Zákon o náhradním výživném už podruhé předložila poslankyně Anna Čurdová (ČSSD).
Ve sněmovně dnes neprošel návrh, který měl smést její plán ze stolu. Nyní jej bude muset projednat například výbor pro sociální politiku či komise pro rodinu. Proti zamítnutí hlasovali kromě sociálních demokratů a komunistů také zelení a dva nezařazení poslanci Melčák a Pohanka.
Loni normu poslanci schválili i přes nesouhlas senátorů, zákon nakonec zastavil až prezident Václav Klaus. Přehlasovat jeho veto ale už sněmovna kvůli volbám nestihla.
Pokud by zákon uspěl, stát by začal platit alimenty neúplné rodině za dlužníka už po dvou měsících, kdy do rodinného rozpočtu peníze nedorazí.
Pak by je stát po neplatiči zpětně vymáhal. Politička je přesvědčena, že bude alespoň částečně úspěšný.
"Nechci předjímat, zda uspějeme při současném rozložení sil ve sněmovně. Uvidíme, jak se k zákonu postaví lidovci a zelení. Pokud by prezident zákon znovu vetoval, budeme pak shánět 101 hlasů," řekla Aktuálně.cz Čurdová.
ČSSD si na podporu nově předkládané normy nechala udělat průzkum veřejného mínění u agentury STEM. Ten potvrdil, že s normou většina (63 procent) z tisíce oslovených občanů souhlasí. Když se tazatelé ptalí pouze žen, považovalo zákona za potřebný 65 procent.
Pro a proti
Zastánci zákona upozorňují na to, že stát se stará o bezdomovce, alkoholiky i zaběhnutá zvířata. Proč by se neměl postarat o děti z rozvrácených rodin. Navíc ze státní kasy šly miliardy do bank a zkrachovalých kampeliček, proč ne tedy pro děti z chudých rodin.
Odpůrci zákona naopak argumentují tím, že za nezodpovědného rodiče by neměli alimenty platit všichni daňoví poplatníci. Upozorňují také na to, že stát by zákonem snížil zodpovědnost partnera za závazek, který dobrovolně přijal.
Česká norma, která se nyní vrací do sněmovny, by se v praxi měla týkat především rozvedených a sociálně slabších rodičů, kterým partner neplatí výživné dlouhodobě. Od státu by tito lidé měli dostávat asi 3,5 tisíce korun měsíčně. Ještě loni přitom ČSSD navrhovala 1600 korun.
Poslankyně Čurdová spočítala, že by takto stát pomáhal až 80 tisícům dětí.
Statistiky ministerstva spravedlnosti říkají, že rodičů, kteří nechtějí platit na své děti, neustále přibývá. Zatímco v roce 2001 bylo za neplnění vyživovací povinnosti odsouzeno 5 400 lidí, v roce 2005 už více než 7 tisíc.
Slováci zákon mají
Na Slovensku platí speciální zákon o náhradním výživném, který umožňuje vyplácet rodičům, jejichž partner neplatí alimenty, peníze od státu. Ten si je pak od neplatičů vymáhá částku navýšenou o pětadvacet procent.
Na náhradním výživném mohou lidé získat nejvíce asi dva a půl tisíce slovenských korun, tedy maximálně 1,2 násobku životního minima. Zákon platí přes dva roky. Úspěšnost vymáhání peněz byla první rok asi 15 procent.
O vyplacení sice žádají tisíce lidí, vyplácení ale stát přiznává spíš stovkám, protože jsou pro to přísné podmínky. Žadatel totiž musí mít kopii o rozhodnutí soudu o výšce výživného a také potvrzení o tom, že se žadatel 3 měsíce neúspěšně domáhá placení výživného exekucí. Musí také přinést potvrzení, že dětí řádně chodí do školy.
