Praha – V letošních květnových volbách do Evropského parlamentu kandiduje v Česku 857 lidí. Jejich průměrný věk je 46,86 roku. Nejstaršímu kandidátovi je třiaosmdesát, nejmladšímu jednadvacet let. Aktuálně.cz oslovilo šest dvacátníků, kteří jsou kandidáty šesti nejznámějších českých politických stran, a zeptalo se jich, co by chtěli v EU změnit a proč.
Kandidát KDU-ČSL Jan Novotný by rád změnil střídání času, které podle něj již nemá smysl. Dodal, že by také chtěl podpořit zprostředkování praxe absolventům pomocí Evropského sociálního fondu, aby nemuseli čekat pět měsíců na úřadech práce.
Proti nezaměstnanosti mladých absolventů by ráda bojovala také kandidátka Strany zelených Sára Vidímová. Zdůraznila také nutnost boje proti rozšiřujícímu se pravicovému extremismu v Evropě.
Zástupce hnutí ANO Andreje Babiše, třiadvacetiletý student Milan Závada, souhlasí taktéž se zvýšením zaměstnatelnosti mladé generace. "Rozšíření možnosti mobility studentstva je klíčový prvek, vedoucí ke zlepšení jazykové vybavenosti a také k lepšímu uplatnění na celoevropském pracovním trhu," řekl.
Dodal, že by měly být podpořeny rodiny, které chtějí mít potomky, ale bojí se s ohledem na vrtkavou ekonomickou situaci a nejistotu panující ve společnosti. „Řešení demografické krize pomocí migrantů nepovažuji za šťastné a v dlouhodobém horizontu přínosné,“ poznamenal.
Nejtíživější oblasti zemědělství a školství
To Martin Szentkirályi, zástupce hnutí Úsvit přímé demokracie Tomia Okamury, chce bojovat za přísnou kontrolu kvality potravin, které se do České republiky dováží. "Náš program do Evropského parlamentu je široký, když vyberu dva tři body, tak odmítáme přijetí eura bez referenda, nechceme u nás příliv nepřizpůsobivých imigrantů a naopak chceme zachovat co největší suverenitu naší republiky," akcentoval volební program strany.
O reformu společné zemědělské politiky by se zasadil také kandidát ODS, jednadvacetiletý Jan Nedvídek. Stejně jako ostatní by se angažoval také ve školské politice. "Dělal bych tak maximum pro zachování a rozšiřování výměnných programů pro studenty jako Erasmus Plus," uvedl.
Jan Straka, osmadvacátý na volební listině ČSSD, by jako europoslanec vkládal "velké množství energie do budování nezkresleného obrazu EU v očích české veřejnosti". Podle něj se totiž za deset let českého členství v Unii objevilo mnoho nepravdivých informací, které se těšily velké podpoře některých zájmových skupin.
Většina z nich se také shoduje na nutnosti existence jednoho sídla Evropského parlamentu. Novotný (KDU-ČSL) připomíná, že by se tím ročně ušetřila více než půlmiliarda korun a produkce CO2 klesla o 19 tisíc tun.
Nesmyslná nařízení a odcizení se občanům
Hlavní výhody EU spatřují dvacátníci ve volném pohybu zboží, služeb, kapitálu a osob a nadnárodní spolupráci v různých oblastech. Vyzvedli však také trvající mírové soužití evropských národů.
Naopak problémově vnímají množství zbytečných a nesmyslných nařízení. "Nevýhodou je neskutečně drahá byrokracie a diktát EU - zásadně nesouhlasím například se zákazem značení tradičních českých potravin nebo se systémem dotací, který poměrně často vyústil v rozkrádání a neúčelné vynakládání finančních prostředků," uvedl Szentkirályi (Úsvit). Dva kandidáti navíc uvedli, že se bruselští politici poněkud odcizují zájmům občanů.
Oslovení začínající politici se shodli také v tom, že by se lidé květnových voleb měli zúčastnit hlavně proto, že se dění v evropské politice dotýká také našich životů, ačkoliv se důležitá rozhodnutí dělají v Bruselu.
"Lidé si bohužel dostatečně neuvědomují, že spousta národních zákonů je ovlivněna legislativou schválenou institucemi Evropské unie, proto je dobré k volbám jít a zvolit takové zástupce, kteří budou dobře interpretovat zájmy a potřeby České republiky," uvedla kandidátka Strany zelených Sára Vidímová.
