Premiér Fiala a otazník nad Piráty. Rýsují se první obrysy vlády vítězných koalic

Radek Bartoníček Radek Dragoun Radek Bartoníček, Radek Dragoun
Aktualizováno 12. 10. 2021 8:28
Dva dny po skončení voleb usilují o sestavení nové vlády jak hnutí ANO nynějšího premiéra Andreje Babiše, tak opoziční koalice Spolu a Piráti se starosty. Babiš se opírá o nejvyšší počet poslaneckých mandátů z jednotlivých stran, opoziční koalice mají ale dohromady sněmovní většinu. Odmítají, že by se nechali od Babiše přemluvit ke společné vládě, a dávají dohromady kabinet v čele s Petrem Fialou.
Přestože už padají různá jména členů příští vlády, jisté je jen jedno. Premiérem bude Petr Fiala.
Přestože už padají různá jména členů příští vlády, jisté je jen jedno. Premiérem bude Petr Fiala. | Foto: Lukáš Bíba

Úterý bude prvním dnem po volbách, kdy se představitelé zvolených stran sejdou a začnou osobně jednat o obsazení míst v Poslanecké sněmovně a ve vládě. Vítězná koalice Spolu, tvořená ODS, TOP 09 a KDU-ČSL, se krátce po volbách dohodla s koalicí Pirátů a STAN, že společně sestaví vládu opřenou o svých 108 poslanců. Otázku na rozdělení ministerstev sice jejich zástupci považují za předčasnou, podle kuloárních informací, které deník Aktuálně.cz shromáždil, je už ale o některých postech jasno, o dalších se jedná.

Jisté je, že hlavní slovo bude mít ODS a její předseda Petr Fiala, který se má stát novým premiérem. "Máme spoustu osobností a lidí, kteří jsou schopni zastávat pozice ministrů a členů vlády. V obou koalicích je takových lidí plno," prohlásil v rozhovoru pro Český rozhlas. Konkrétní jména komentovat nechtěl s tím, že první na řadě je program nové vlády.

Otázkou zůstává účast Pirátů. Vítězné strany počítají s ministerskými křesly i pro ně, navzdory tomu, že Piráti ve volbách získali jen čtyři poslanecká křesla. Uvnitř strany se ale debatuje o volebním neúspěchu a v úvahu připadá i možnost, že by vedení v čele s předsedou Ivanem Bartošem muselo skončit. A Piráti by mohli odejít do opozice.

Podle zjištění Lidových novin je počet vládních křesel pro jednotlivé koalice rozdělen již od podpisu sobotního memoranda. Devět resortů by podle jejich informací měla získat koalice Spolu, z toho ODS čtyři ministerské posty, tři lidovci a dva TOP 09. Část ODS se ale ozvala, že chce ministra navíc, píšou Lidové noviny. Koalici Pirátů a starostů by mělo náležet šest resortů, čtyři pro STAN a dva pro Piráty. 

Přesto se ale některá jména rýsují. "Když čtu různé seznamy, tak se směju. V sobotu po volbách jsme se rozešli a od té doby se neviděli," odmítl úvahy o vládě dlouholetý poslanec ODS Marek Benda. Právě o něm se ale mluví jako o možném ministrovi spravedlnosti. Poslední čtyři roky vedl sněmovní ústavně právní výbor, vyjadřoval se k řadě zákonů a jde o zkušeného politika, který ve sněmovně sedí od začátku 90. let.

V případě ODS je dále pravděpodobné, že ministrem financí by se mohl stát místopředseda Zbyněk Stanjura. Už před volbami byl kandidátem své strany na post, který bude klíčový pro oživení ekonomiky po koronavirové pandemii a pro zvládání zadluženého státního rozpočtu. První známkou toho, zda Stanjura zamíří do vlády, bude už úterní jednání poslaneckého klubu ODS. Dosud ho Stanjura vedl, pokud se do čela nevrátí, bude zřejmé, že s ním Fiala počítá do vlády.

Tam může zasednout i poslankyně Jana Černochová a převzít ministerstvo obrany. Několik let se specializuje na armádu a jako předsedkyně výboru pro obranu a bezpečnost často interpelovala nynějšího ministra obrany Lubomíra Metnara (za ANO) i jeho předchůdce Martina Stropnického (ANO). Zkušenosti má i z komunální politiky, je starostkou městské části Praha 2. Řada politiků koalice Spolu i Pirátů a STAN považuje téměř za jisté, že se novou ministryní obrany stane. Na ministerstvo obrany by podle Hospodářských novin mohl zamířit i lidovecký místopředseda Jan Bartošek či Jan Farský ze STAN.

