Koalice Spolu porazila Babiše a slaví výhru. Volby skončily debaklem ČSSD a komunistů

Tomáš Klézl Michaela Endrštová Tomáš Klézl, Michaela Endrštová
Aktualizováno 9. 10. 2021 20:24
Volby do Poslanecké sněmovny vyhrála koalice Spolu (ODS, KDU-ČSL, TOP 09). Získala přes 27 procent hlasů. Na druhém místě skončilo těsně hnutí ANO. Třetí místo obsadila koalice Pirátů a STAN s 15 procenty. Dvě opoziční koalice budou mít většinu a v příštích hodinách podle stranických špiček začnou jednat o vládě. Pětiprocentní hranici pro vstup do sněmovny nepřekonaly ČSSD a KSČM.
Lídři koalice Spolu ve volebním štábu. | Video: Facebook/SPOLU

Koalice Spolu a Pirátů se STAN ve sněmovně získají většinu 108 mandátů. Zástupci obou uskupení už uvedli, že ještě dnes nebo zítra začnou společně jednat o vládě. 

"Obě demokratické koalice mají ve sněmovně většinu, a mají tedy šanci postavit většinovou vládu. Toto je změna, my jsme změna, vy jste změna," řekl předseda koalice Petr Fiala. "Do 24 hodin se určitě sejdeme se zástupci Pirátů a starostů. Je také důležité si uvědomit, že jsme parlamentní demokracie, podle toho by měl jednat i pan prezident a musíme mít takovou vládu, která bude mít důvěru sněmovny," dodal.

Ohlasy na výsledky voleb sledujte zde:

Hnutí ANO premiéra Andreje Babiše po osmi letech pravděpodobně ve vládě skončí. "Myslím, že náš výsledek je skvělý, my jsme sami takový výsledek nečekali," sdělil Babiš k výsledkům voleb. 

Důvodem, proč hnutí neuspělo, tkví podle Babiše v tom, že proti němu stálo pět stran, které měly jediný program, a to odstranit ho. "Vytahovali na nás a zdůrazňovali různé vymyšlené kauzy. Je zázrak, že jsme vůbec dosáhli takových výsledků. Je pravda, že jsme ale nepočítali s tím, že prohrajeme," přiznal Babiš.

Předseda sněmovny Radek Vondráček řekl, že hnutí bude jednat se všemi stranami, přiznal ale, že pozici ANO komplikuje neúspěch ČSSD.

Do sněmovny se dostalo už jen hnutí SPD. To dosáhlo na necelých deset procent hlasů. Oproti předchozím volbám, kdy získalo 10,64 procenta hlasů, si tak pohoršilo.

Piráti a starostové za očekáváním

Volby nabídly vyrovnaný souboj mezi vládním ANO a opoziční koalicí Spolu, kdy až do poslední chvíle nebylo jasné, kdo vyhraje. Premiérovo hnutí sice zpočátku jasně vedlo díky vysokému zisku hlasů z menších volebních okrsků, Spolu ovšem bodovalo ve větších městech.

Třetí koalice Pirátů a starostů se ziskem patnácti procent skončila daleko za očekáváním předvolebních průzkumů. Ty jim v posledních měsících většinou určovaly výsledek okolo dvaceti procent. 

Jak bude vypadat nová sněmovna:

  • Spolu: 71 mandátů
  • ANO: 71 mandátů
  • Piráti a STAN: 37 mandátů
  • SPD: 21 mandátů

"Není to na otvírání šampaňského, ale cíl byl, aby obě koalice získaly 101 mandátů," řekl v České televizi Vít Rakušan. "Když se podíváme na tu velkou dezinformační kampaň, tak je dobré, že jsme to nějak ustáli a voliče získali," dodal.

Neúspěchem volby dopadly hlavně pro Piráty, a to zejména kvůli tomu, že Starostům a nezávislým dali voliči větší množství preferenčních hlasů. Podle propočtů to tedy vypadá, že zástupci STAN obsadí většinu mandátů, které koalice získá - na Piráty zbydou jen čtyři křesla.

"Náš poslanecký skutečně citelně oslabili. Toho se dotkla silná dezinformační kampaň, voliči jí byli pravděpodobně ovlivněni," řekl předseda Pirátů Ivan Bartoš.

Někteří členové strany, například europoslankyně Markéta Gregorová, vyzvali Bartoše k rezignaci na post šéfa strany. "Jsem zodpovědný za stranu v každý její moment. V lednu máme naplánované pirátské fórum, kde se bude volit nové vedení strany," řekl Bartoš na dotaz, zda se chystá odstoupit. Dodal, že pokud to budou členové žádat, nemá problém o svém případném konci začít jednat dříve.

Debakl ČSSD

Ze sněmovny naopak poprvé v historii vypadli sociální demokraté a komunisté. Dříve dominantní ČSSD, která v minulosti čtyřikrát parlamentní volby vyhrála, získala pouze 4,7 procenta hlasů. Předseda strany Jan Hamáček v reakci na výsledky voleb rezignoval.

"Sociální demokracie se nedostala přes pět procent hlasů, což byl cíl, který jsem si stanovil jako úspěch pro naši stranu. Tudíž mi dovolte, abych poděkoval všem těm, kteří dali ČSSD hlas a podpořili nás. Bohužel to nevyšlo a my jsme se společně rozhodli, že 25. 10. svoláme předsednictvo strany a já skončím jako předseda," sdělil. 

