Návrh novelizace trestního zákoníku podepsalo 34 poslanců napříč politickými stranami. Právnickým osobám by podle něj hrozila pokuta až 50 milionů korun, fyzickým osobám pokuta až 500 tisíc a tříleté vězení. Správci a provozovatelé sociálních sítí by nesměli mazat komentáře, které nejsou v rozporu se zákonem. Zákaz by se však netýkal samotných uživatelů, kteří by mohli dál nežádoucí příspěvky na svých profilech mazat dle libosti.
Jak chcete donutit například Facebook k tomu, aby se vaším zákonem řídil?
To je samozřejmě jedna z kritičtějších pasáží. Mám na to poměrně rozsáhlou zprávu od právníků, jak by probíhalo přestupkové řízení, a tak dále. V jádru je to prostě tak, že přestupek se stane na území České republiky a je to vlastně podobné, jako když vybíráte pokuty za rychlou jízdu. Facebook tady vydělává spoustu peněz. Je tady otázka, jak platí daně. Je to otázka, která přesahuje i tento konkrétní zákon.
Jak ale chcete zákon vymáhat po firmě, která zde nesídlí?
Můžu vám poslat stanovisko právníků, protože jsem se jich ptal na úplně stejnou věc jako vy. To vás samozřejmě napadne jako první. Výsledkem je, že právní vymahatelnost je tady možná.
Kdyby Facebook nerespektoval sankce, co se dá očekávat dále? Jaký by mohl být další postup?
Abych byl upřímný, když předkládáte zákon, tak vlastně nepředjímáte úplně všechno, co se může stát. Můžete třeba chtít dát zákon - já za to nejsem -, aby byla trestní zodpovědnost od čtrnácti let. A teď, když se mě budete ptát, co se stane, když a když a když, tak vám zákonodárce také řekne, já nevím, protože to už ukáže život. Jak to bude úspěšné, nebo neúspěšné, jak v projednávání zákona, tak jeho následná vymahatelnost, samozřejmě nevím.
Zakázal by mi zákon pod hrozbou pokuty mazat u svého příspěvku komentáře, které se mi nelíbí?
Ne, to vůbec. To se týká pouze provozovatele sítě a jeho administrátorů. To vůbec nemíří na jednotlivé lidi. Vy si můžete na svém profilu mazat, co chcete. To se týká pouze provozovatelů nad sto tisíc uživatelů. To je dezinterpretace, že nesmíte mazat komentáře nebo někoho blokovat. To je věc, že ten provozovatel nesmí blokovat svobodu slova.
To znamená, že když třeba vy máte stránku, na které máte přes sto tisíc fanoušků, budete moct libovolně mazat komentáře?
Jasně, to míří na provozovatele sociálních sítí a jejich administrátory.
Takže je to ten případ, kdy já kliknu na nějaký příspěvek a nahlásím ho Facebooku, že se mi nelíbí, a on ho následně smaže?
Ano. Mně se samozřejmě moc nelíbí ani ta udavačská mentalita, ale na druhou stranu to je lidské právo, že můžete na někoho žalovat, že dělá špatné věci. A pak přijde administrátor, který to buď vypne, nebo nevypne. A já chci, když mě zablokuje nebo mi to vypne, když to není věc, která není v České republice trestná nebo není v rozporu s dobrými mravy, že bych tam vyfotil nahatou ženskou s flaškou vína, ale budu tam sdělovat nějaké názory, které někomu přijdou nedobré, ale nemíří třeba ke genocidě, aby to nesmazal. Můžu vám uvést příklad?
Samozřejmě.
Když napíšete, že savci mají dvě pohlaví, jako jsem napsal já, a zablokovali mě na den. Tak to je věc, která není nikterak nad rámec zákonů a není to v rozporu s dobrými mravy, protože ještě před pár lety, když jsem chodil do školy, to bylo v učebnici biologie. A ta síť vás nesmí mazat, přestože někteří progresivisté si myslí, že to uráží osoby třicátého čtvrtého pohlaví.
Na druhou stranu, když tam dáte příspěvek, který bude vybízet k něčemu proti Romům nebo já nevím komu, tak to je samozřejmě věc, která je trestná, protože to je vybízení k nenávisti ke skupině obyvatel nebo ke genocidě. A to je samozřejmě trestné. Tady je logické, že lidé budou popotahováni policií a že jim to ještě ta sociální síť smaže, protože to je v rozporu s trestním zákonem.
Ale to, co je v rozporu s trestním zákonem, určuje soud. Jak může Facebook rozhodnout, co má a nemá smazat? Navíc se bude obávat, aby to nesmazal neprávem a neporušil zase tento váš zákon.
Proto je ten tlak zákona, aby toho mazal co nejméně. Teď je to takové, že skutečně mažou věci, které naprosto jednoznačně nejsou v rozporu s trestním zákonem, ale nějaké skupiny lidí a aktivistů silně pobuřují. Nějaké názory, které považuji za extremistické, například že soukromý majetek se má demokratizovat a že majetek nelze fetišizovat, považuji za ohrožující základní ústavní principy. Myslím si ale, že lidé mají právo tyto názory říkat, přestože jsou nebezpečné.
Tyhle názory mohou na sociálních sítích směle být, možná ještě v horší podobě, kdežto za názory jiného politického spektra, řekněme možná bližšího mně, jsou lidé často systematicky vytlačováni, blokováni a je snaha je z veřejného prostoru vyhodit. A to je to, co se mi silně nelíbí a snažím se proti tomu vystupovat.
Nepovede to k tomu, že na Facebooku kvůli strachu ze zákona zůstanou příspěvky, které podněcují k nenávisti nebo propagují terorismus?
Myslím, že ne. Když tam budete jásat nad tím, že někdo spáchal teroristický čin, tak se dopouštíte trestného činu a není žádný důvod, aby to tam zůstávalo. V Evropě je to takové, že jsou opravdu blokovány příspěvky jisté názorové skupiny občanů, které na ně mají stejné právo jako nějaký řekněme moderní levičák, který si myslí, že se vlastnictví má demokratizovat.
Na druhou stranu na sociálních sítích mohou zůstávat zjevné nesmysly a dezinformace.
Nesmyslů je plný svět. Od toho jsou lidé svéprávní. Každou věc na světě někdo popisuje chytře, někdo hloupě, někdo tak, že hájí své zájmy. Takhle svět funguje. Bohužel, nebo bohudík, to musíte nechat a pravda nakonec zvítězí. O tom jsem přesvědčený. Ale snaha něco zakazovat vede pak k tomu, že zakazujete i názory naprosto nevinné nebo názory skutečně názorové. A to je svět, ve kterém bych skutečně nerad žil.
Některé dezinformace jsou vypouštěny záměrně, aby třeba ovlivňovaly volby, což může narušovat rovnost politické soutěže.
Ta soutěž je rovná. Když jsou volby, tak ten boj je velice tvrdý, útočí se různě na soupeře, útočí na mě, já útočím na Miroslava Kalouska, ten útočí na toho. To je součást volebního boje a lidé si to přeberou. Dokud je hodně médií, která říkají, že to, co řekl tenhle pán, je skutečně dezinformace a není to pravda, tak pravda se přece nakonec ukáže a nakonec má ten druhý ostudu. Ve chvíli, kdy může znít jen jeden názor, tak žijeme ve společnosti, která je blízká Severní Koreji, a to já nechci.
