Praha - Už popáté v tomto volebním období vyvolala opoziční ČSSD hlasování poslanců o vyslovení nedůvěry Nečasově vládě.
Tentokrát kvůli amnestii, kterou 1. ledna vyhlásil prezident Václav Klaus a kterou spolupodepsal premiér Petr Nečas (ODS), aniž by s chystanou amnestií a svým souhlasem seznámil ministry svého kabinetu.
Amnestie kromě prominutí některých už pravomocných trestů promíjí i ještě neskončená trestní stíhání, pokud probíhala více než osm let. V této kategorii se objevily i korupční nebo tunelářské kauzy 90. let.
Právě čl. II prezidentské amnestie (zastavení trestního stíhání) napadli u Ústavního soudu senátoři za ČSSD. Ústavní soudci se budou žalobou teprve zabývat.
"Je to výsostné právo prezidenta," hájil amnestii hned na začátku mimořádné schůze premiér Petr Nečas (ODS).
"Opozice má mít promyšlený krok B," zaútočil premiér na opozici s tím, že nemá plán pro případ pádu vlády. "Jde jen o gesto, ne o vážně míněný krok," dodal Nečas.
Proti premiérově postupu poměrně ostře vystoupil ministr zahraničí Karel Schwarzenberg.
"Kontrasignace vlády není podle mě čistě formální záležitostí. Pan premiér měl vládu o chystané amnestii informovat - tím, že tak neučinil, ukázal, že jí nedůvěřuje. Tento jeho postup mě velice pobouřil," obořil se na Nečase druhý muž jeho kabinetu.
Podobně mluvil i předseda poslanců za TOP 09 Petr Gazdík: "Amnestie je jev jednoznačně škodlivý."
Zároveň ale Gazdík vysvětloval, proč klub nedůvěru vládě zodpovědné za amnestii nedůvěru nevysloví: "Za tohoto rozložení sil v poslanecké sněmovně nemá tato vláda alternativu.A byl by to právě prezident Václav Klaus, kdo by jmenoval nástupce Petra Nečase."
Hlasování o nedůvěře vládě obrazem:
Hlasování o nedůvěře vládě opoziční poslanci opírají právě o kontrasignaci premiéra - za amnestii je totiž z ústavy odpovědná vláda, nikoliv prezident.
Pro opozici je rozprava před hlasováním příležitostí, jak o amnestii mluvit. Vzhledem k tomu, že mezi omluvenými z této schůze četla předsedkyně Miroslava Němcová i jména členů opozice, která by ke svržení vlády musela mít 101 hlas, je téměř jasné, že k pádu vlády nedojde.
Ústavní právník Aleš Gerloch, děkan pražské právnické fakulty, dokonce v rozhovoru pro Aktuálně.cz uplatnil výklad, že podle pojetí současné ústavy by amnestie neměla (jako kontrasignovaná pravomoc prezidenta) vzejít od hlavy státu, ale od vládního kabinetu jako realizace vládní politiky.
Čtvrteční hlasování je pátým v tomto volebním období. Poprvé se o svržení Nečasova kabinetu pokusila opozice jen půl roku po volbách, v prosinci 2010 - důvodem byla kauza s údajnou přípravou financování ODS ze státních peněz (kauza fondu životního prostředí, o které v médiích mluvil Libor Michálek a která stála křeslo ministra Pavla Drobila).
Další pokus následoval už za 4 měsíce, v dubnu 2011 (Věci veřejné a agentura ABL), další až téměř o rok později, v březnu 2012 (špatné čerpání peněz z evropských fondů), a následující v červenci kvůli vyšetřování kauzy letounů CASA.