Kromě křesla premiéra a dvou zmiňovaných ministerstev by měli občanští demokraté obsadit ještě minimálně dvě místa. Jaká to budou, určí až jednání. Teprve po nich se uvidí, zda to bude třeba ministerstvo zahraničních věcí, na které zatím jasný kandidát není.

Jeden z politiků koalice Spolu pod podmínkou anonymity uvedl, že s napětím čeká, zda ODS na toto místo navrhne svého europoslance Alexandra Vondru, který má vládní i diplomatické zkušenosti. Bývalý disident a signatář Charty 77 už v minulosti ministerstvo zahraničních věcí krátce vedl, byl i místopředsedou vlády pro evropské záležitosti. "Pravděpodobně ale bude chtít zůstat poslancem Evropského parlamentu," odhadl politik.

Mnohem častěji padají v souvislosti se zahraničím jiná dvě jména - Ondřej Kolář, nově zvolený poslanec za TOP 09 a dosavadní starosta Prahy 6, a také Ondřej Benešík, poslanec za lidovce, který má zkušenosti jako dlouholetý předseda výboru pro evropské záležitosti. Oba tvrdí, že by bylo předčasné cokoliv říkat, protože jednání teprve začínají.

Benešík by se navíc mohl stát "euroministrem", tedy mužem, který by měl na starosti vztahy s Evropskou unií. Věnoval by se mimo jiné tomu, aby Česko zvládlo předsednictví v unii. Na přípravu moc času nezbývá, české předsednictví začne v červenci příštího roku a potrvá do prosince. Vztahy nynější vlády k unii přitom ochladly. Komplikuje je především střet zájmů a zneužití finančních prostředků unie, které premiéru Babišovi vytýká audit Evropské komise.

Lidovci podle informací Aktuálně.cz stojí o tři místa ve vládě, zároveň v kuloárech upozorňují, že prioritou je pro ně hladké sestavení kabinetu. Samozřejmostí je vládní angažmá předsedy strany Mariana Jurečky, kterého některá média pasují na příštího ministra zemědělství. Tento úřad měl na starosti už za vlády Bohuslava Sobotky (ČSSD), navíc sám hospodaří na rodinném statku na Moravě.

Povolební možnosti následujících dnů

  • Nová Poslanecká sněmovna se může sejít nejdřív den po uplynutí funkčního období předchozí sněmovny, které skončí 21. října.
  • Zasedání nově zvolených poslanců svolává prezident republiky.
  • Pokud prezidentu Miloši Zemanovi tento krok jeho zdravotní indispozice nedovolí, nová Poslanecká sněmovna se musí sejít 8. listopadu.
  • Ustavující schůze skončí ve chvíli, kdy se zvolí nový předseda dolní komory parlamentu. Teprve po zvolení nového předsedy podá stávající vláda Andreje Babiše demisi.
  • Prezident republiky jmenuje nového premiéra, v tomto kroku ho neváže žádná lhůta. Nový premiér musí nejpozději 30 dnů po svém jmenování požádat Poslaneckou sněmovnu o důvěru.
  • Pokud nový premiér nezíská důvěru, prezident republiky má i druhý pokus na jmenování nového předsedy vlády. Napotřetí už jmenuje nového ministerského předsedu šéf Poslanecké sněmovny.
  • Pakliže prezident republiky není schopen vykonávat svou funkci, například se na tom shodne Poslanecká sněmovna i Senát, nového premiéra jmenuje prezident republiky na návrh předsedy Poslanecké sněmovny.

Podle důvěryhodných informací ale lidovci navrhnou Jurečku na ministra obchodu a průmyslu. "Marian se obchodu a průmyslu v posledních letech věnoval, hodně v tom na sobě zapracoval a resortu skutečně rozumí," řekl Aktuálně.cz jeden z poslanců koalice pod podmínkou anonymity.

Starostové mají zájem o školství

Třetím lídrem koalice Spolu je šéfka TOP 09 Markéta Pekarová Adamová, o které se nejvíce mluví jako o budoucí ministryni práce a sociálních věcí. Jestli se jí ale skutečně stane, se teprve uvidí. Sama před volbami dávala najevo, že by měla zájem právě o tento post. 