Hlasy sociální demokracie podle něj "odsálo" především hnutí ANO. "Je logické, že pokud sociální demokracie svého času měla 30 procent, voliči odešli k hnutí ANO, to je evidentní," řekl. 

Hamáček přitom věřil, že se výsledek vylepší v Praze díky kampani ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové. "Platíme daň za vládní spolupráci, ale spíš platíme daň za covid. V prvních dvou letech po volbách se preference pohybovaly nad volebním výsledkem, pak spadly," řekl Hamáček. 

Bývalý ministr zahraničí Jan Kavan Aktuálně.cz sdělil, že ČSSD poškodila kauza okolo Vrbětic. Podle něj mohla mít na klesající procenta vliv i špatná prezentace strany nebo Hamáčkova komunikace. "Důvody, které vedly Jana Hamáčka k tomu, co dělal, nebyly vždy vysvětleny srozumitelně a věrohodně. I v rámci mediální kampaně často vyvolaly víc otázek než odpovědí. Což bylo samozřejmě špatně," míní Kavan.

Komunisté mimo sněmovnu

Fiaskem skončily volby i pro komunisty, kteří nezískali ani čtyři procenta hlasů. Předseda komunistů Vojtěch Filip poté oznámil rezignaci. Navrhl to na večerním jednání Výkonného výboru strany. "Jednání trvalo krátce, takže myslím, že s tím všichni byli srozumění," řekl. Učiní tak ke 23. říjnu, kdy bude mít strana mimořádný sjezd. Lídrem komunistů byl šestnáct let. Vedením strany pověřil místopředsedy Petra Šimůnka a Václava Orta.

"Myslím, že vymizení ČSSD a KSČM z Poslanecké sněmovny povede ke škodě české společnosti, protože zploštění politické scény je krok, který vede ke zmenšení variant řešení, která společnost potřebuje. Dojde k úbytku solidarity, a to není nic dobrého pro naši společnost. Pravicové vlády budou muset řešit věci, které způsobily, jako jsou následky špatné privatizace a korupční aféry, které je provázely. Uvidíme, jestli se poučily, nebo nepoučily," sdělil Filip.

Stranický lídr v Ústeckém kraji a někdejší náměstek hejtmana Jaroslav Komínek vidí za neúspěchem strany podporu menšinové vlády ANO a ČSSD v uplynulém volebním období. Podle něj je čas na výměnu vedení komunistů. 

Podle místopředsedy Petra Šimůnka má KSČM stále možnost nabízet svůj program a utužit pozice v krajských i obecních zastupitelstvech a bude další čtyři roky tvrdě pracovat. "Komunisté tu jsou a budou," komentoval výsledky Šimůnek. "Lidé budou další čtyři roky žít bez levice," dodal. 

Do sněmovny se nepodívají ani hnutí Přísaha a Trikolora Svobodní Soukromníci. K volbám letos přišlo přes 65 procent oprávněných voličů. Účast se tak oproti předchozím sněmovním volbám zvedla zhruba o pět procentních bodů. Zvláště vysokou volební účast hlásí Praha, kde k urnám přišlo téměř 76 procent lidí.

Video: Jan Hamáček oznamuje konec v čele ČSSD:

Jan Hamáček oznamuje, že rezignuje na předsedu ČSSD. | Video: Facebook/ČSSD
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

Aktualizováno před 37 minutami

Do ulic vyrazily desetitisíce Maďarů u přiležitosti výročí protisovětského povstání

Do budapešťských ulic v sobotu při příležitosti 65. výročí protisovětského povstání vyrazily desetitisíce Maďarů. Demonstrace na dnešek svolali jak stoupenci premiéra Viktora Orbána, tak jeho odpůrci. Maďarsko příští rok čekají parlamentní volby, ve kterých bude Orbán poprvé od nástupu k moci v roce 2010 čelit jednotné frontě opozičních stran, napsala agentura Reuters.

Organizátoři provládní demonstrace uvedli, že chtějí opozici i Bruselu ukázat svou jednotu. "Je nemožné, že opět čelíme útokům ze strany Západu, který neustále kritizuje Viktora Orbána," uvedla podle Reuters jedna z účastnic demonstrace. "Volby příští rok budou o tom, zda Maďarsko zůstane suverénní zemí, nebo se rozplyne v muslimském moři," dodala.

Opozice povzbuzená dobrým výsledkem v místních volbách v roce 2019 a také příznivými průzkumy se rozhodla utvořit společnou koalici, i když v ní jsou ideologicky velmi nesourodé strany od zelených, socialistů a liberálů až po pravicový Jobbik. V čele koalice stojí Péter Márki-Zay, který by měl na dnešní demonstraci odpůrců vlády poprvé vystoupit jako oficiální kandidát na premiéra, píše Reuters.

Zdroj: ČTK
před 40 minutami

Turecký prezident Erdogan chce kvůli výzvě k propuštění filantropa vyhostit deset velvyslanců

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan v sobotu řekl, že velvyslanci deseti zemí, které vyzvaly k propuštění vězněného filantropa Osmana Kavaly, budou prohlášeni za nežádoucí osoby. Jde mimo jiné o velvyslance USA, Francie a Německa. Kavala je obviněn z financování protivládních protestů z roku 2013 a podílu na pokusu o převrat v roce 2016. Filantrop všechna obvinění odmítá. "Nařídil jsem našemu ministrovi zahraničí, aby co nejrychleji vyřídil prohlášení těchto deseti velvyslanců za nežádoucí osoby," řekla hlava státu při cestě do středního Turecka.

Zdroj: ČTK
Další zprávy