Praha - Možná už na podzim získají tajné služby přístup k údajům o účtech, daňových poměrech nebo majitelích telefonních čísel. Novela, která jim rozšiřuje kompetence, prošla po zhruba půlhodinové diskusi hladce Senátem. Teď ji musí podepsat ještě prezident Miloš Zeman. Hlava státu se ale zatím proti návrhu nijak nevymezila, a je tak pravděpodobné, že bude pro. Změny začnou platit patnáct dnů poté, co se objeví ve Sbírce zákonů.
"Musíme spravedlivě přiznat, že naše zpravodajské služby zaostávají za schopnostmi služeb jak evropských, tak světových, a potom vázla spolupráce," apeloval na své kolegy exministr vnitra a někdejší šéf civilní kontrarozvědky František Bublan. "Není třeba démonizovat tento tisk. Není to katastrofické rozšíření pravomocí tajných služeb," přidal se k němu jeho kolega Miroslav Antl.
Doteď se tajné služby mohly dožadovat informací, které spadaly pod bankovní tajemství, pouze se souhlasem soudu a jen tehdy, pokud se jednalo o podezření z terorismu. Nově budou mít možnost u pražského vrchního soudu, žádat o fakta i v případech, kdy bude podezření například na poškozování ekonomických zájmů.
Nově by také BIS, Vojenské zpravodajství a civilní rozvědka Úřadu pro zahraniční styky a informace mohly po operátorech požadovat údaje o číslech. "Aby byly schopny přiřadit, které číslo patří komu," zjednodušil ministr vnitra Milan Chovanec, který středu v horní komoře parlamentu zastoupil premiéra Bohuslava Sobotku.
Podle Bublana i Antla jde o krok správným směrem, který měl přijít už mnohem dříve. "Je to zhruba dva roky, kdy byl skandál, že se poslouchala čísla bez identifikace a pak docházelo ke zneužití informací," připomněl Bublan.
Třetí zásadní změnou pak pro zpravodajce bude i možnost vyžádat si údaje od Generálního finančnímu ředitelství. Tam však senátní bezpečnostní výbor upozornil na to, že příslušné ustanovení umožní úřadu informace neposkytnout, pokud by mohla být narušena správa daní. Podle Bublana zároveň nikde není upraveno, kdo by případný spor řešil.
Kdo hlídá hlídače?
Přestože novela zákona prošla prakticky jednoznačně, našlo se i několik kritiků. Tím nejhlasitějším byla někdejší soudkyně Ústavního soudu Eliška Wagnerová. Podle ní totiž půjde o zásah do svobod občanů, protože tajné služby získají více pravomocí, ale na druhé straně se nezvýší kontrola.
Ilustrovala to na možnosti přístupu k databázím operátorů. "Koho bude třeba ztotožnit? Všechny, kteří budou telefonovat? Kdyby o tom rozhodoval soud v těchto individuálních případech, tak by to vymezil," varovala Wagnerová.
"Skutečnost, že krok B předchází kroku A, mě znepokojuje," přidal se k Wagnerové Ivo Valenta, podle něhož jde o návrh psaný na objednávku tajných služeb. Pokud je potřeba jejich posílení kvůli hrozbám z venku, mělo by podle Valenty raději Česko přestat přijímat imigranty.
S odmítavým návrhem se připojil i senátor za ODS Jaroslav Kubera. "Dáváme volný šek, žolíka. Protože tajné služby nebudou mít zájem na větší kontrole než je v kraji zvykem," prohlásil.
Ministr vnitra ale nesouhlasí. "Posouváme pravomoci tajných služeb na úroveň pravomocí policie," oponoval Chovanec námitkám, že s novými pravomocemi se sníží svobody lidí. Premiér Sobotka chce už na podzim parlamentu předložit normu, která zvýší kontrolu zpravodajských služeb.
Nově by podle jeho představ měla po vzoru BIS a VZ vzniknout sněmovní komise pro kontrolu ÚZSI, jež zatím úplně chybí. Kromě poslanecké kontroly by pak měl vzniknout i jakýsi druhý, civilní stupeň, složený z pětice soudců. Jeho členové by měli přístup i do takzvaně živých svazků, což dosavadní způsob kontroly neumožňuje.
