila ji KSČM se svými 26 poslanci. Naopak TOP 09, ODS a 8 poslanců kolem strany LIDEM deklarovali, že jejich hlasy tato úřednická vláda nedostane.
Ústavní právníci jen připomínají, že bude záležet na účasti poslanců - k získání důvěry totiž vládě stačí dostat nadpoloviční počet hlasů poslanců, přítomných v tu chvíli na jednání.
"I kdyby ale Rusnokova vláda získala důvěru, pak může sněmovna vyvolat hlasování o nedůvěře, což by zase situaci změnilo," upozorňuje Aleš Gerloch.
Mnohem pravděpodobnější ale je, že vláda důvěru nedostane a bude muset podat demisi.
Lze Rusnokovu vládu udržovat měsíce?
Po demisi Rusnokova kabinetu by měl odstartovat druhý pokus pro sestavení vlády.
"V každém případě se musí přistoupit ke druhému pokusu. Ale připomínám, že třeba první Topolánkova vláda vládla v roce 2006 v demisi čtyři měsíce. Už tehdy jsem to považoval za problematické, ale je to precedens," říká Václav Pavlíček.
Prezident to skutečně může protahovat. Riskuje sice ústavní žalobu, ale pro ni je nutná třípětinová většina v obou komorách, takže prakticky je to obtížné," dodává Vladimír Balaš.
Ale dodává: "Kdyby to protahoval neúměrně, bylo by to za hranicí, dá se říct, že by to byla zvůle."
"Lhůty tu nejsou dané, ale bez zbytečného odkladu by měl prezident začít jednat. Z praxe ale víme, že to může být i několik měsíců. Každopádně by to nemělo být tak, že by měsíce nekonal a ostentativně dával najevo, že tato vláda dovládne," přidává se Aleš Gerloch.
Druhý pokus pro Němcovou?
Zatímco ČSSD si řekla - po určitém váhání - o druhý pokus poté, co Rusnok neuspěje, bývalá vládní koalice dál spoléhá na to, že prezident vezme v potaz "většinu ve sněmovně".
I druhý pokus je ale zcela v rukou prezidenta - a ústava ho v tom nijak neomezuje.
"Může i napodruhé pověřit někoho podobného Rusnokovi. A protahovat to až do doby, kdy poslední tři měsíce volebního období už nelze rozpustit sněmovnu," vidí další vývoj Vladimír Balaš.
Ani mávání většinou ve sněmovně nemusí v okamžiku, kdy prezident Zeman využívá mantinely ústavy "nadoraz", bývalé koalici zdaleka stačit.
"Sto jedna podpisů - to bych viděl jako sporné. Je to na místě až ve třetím pokusu," říká Aleš Gerloch s odkazem na pokus, kdy prezident musí premiérem jmenovat člověka podle návrhu předsedy sněmovny.
Václav Pavlíček jde ještě dál: "Dohoda stran z iniciativy Miroslava Kalouska, že navrhnou kandidátku na premiéra, byla mimo rámec ústavy. To je věc prezidenta. Ale třetí pokus je v rukou předsedy sněmovny."
Na třetí pokus vůbec dojít nemusí
"Mají být vyčerpány všechny tři pokusy, aby byla naplněna ústava," má ohledně třetího pokusu jasno Václav Pavlíček.
"Dá se to sice protahovat, ale nejpozději koncem roku by k onomu třetímu pokusu mohlo dojít," říká Aleš Gerloch.
Právě třetí pokus vidí dosavadní koalice jako šanci a dokonce nevylučuje, že v tom případě by Miroslava Němcová jako předsedkyně sněmovny mohla navrhnout sama sebe jako kandidátku na premiérku - a mávat přitom právě oněmi sto jedna podpisy poslanců.
A její představitelé dodávají, že návrh může přijít "hodinu poté", co by kabinetu vzešlému z druhého pokusu odmítla sněmovna dát důvěru.
Ke třetímu pokusu je ale skeptický Vladimír Balaš.
"Nemusí k němu ani dojít, i když může. Sněmovna se ale kdykoliv může rozpustit sama. Považoval bych to v této situaci za lepší," uzavírá Balaš.
