Při plnění hlavního úkolu, který je čeká do hlasování o nedůvěře, musí ministři ODS vzít zavděk návrhem rozpočtu, který na ministerstvu zanechá odstupující Bohuslav Sobotka. "Ještě jsem návrh neviděl, jiný však nemáme," říká Tlustý. Chce však v několika kapitolách významně zasáhnout.
"Zbavíme rozpočet účetních triků, aby odpovídal realitě," vysvětluje Tlustý, proč konečný schodek překročí Sobotkou navržených 88 miliard korun.
Hlavní změnou bude vyřazení příjmu ve výši dvaceti miliard z předpokládané privatizace. Zmenší se zřejmě i zvýšení příjmů z tabákové daně. Brusel podle expertů ODS nežádá takové zvýšení, jaké ve středu schválila vláda. Budoucí ministr financí proto navrhne sněmovně, aby odhlasovala menší zdražení.
Občanští demokraté budou hledat úspory v mandatorních výdajích především na sociální účely, naopak prověří, jestli jsou nutné poslední Sobotkovy škrty ve výdajích na armádu a na vzdělání. "U výzkumu bych neškrtal," říká Tlustý.
Všechny změny musí podle něho být hotové zhruba v polovině září, kdy by měl být rozpočet odeslán do sněmovny. V rozhádané sněmovně nebude podle něho možné žádné detaily doladit.
Strany slibují dohodu
Schodek 88 miliard korun, který uvádí Sobotkův návrh rozpočtu z počátku srpna, je o 85 miliard nižší než v původní verzi z července. Předpokládá, že sněmovna ještě do konce roku odsune platnost reformy nemocenských dávek i služebního zákona, který by zvýšil platy úředníků, učitelů a policistů. Tím se proti červencovému návrhu ušetřilo 24 miliard.
"Rozpočet je připraven, nelze ho podstatně měnit, doladit se může v zanedbatelných položkách," popisuje současný vicepremiér Jiří Havel stav materiálu, který najde Tlustý ve svém novém úřadě. ODS může podle Havla své priority do rozpočtu zanést třeba během dvou dnů.
Úspory jsou možné, protože návrhy některých kapitol, především v sociální oblasti, jsou připraveny ve variantách.
"Například je možné vyhodit 15 miliard za rodičovský příspěvek," dodává Havel. Návrh podle něho ve variantách nabízí celkem deset položek, kde může příští vláda ušetřit.
Minimálně stejně vysokou částku jako na rodičovském příspěvku je možné uspořit na dálnicích, jejichž stavbu chce odstupující vláda dotovat dosud rekordní částkou šedesáti miliard.
"Na schválení rozpočtu pro příští rok se chceme podílet. Protože na něm pracujeme, tak jsme samozřejmě připraveni konečný vládní návrh tolerovat," slíbil před týdnem dosavadní premiér Jiří Paroubek.
Tlustého postup schvalují také lidovci: "Obávám se, že bude sestaven se schodkem o něco vyšším, ale pokud bude předložen s nějakými návrhy na škrty mandatorních výdajů, pokud nebude rozežraný a bude odpovídat nějaké filozofii České republiky, tak budu mít velkou chuť ho podpořit," říká jejich expředseda Miroslav Kalousek.
|
Odklad eura nikomu nevadí
Z výroků politiků vyplývá, že škrty nebudou dramatické v žádném případě a schodek veřejných financí se tak zřejmě přiblíží k 4,5 procentům HDP. O procento překročí hranici doporučenou konvergenčním programem, který by měla Česká republika dodržet, pokud chce přijmout euro v roce 2010.
Odborníci se shodují, že je možné v rozpočtu po drobných položkách škrtat až třicet nebo čtyřicet miliard. To by umožnilo přijmout euro v plánovaném roce 2010.
"To ale není do budoucna nejdůležitější. Z ekonomického pohledu může euro dva nebo tři roky počkat. Rozpočet ale spasí před dalším prohlubováním deficitu až zásadní reformy penzí a zdravotnického systému," upozorňuje Aleš Michl z Raiffeisenbank. Právě výdaje na penze a zdravotnictví prohloubily vedle dálnic a rodičovského příspěvku budoucí deficit nejvíce.
Maďarská lekce
Experti vítají, že se rodí dohoda o rozpočtu. Mají totiž obavy, aby se Česká republika neposunula směrem k Maďarsku. Tamní rozpočtový deficit letos podle vládního odhadu dosáhne deseti procent HDP, proto analytici předpokládají, že Maďarsko nedosáhne eura před rokem 2013.
Bojovat s dluhy je obtížné zvláště ve chvíli, kdy se odhady letošního hospodářského růstu z očekávaných 4,1 procenta snížily téměř o polovinu.Vyšší vládní výdaje rovněž vedou maďarskou centrální banku ke zvyšování úrokové sazby, která je v této chvíli třikrát vyšší než v Česku. Forint tím ztrácí na zajímavosti a od počátku roku ztratil vůči euru už devět procent své hodnoty (koruna se polepšila o tři procenta).
"Pro Maďary je to velký problém a pro nás velká lekce, kam nejít," hodnotí středoevropské poměry Michl, který upozorňuje, že nepříznivý vývoj veřejných financí zasahuje i domácnosti. Zdražují se hypotéky, spotřební půjčky i cesty do zahraničí.
Prvním nesprávným krokem u nás by tedy bylo neschválení rozpočtu včetně nutných úsporných kroků. Česko by příští rok fungovalo podle rozpočtového provizoria bez jakýchkoli úspor a deficit by mohl dojít až k šesti procentům HDP.
