Praha - Ministryně zahraničí USA Condoleezza Riceová přijíždí po několikerém odkladu do Prahy podepsat klíčovou smlouvu mezi Českou republikou a Spojenými státy.
Obě strany jejím podpisem stvrdí, že si přejí na našem území radar protiraketové obrany.
Riceová oproti původním plánům nepojede do Varšavy. Jednání Američanů s Poláky o umístění raketové základny koncem minulého týdne zkrachovala.
Ani česká vláda nemůže zaručit, že to, co její představitelé podepíší, začne platit. Se stavbou radaru totiž nesouhlasí kromě opozice také několik koaličních poslanců, mezi nimi ministr školství Ondřej Liška ze Strany zelených.
| Blog Jiřího Dienstbiera: Condi v Praze |
Proč tedy ministryně Riceová přijíždí už nyní? Posune problém radaru vpřed?
Aktuálně.cz se pokusilo na několik hlavních otázek nabídnout odpovědi.
| Co podepíše americká ministryně zahraničí Condoleezza Riceová v České republice? |
Smlouvu, podle níž se v Brdech postaví radar, který bude součástí americké obrany proti mezikontinentálním raketám. Základna bude mít amerického velitele a nejvýš 250 vojáků. Američané se zavazují, že ochrání české území před útokem v souvislosti s radarem.
Čtěte více: Víme, co přijde Riceová podepsat
| Znamená to, že se v nejbližší době začne stavět v Brdech radar? |
Neznamená. Aby se radar mohl začít stavět, musí smlouvu schválit parlament, který má poslední slovo ve všech mezinárodních smlouvách. Češi s Američany se také dosud neshodli na druhé smlouvě, která by legalizovala pobyt cizích vojáků na českém území. I tuto smlouvu musí schválit parlament.
Stavbu radarové základny zdržuje i postoj Poláků, kteří zatím nechtějí podepsat s Američany smlouvu o stavbě raketové základy. Polské rakety a český radar jsou dva základní kameny stejného protiraketového deštníku ve střední Evropě a nemá smysl stavět jednu základnu bez druhé.
Čtěte více: Polsko odmítlo nabídku USA na raketovou základnu
| Kdy bude parlament schvalovat smlouvu o stavbě radaru? |
Dosud není stanoven žádný termín. Nejbližší možnost ve sněmovně je na mimořádné schůzi v srpnu, vicepremiér Martin Bursík (SZ) však žádá, aby se o smlouvě hlasovalo až po zvolení nového amerického prezidenta, tedy počátkem příštího roku.
Smlouva má dosud ve sněmovně víc odpůrců, než příznivců. Premiér Mirek Topolánek důsledně dodržuje pravidlo, podle kterého nedává hlasovat o žádných zákonech či smlouvách, kde nemá předem jasnou většinu.
Smlouvu může před sněmovnou schvalovat Senát, kde má radar jasnou podporu. Senátory však čekají volby.
Čtěte více: Riceová podepíše smlouvu, kterou poslanci nechtějí
| Kdy česká vláda schválí druhou smlouvu, která upraví pobyt amerických vojáků na českém území? |
Dosud není stanoven žádný termín. Především z toho důvodu, že se Češi s Američany nedomluvili na daňovém režimu, ve kterém by měla americká základna fungovat.
Teoreticky je možné, ale málo pravděpodobné, že poslední detaily Češi doladí s ministryní Riceovou při její úterní návštěvě. Pak vláda může smlouvu schválit na jedné ze dvou schůzí ještě před vládní dovolenou. Podepsat by ji mohl podepsat některý z českých ministrů při případné podzimní návštěvě USA.
| Český radar má být součástí protiraketového deštníku spolu s raketovou základnou v Polsku. Kdy smlouvu o základně podepíšou Poláci? |
Dosud není stanoven žádný termín. Polský premiér Donald Tusk odmítl smlouvu podepsat minulý pátek a chce o jejích podmínkách dále jednat.
Není vyloučeno, že ministryně Riceová nabídne lepší podmínky svému polskému protějšku Radku Sikorskému, se kterým má mluvit před odjezdem do Evropy. Pokud by je Sikorski a Tusk přijali, může Riceová ve čtvrtek navštívit Varšavu. Nepodepsala by ovšem smlouvu, ale deklaraci o shodě v nejdůležitějších otázkách ve věci základny.
| Bude obranný systém v Česku a Polsku součástí NATO? |
Ne, bude součástí amerického systému protiraketové obrany. Není vyloučeno, že se k tomuto systému později připojí i ostatní země NATO, žádný konkrétní plán integrace českého radaru do Severoatlantické aliance však neexistuje.
| Bude stavbu deštníku ve střední Evropě podporovat příští americký prezident? |
Veřejně se k tomu nevyjádřili ani demokratický favorit Barack Obama, ani jeho republikánský soupeř John McCain. Bude záležet na tom, jestli v bezpečnostní politice vsadí spíše na spolupráci v rámci NATO, anebo budou preferovat užší spolupráci s vybranými zeměmi. Do této kategorie blízkých zemí by mohly vedle tradičních spojenců Velké Británie a Izraele patřit také Česko a Polsko.
| Co se stane po podpisu smlouvy zcela určitě? |
Zvýší se kredit Topolánkovy vlády doma i v zahraničí. Zároveň bude muset řešit vážný vnitřní problém. Ministr zahraničí Karel Schwarzenberg (SZ) už oznámil, že brzy po podpisu smlouvy zveřejní audit majetku vicepremiéra Jiřího Čunka (KDU-ČSL), který pro něho vypracovala britská auditorská firma. Pokud bude původ majetku nejasný, je Schwarzenberg připraven podat demisi.
