Praha - Věci veřejné vyhrožovaly demisí svých ministrů a pak se opět propadly do vnitrostranických problémů, ale opravdu to může znamenat pád vlády? Scénář, s nímž nyní přišly, není nový a je starý jenom něco málo přes rok.
Dramatické hrozby demisí skončily koaliční dohodou, a to přesto, že Věci veřejné nikdy nedostaly to, co si v prvních hrozbách chtěly vynutit.
Aktuálně.cz v několika bodech rozebírá, proč nejmenší koaliční strana vystoupila s dramatickým prohlášením a co po něm může následovat.
Zakrýt skandály
V zájmu Věcí veřejných není, aby Nečasova vláda skončila. Ultimátem odvádějí pozornost od svých současných skandálů.
Z poslední doby jsou minimálně tři.
Za prvé: Předseda poslaneckého klubu Vít Bárta čeká na verdikt v úplatkářské aféře. Za druhé: Strana nedokáže vysvětlit, od koho loni dostala peníze. Za třetí: Nemá k dispozici ani dostatečně schopného politika, který by dokázal napravit rozvrat čerpání evropských dotací na ministerstvu školství.
Zásah pro ODS
Tah Johnovy strany znepříjemňuje život především premiérovi Petru Nečasovi a jeho ODS.
Občanští demokraté teď mají na vybranou ze dvou špatných scénářů. Mohou ustoupit populistickému vydírání a dále oslabit věrohodnost reformní vlády, anebo souhlasit s pádem kabinetu.
Východiskem by pro ODS byla menšinová vláda s TOP 09 trpěná Věcmi veřejnými nebo sociální demokracií. Věci veřejné by tolerancí menšinové vlády u voličů ale nic nezískaly.
Pokud by se opravdu měly konat předčasné volby, pak by pro Nečasovu stranu bylo nejvýhodnější, aby je prosadil v šibeničním termínu ještě do prázdnin. Tím by Petr Nečas mohl zabránit oslabování své ODS.
Stihnout volby do června teoreticky možné je - po dohodě stran, které disponují třemi pětinami hlasů ve sněmovně. To znamená, že k tomu je třeba hlasů ČSSD.
ČSSD vyhovují volby
Sociální demokracie by získala pouze v tom případě, že se s Nečasem a Schwarzenbergem dohodne na "slovenském scénáři".
Podpořila by menšinovou vládu ODS a TOP 09 stejně jako Ficův Smer menšinovou vládu premiérky Radičové. Šéf ČSSD Bohuslav Sobotka by si ale po Ficově vzoru nechal zaplatit předčasnými volbami.
Sobotka původně preferoval podzimní termín, kdy se konají volby do krajů, ve středu ale připustil, že je ochoten jednat o předčasných volbách už letos v červnu.
Pro sociální demokraty je totiž nevýhodné s parlamentními volbami čekat do řádného termínu v květnu 2014. Jejich popularita neroste a v krajských volbách letos na podzim mohou uspět dosud neznámé regionální strany. Pokud by dostaly čas další rok, mohou vytvořit ČSSD konkurenci pro sněmovní volby.
Kalousek předá problém
Předčasné volby jsou hrozbou pro VV a ODS (zmírnil by ji zmiňovaný červnový termín), za schůdnou cestu je označuje třetí koaliční strana, TOP 09.
Její místopředseda Miroslav Kalousek má vážné potíže s rozpočtem a mohl by předat odpovědnost za vysoký schodek nástupci stejně jako v roce 2009.
Pokud budou občanské demokraty i nadále pronásledovat korupční skandály typu odposlechů lobbisty Janouška, může TOP 09 převzít většinu pravicových voličů.
Příležitost pro Klause
Vyhlídka na pád vlády posiluje Václava Klause.
V případě Nečasovy rezignace bude opět na prezidentovi, aby ho pověřil dalším vedením kabinetu, anebo aby jmenoval jeho nástupce.
Může dokonce vzniknout nová úřednická vláda, jejíž složení bude Klaus ovlivňovat víc než v případě Fischerova kabinetu. V roli státníka, který odvrátil chaos, pak může připravit půdu pro stranu, s níž se vrátí do politiky po složení prezidentské funkce.
Klaus má víc možností. V posledním roce vystupuje jako ochránce Věcí veřejných a může s nimi například dohodnout, že vládu skutečně shodí. Významné „véčkaře" pak převezme do své strany. Anebo si může zakládání strany ušetřit a představit se jako zachránce ODS.
Prezidentově další politické kariéře ale prospěje, když se s předčasnými volbami nebude spěchat.