Praha - Uplynulo patnáct let od chvíle, kdy Miloš Zeman odcházel z Pražského hradu zadním vchodem. Tehdy, 24. ledna 2003, ve volbě prezidenta republiky neuspěl. "Buďte tak hodní a nechte nás projít. Říká se mně buldozer a já bych byl nerad, kdybych to musel aplikovat do všech důsledků," prodíral se mezi novináři, kteří po něm chtěli alespoň pár slov.
Nedočkali se jich. Zeman byl hluboce zklamaný z toho, jak pohořel. I když ho nominovala sociální demokracie, nakonec nezískal ani hlasy většiny jejích poslanců a senátorů. Zdálo se, že už se na Hrad nikdy nevrátí. Koho by tehdy napadlo, že o deset let později nejvyšší post získá v přímé volbě a po pětiletém vládnutí ho i obhájí.
Ani při jedné volbě přitom nebyl v jednoduché situaci, letos to měl ještě podstatně těžší. Zatímco v roce 2013 po několikaleté odmlce v politice nemuselo být každému jasné, jaký bude Zeman prezident, nyní nemohl nemohl pochybovat, co je zač. Kromě toho mu snahu opět vyhrát evidentně komplikovaly zdravotní obtíže, kvůli kterým řada lidí pochybovala, zda svůj úřad dokáže zvládnout.
Zeman si ovšem před volbami počínal velmi šikovně. Především ještě častěji cestoval s prezidentskou kolonou po krajích, kde dokázal oslovit spoustu voličů. Kromě toho jej diváci mohli jednou týdně sledovat na TV Barrandov, jejíž majitel a moderátor v jedné osobě Jaromír Soukup mu vycházel všemožně "nenovinářsky" vstříc. V sobotu ostatně seděl s prezidentovými nejbližšími ve volebním štábu.
S blížícími se volbami Zeman stále častěji sázel na "zbraně", které použil už před pěti lety. Na akademika Jiřího Drahoše, v němž od počátku viděl hlavního soupeře, začalo Zemanovo okolí, a to zejména jeho mluvčí Jiří Ovčáček, ostře útočit a šířit nepravdivé informace.
Zeman využíval téma migrace, která v mnoha lidech vyvolává obavy, a dělal z Drahoše někoho, kdo by do Česka přivedl uprchlíky. A to přes Drahošovo opakované ujištění, že je proti uprchlickým kvótám EU. Přesto se po celé zemi objevily billboardy Zemanova týmu, které dělaly z Drahoše "vítače" migrantů. K nim se přidaly inzeráty, který vyšly ještě v den voleb.
Zeman se při ohlášení kandidatury zavázal, že nebude dělat kampaň, do žádných debat nepůjde a nebude útočit na své protivníky. Nic z toho nedodržel. On a v ještě větší míře jeho blízcí spolupracovníci na protivníka útočili, kampaň ve velkém dělali, a nakonec šel Zeman i debatovat. Dokonce se objevil hned čtyřikrát, z toho třikrát nemusel čelit téměř žádným otázkám na tělo.
Sledujte prezidentský duel, který odvysílala Česká televize. Zeman se mýlil třikrát častěji než Drahoš:
Nostalgie v ČSSD, podpora od Klause
Muž, který v roce 2003 vypadal na odpis, ve skutečnosti vstupuje do historie země jako dvojnásobný prezident. Není to ale až takové překvapení. Už v roce 2003 po jeho odchodu na Vysočinu mnozí nevěřili, že po prohrané bitvě o Hrad zůstane do konce života mimo politiku.
Nebylo mu ještě ani šedesát a bylo zřejmé, že neřekl své poslední slovo. Nezdálo se pravděpodobné, že muž, který vytáhl bezvýznamnou sociální demokracii k volebnímu vítězství, zakusil posty předsedy vlády i Poslanecké sněmovny, by už navždy objímal někde na Vysočině stromy.
Život osamělého důchodce na venkově s občasnými návštěvami mu vydržel několik let. Už v roce 2009 kývl na iniciativu svých známých a ve stejný rok v říjnu založili Občanské sdružení Přátelé Miloše Zemana. Jako hlavní cíl si určili prosazení přímé volby starostů a hejtmanů. Ovšem už tehdy bylo zřejmé, že spolek poslouží především jako prostředek, který dovede Zemana opět do vysoké politiky. Spolek později přerostl ve stranu, která začala sbírat podpisy podporující přímou volbu prezidenta, a v roce 2012 oznámila, že se Zeman této volby účastní.
Nahrávalo mu i dění v české politice, kdy sociální demokracie po jeho odchodu nedokázala najít žádného podobně silného šéfa a nemalá část členů žila nostalgií po jeho návratu. Navíc si Zeman udržoval velmi dobré vztahy s tehdejším prezidentem a bývalým předsedou ODS Václavem Klausem, který v Zemanovi viděl svého možného pokračovatele na Hradě.
Když Miloš Zeman v roce 2013 v prezidentských volbách triumfoval poprvé, stále byl ještě při síle a také díky svému lidovému vystupování dokázal získat miliony voličů. A přes všechny kontroverze, které v dalších pěti letech vyvolával, si dokázal velké počty voličů udržet. Vyjmenovávat detaily z jeho pěti let ve funkci je nyní zbytečné, jeho kariéra se stane předmětem nekonečného množství komentářů a analýz.
Některé budou jistě začínat vyprávěním o muži, který bez radosti studoval střední ekonomickou školu, po níž stejně nešťastný nastoupil jako úředník do plánovacího oddělení a později do účtárny tehdejšího státního podniku Tatra Kolín. Práce ho zoufale nebavila, svou budoucnost viděl černě, a aby dělal alespoň něco, začal kromě čtení knížek pěstovat v práci pokojové rostliny. Jeho život dostal spád až později, kdy začal studovat nejdříve dálkově, a nakonec každodenně, vysokou školu.
Přes tento těžký začátek se stal Miloš Zeman jedním z fenoménů polistopadového vývoje České republiky a mnozí jej budou jistě porovnávat s dalšími dvěma velkými i postavami novodobých dějin, tedy s Václavem Havlem a Václavem Klausem. Při vědomí toho, že se od nich v mnohém liší.