"Věnuji se řadu let sociální politice, ať už posledních osm let ve sněmovně, tak předtím jako radní Prahy 8. V této oblasti mám nejvíce zkušeností a erudice. Čeká nás mnoho práce, bude třeba postavit na nohy ekonomiku, s čímž velmi souvisí pracovní trh. Přijde větší nezaměstnanost, živnostníci přicházejí o živnosti, čeká nás důchodová reforma," řekla letos v dubnu v rozhovoru pro Aktuálně.cz

Mluví se také o tom, že by se mohla stát předsedkyní Poslanecké sněmovny, především poté, co Jurečka Právu řekl, že by bylo chybou přenechat post předsedy sněmovny zástupci hnutí ANO. Podle Lidových novin se Pekarová Adamová může objevit i na ministerstvu zahraničí.

V pondělí nechtěla Pekarová Adamová k debatám o křeslech ve vládě nic říkat. "Prosím o pochopení, personálie ještě neřešíme. A až je začneme řešit, tak nejdříve v koalici Spolu a potom s Piráty a starosty," sdělila Aktuálně.cz. 

Některá média uvádějí jako možnou ministryni práce místopředsedkyni Pirátů Olgu Richterovou, citují její vyjádření, že je nominantkou na tento resort a že se o tom bude jednat. Hned několik poslanců koalice Spolu ale pod podmínkou anonymity uvedlo, že zmíněné ministerstvo Richterová patrně nezíská.

Ve sněmovně se v končícím volebním období dostala ohledně některých zákonů do sporu právě s poslanci koalice Spolu. Z poslední doby šlo například o novelu zákona o pomoci v hmotné nouzi. Návrh, který je známý pod označením "Třikrát a dost" umožňuje vzít lidem, kteří pobírají doplatky na bydlení, část tohoto doplatku, pokud neposílají děti do školy, ruší noční klid nebo se dopouštějí drobných krádeží. Zatímco ODS návrh velmi silně podporovala, Piráti byli ostře proti.  

Přestože média uvádějí jako možného ministra pro místní rozvoj pirátského předsedu Ivana Bartoše, nelze zatím předvídat, kolik budou mít Piráti vládních křesel, ani to, zda nakonec neodejdou do opozice. Předseda STAN Vít Rakušan ale tvrdí, že Piráti by měli mít dvě křesla. Hovoří o vytvoření postu vicepremiéra pro digitalizaci, kterou by mohl zastávat právě Bartoš.

Ten zatím nechce uvádět, kolik ministerstev bude koalice Pirátů se starosty požadovat celkem. "Počkáme na prvotní nabídku od Spolu, jestli se bude nějak potkávat s naší představou. Nebylo by fér to vzkazovat našim kolegům přes média a vlastně by to nebylo ani taktické," řekl v rozhovoru pro Aktuálně.cz.

Potvrdil ale, že on sám by měl zájem o ministerstvo vnitra, což avizoval několikrát před volbami. Navíc jmenoval ještě jeden úřad - ministerstvo školství. "Máme připravenou zásadní změnu vzdělávacího systému, na které pracoval nejen Petr Gazdík, ale třeba i Mikuláš Bek nebo Jiří Drahoš. O to bychom určitě zájem měli, ale ty další bych raději nekomentoval," podotkl. Bek je bývalý rektor Masarykovy univerzity v Brně, Drahoš bývalý předseda Akademie věd ČR. Oba jsou nyní senátory jako nestraníci za STAN.

Jaký má být kandidát starostů na ministra školství, ale Rakušan prozradit nechtěl. Podle něj ovšem není pravděpodobné, že by se ministrem stal někdo, kdo nebyl před volbami v takzvaném vládním týmu. Pro oblast školství v něm starostové mají právě Beka a Gazdíka. O vedení ministerstva školství má kromě Petra Gazdíka zájem také Marek Výborný (KDU-ČSL) nebo Martin Baxa (ODS).

Hospodářské noviny k personáliím v možné budoucí vládě koalic zmiňují, že nejasné je vedení ministerstva dopravy. ODS tam chce vyslat starostu Líbeznic Martina Kupku, v úvahu připadá i stranický ekonomický expert Jan Skopeček. Sám Skopeček ale v úterním Právu uvádí, že má zájem o post ministra financí. "Jsem připravený, pokud bude premiér mít zájem," řekl. Starostové by v čele ministerstva dopravy rádi viděli libereckého hejtmana Martina Půtu, který podle Hospodářských novin sám o křeslo projevil zájem. 

Mladá fronta DNES zmiňuje, že by ministerstvo životního prostředí mohl vést člen předsednictva TOP 09 Tomáš Tesař.

Zatímco v úterý se sejdou vznikající poslanecké kluby zvolených stran, první oficiální jednání vedení obou koalic je plánované na středu. O obsazení ministerských postů navíc nebudou rozhodovat jen zástupci stran, ale i stranická grémia. S návrhy na obsazení vlády musí šéfové partají nejdříve před vlastní straníky.

