Nové vedení už mají všechny kraje. Vládnou rudí i modří

Martina Machová Lenka Smyčková, Martina Machová, Regiony
28. 11. 2008 17:18
ČSSD vládne s ODS i komunisty. Je to pět ku pěti. Uvnitř GRAFIKA
Státní vlajka láká obyvatele malé obce Velké Janovice na Vysočině k volební urně
Státní vlajka láká obyvatele malé obce Velké Janovice na Vysočině k volební urně | Foto: Jiří Hloušek

Brno - Lidé ve všech třinácti českých krajích už znají jména těch, kteří jim budou v příštích čtyřech letech vládnout.

Posledního hejtmana a radní na volební období 2008 až 2012 zvolili zastupitelé Libereckého kraje.

Přestože bezprostředně po volbách média předpokládala, že ve většině krajů uzavřou vítězní sociální demokraté pohodlné koalice s komunisty, nakonec se tak nestalo.

S komunisty se sociální demokraté spojili v pěti krajích, ve stejném počtu se naopak přiklonili k občanským demokratům. Ve zbylých třech regionech sociální demokraté vládnou s menšími stranami a uskupeními.

Krajské volby a následná koaliční jednání a ustavující zastupitelstva přinesly do českých krajů hned několik novinek. Modrá mapa Česka s lidoveckým ostrůvkem na jižní Moravě nejprve úplně zoranžověla. Místo dvanácti hejtmanů z ODS a jednoho lidovce mají Češi třináct hejtmanů z ČSSD.

Poprvé v historii novodobých krajů se k vládnutí dostali komunisté. A poprvé má Česko také ženy-hejtmanky, dokonce hned dvě.

Na přehledné mapě deníku Aktuálně.cz pod článkem se můžete podívat, kde jaká koalice kde vznikla a kdo stojí v čele krajských vlád.

S komunisty tiše i hlasitě

První nově se rodící krajská vedení byla ta s komunisty. Prvního listopadu se ČSSD z Vysočiny v čele s Jiřím Běhounkem dohodla s komunisty, že podpoří její menšinovou vládu.

Vedení krajů

  • ČSSD má všech 13 hejtmanských postů.
  • S ODS vládne:
    v Jihomoravském, Jihočeském, Olomouckém, Zlínském a Ústeckém kraji
  • S KSČM vládne:
    na Vysočině, v Moravskoslezském, Karlovarském, Plzeňském a Středočeském kraji
  • Průměrný věk hejtmanů: 51
  • Nejstarší hejtman: 64 (Milada Emmerová)
  • Nejmladší hejtman: 32 (Michal Hašek)
  • Ženy-hejtmanky: 2 (Milada Emmerová a Jana Vaňhová)
  • Nejčastější původní povolání: poslanec

Čtyři dny poté vznikla už "opravdová" koalice ČSSD a KSČM v Moravskoslezském kraji. Do rady komunisty přizval bývalý ministr zemědělství Jaroslav Palas.

V koalici vládnou sociální demokraté s komunisty ještě v Karlovarském kraji. Na Plzeňsku a ve Středočeském kraji se sociální demokraté nechávají komunisty podporovat z opozice.

Kritici namítají, že je to vlastně jen skrytá forma koalice. Krajská zastupitelstva totiž vždy schvalují návrhy nadpoloviční většinou všech, nikoli jen přítomných zastupitelů. Hlasy komunistů tak ČSSD bude potřebovat vždy.

"Máme zodpovědnost najít řešení, aby kraj dobře fungoval, aby ho řídili rozumní lidé, odborníci," vysvětlil svou vstřícnost vůči komunistům například lídr moravskoslezských sociálních demokratů Jaroslav Palas krátce po volbách. "Život jde dopředu a v politice není nic nemožného," dodal muž, který jako první v republice podepsal koaliční smlouvu s komunisty.

S ODS Paroubkovi navzdory

Přes velký předvolební boj proti regulačním poplatkům a dalším opatřením pravicové vlády se ČSSD ve stejném počtu jako s komunisty dohodla i s ODS.

Na jižní Moravě a v jižních Čechách vznikly čisté koalice největších politických rivalů. V Ústeckém, Olomouckém a Zlínském kraji přibrali velikáni i další politická uskupení.

Michal Hašek se na jihu Moravy spojil s ODS. Předsedu Paroubka tím nepotěšil
Michal Hašek se na jihu Moravy spojil s ODS. Předsedu Paroubka tím nepotěšil | Foto: Ludvík Hradilek

Předseda ČSSD Jiří Paroubek nesl tato spojení nelibě. Osobně preferuje středolevé koalice nebo ty s komunisty. Den poté, co se Stanislav Mišák (ČSSD) dohodl na zlínské koalici s ODS a KDU-ČSL ho Paroubek dokonce přijel navštívit.

Paroubkova návštěva neminula ani poslance Michala Haška, který se s ODS spojil na jižní Moravě. Ani jedna z návštěv ale jihomoravské politiky od spojení s ODS neodradila.

Občanští demokraté tak budou v pěti krajích pomáhat ČSSD s "rušením" poplatků v krajských nemocnicích. Nelíbí se to ministru zdravotnictví Tomáši Julínkovi.

"Nemůžeme přeci hodit přes palubu naši hrdost a principy naší politiky jenom kvůli podílu na moci, a to ještě podílu pochybnému a nedůstojnému. Svévolné odpouštění poplatků je navíc porušování zákona," napsal v prohlášení ke vzniku jihomoravské oranžovo-modré koalice.

Liberec posledníčkem

Jen ve třech krajích se do vedení nedostala ani ODS, ani KSČM. Přestože těsně po volbách to vypadalo, že nejblíže dohodě jsou strany v Liberci, nakonec se tady o vedení kraje definitivně rozhodlo až dnes na ustavujícím zasedání zastupitelstva.

Hejtmanem se stal sociální demokrat Stanislav Eichler, který se rozhodl postavit menšinovou vládu s podporou napříč politickým spektrem. Na nabídku kývli jen komunisté. Během ustavujícího jednání ale vyšlo najevo, že s ostatními stranami ČSSD ani nejednala.

V Královéhradeckém kraji pak vládne ČSSD s lidovci a jedním členem SNK-ED, v Pardubickém pozval Radko Martínek z ČSSD do koalice uskupení Koalice pro Pardubický kraj.

Kdo vládne v krajích. Podívejte se na grafiku

 

Právě se děje

před 5 hodinami

Praha o 30 procent zdraží svoz komunálního odpadu

Pražský magistrát zvedne o 30 procent cenu za svoz komunálního odpadu. Zastupitelé hlavního města ve čtvrtek schválili novelizaci vyhlášky, která cenu služby stanovuje. Město by mělo zdražením ročně získat 220 milionů korun navíc, což má významně snížit množství peněz, které musí na systém svozu a likvidace odpadu doplácet. Součástí změny je také zavedení služby svozu bioodpadu, jejíž cena bude proti současnosti o polovinu nižší.

Proti zdražení se postavila opozice. V současnosti domácnosti v metropoli platí za svoz běžného odpadu měsíčně od 86 do 5737 korun, podle četnosti a velikosti kontejneru.

Primátorův náměstek Petr Hlubuček (STAN) uvedl, že cena za svoz se neměnila od roku 2005, kdy vyhláška vstoupila v platnost. Náklady města na svoz komunálního odpadu ročně činí přes 977 milionů korun, na poplatcích vybere 723 milionů. Zbytek dotuje z rozpočtu. Náklady na svoz se navíc podle vedení magistrátu zvyšují. Po zvýšení, které má do rozpočtu města přinést asi 220 milionů korun navíc, by se finanční účast města měla snížit z loňských 26 na tři procenta.

Zdroj: ČTK
Další zprávy