Možné složení nové vlády

Premiér 
Petr Fiala (ODS)

Ministerstvo zahraničních věcí
Nejčastěji se mluví o bývalém diplomatovi Martinu Dvořákovi, starostovi Prahy 6 Ondřeji Kolářovi (TOP 09) a poslanci Ondřeji Benešíkovi (KDU-ČSL). Nelze zcela vyloučit ani europoslance Alexandra Vondru (ODS).

Ministerstvo vnitra
Největší šanci má předseda STAN Vít Rakušan, který avizoval zájem o tento resort dlouho před volbami.

Ministerstvo financí
Největším adeptem je místopředseda ODS Zbyněk Stanjura. Strana má mezi kandidáty také poslance Jana Skopečka. Koalice Pirátů a STAN na toto místo před volbami navrhovala Věslava Michalíka, místopředsedu STAN.

Ministerstvo obrany
Velkou favoritkou je předsedkyně sněmovního výboru pro obranu Jana Černochová (ODS).

Ministerstvo dopravy
Žádný jasný či pravděpodobný tip zatím nezazněl. Ministři dopravy to v posledních letech nemají jednoduché, žádná ze stran tam své kandidáty nyní neprotlačuje.

Ministerstvo spravedlnosti
Často se skloňuje jméno předsedy ústavně právního výboru a dlouholetého poslance Marka Bendy. Nelze pominout ani poslance Pavla Blažka (oba ODS).

Ministerstvo zdravotnictví
Jednoznačně nejčastěji jmenovaným kandidátem je poslanec Vlastimil Válek (TOP 09).

Ministerstvo obchodu a průmyslu
Kandidátů je více, není ale vůbec vyloučeno, že by toto ministerstvo mohl vést předseda KDU-ČSL Marian Jurečka. 

Ministerstvo práce a sociálních věcí
Často zaznívá jméno místopředsedkyně Pirátů Olgy Richterové, ale není jisté, že to bude ona. Před volbami projevovala zájem i předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová. 

Ministerstvo pro místní rozvoj
Zatím je to otevřená záležitost. O vedení tohoto ministerstva bývá zájem, protože jdou přes něj velké peníze do regionů. Získat by ho mohl předseda Pirátů Ivan Bartoš, který v minulosti hodně mluvil o rozvoji regionů.

Ministerstvo školství
Adeptů je více, například místopředseda STAN Petr Gazdík či poslanec Marek Výborný (KDU-ČSL). V minulosti o školství hodně mluvili také Piráti. 

Ministerstvo zemědělství
Nabízí se předseda lidovců Marian Jurečka, který tento post už zastával. Ten by ale raději zamířil jinam. Není vyloučeno, že by lidovci na toto místo nominovali svého místopředsedu Petra Hladíka. 

Ministerstvo životního prostředí
O vedení životního prostředí se v minulosti strany nepřetahovaly a není tomu jinak ani tentokrát. Zatím nelze říci, že by byl někdo pravděpodobným kandidátem.

Ministerstvo kultury
Úřad patří obvykle k těm nejméně atraktivním, na vedení se nikdo dopředu nehlásí ani o něj neusiluje. I nyní je to otevřené. Občas zaznívá jméno předsedkyně TOP 09 Markéty Pekarové Adamové.

Uvedená jména vycházejí z nominací před volbami a z kuloárních informací krátce po volbách. Teprve oficiální jednání ale rozhodnou, kdo ve vládě skutečně bude.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 17 minutami

Do budapešťských ulic vyrazily desetitisíce Maďarů u přiležitosti výročí protisovětského povstání. Demonstrace svolali příznivci i odpůrci vlády

Zdroj: ČTK
před 44 minutami

Začal soud v kauze italského exministra Salviniho. Je obžalován kvůli blokování vylodění zachráněných migrantů

U soudu v Palermu v sobotu začal proces s bývalým italským ministrem vnitra Matteem Salvinim, který je obžalován z únosu v souvislosti s blokováním vylodění migrantů zachráněných ve Středozemním moři. V srpnu 2019 krátce před svým odchodem z vlády Salvini nepovolil okamžité vylodění 147 běženců, kteří byli na palubě lodě nevládní organizace Open Arms. Za "nelegální zadržování osob" mu hrozí až 15 let vězení.

Proces se de facto rozběhl už 15. září, okamžitě byl ale odročen na dnešní termín. Jednání, které začalo v 11:00, se týkalo procedurálních záležitostí, jako jsou žádosti o zařazení nových materiálů do soudního spisu a navrhovaného seznamu svědků.

Zdroj: ČTK
Další zprávy