Praha - Vláda souhlasí s návrhem zákona o veřejných zakázkách a posílá ho do parlamentu.
Jde o jeden z klíčových zákonů, k jejichž prosazení se zavázala trojkoalice ODS, TOP 09 a Věcí veřejných. Véčka dokonce chtějí, aby i s tímto zákonem spojila vláda v červnu vyslovení důvěry.
Premiér Petr Nečas (ODS) není v zásadě proti, na balíku zákonů, se kterými jeho kabinet vyslovení důvěry spojí, se ale koalice teprve poradí.
Vše zveřejňovat
Autoři návrhu zákona o veřejných zakázkách sázejí hlavně na zveřejňování všech vypsaných tendrů i všech smluv s tím spojených, a to nejlépe na internetu. Podle nich to má snížit korupci při zadávání tendrů - právě předražené veřejné zakázky jsou ideálním zdrojem "černých" peněz.
Návrh zákona o veřejných zakázách
- Zákon, který vznikl na ministerstvu pro místní rozvoj pod vedením véčkařského ministra Kamila Jankovského, počítá se snížením limitů na vypsání veřejných zakázek na jeden milion korun. Týká se to jak běžných zakázek, pro něž platil dosud limit dva miliony korun, tak i těch stavebních, u kterých je v současnosti nastaven limit šest milionů korun.
- Aby se předešlo k vysokému zatížení antimonopolního úřadu, jež na zákon o veřejných zakázkách dohlíží, chce ministr Jankovský v případě stavebních zakázek postupovat ve dvou krocích. Nejprve snížit limit na tři miliony a milionová hranice by v těchto případech začala platit až po roce 2014.
- Další úpravou je zavedení povinného zveřejňování konečné ceny zakázky a v případě, že se jedná o víceletý tendr, tak průběžné každoroční plnění, zveřejňování smluv a jejich dodatků přesahujících hodnotu půl milionu a zveřejnění jmen hodnotitelů poté, co je výběrové řízení ukončeno.
- Jankovský spolu s VV rovněž počítají s takzvaným "předběžným oznámením zakázky", tedy zveřejněním záměru vypsat tendr již měsíc dopředu. K větší transparentnosti má přispět zveřejnění vlastnické struktury akciových společností k datu podání nabídky. Zákon zde ovšem určuje limit, má jít jen o držitele více než 10 procent akcií.
- Zákon neřeší jinou častou praxi v souvislosti se zadáváním veřejných zakázek - skrytí skutečného adresáta peněz přes subdodavatele. Jde o případy, kdy oficiální vítěz soutěže zakázku přenechá jiné firmě. Veřejnost tak nemá šanci zkontrolovat, zda původní firma neměla jen odvést pozornost, a střet zájmů se neodehrává až v této rovině.
- Ministr se nebrání myšlence zveřejňovat seznamy subdodavatelů až dodatečně. "Umím si představit následné zveřejňování subdodavatelů, jež se podíleli na zakázce nad určitý limit," reagoval na dotaz Aktuálně.cz. Podle Jankovského by mohla úprava dodatečně k zákonu přidána pozměňovacím návrhem během schvalování sněmovnou.
- Úplnou novinkou má být zavedení institutu "významné veřejné zakázky", tedy tendrů nad 300 milionů korun. Jejich schválení by podléhalo vládě či v případě samospráv zastupitelstvům. Zakázku by nově musel doplnit i oponentní posudek. Současně by do výběrové komise usedl jako hodnotitel i člen "panelu expertů", tedy speciální skupiny registrované pod ministerstvem pro místní rozvoj, který by jako nezávislý odborník pohlídat zakázku z "venku".
- Do budoucna se pak již nepočítá s výběrem vítěze zakázky losováním. Ze zadávací dokumentace mají vypadnout požadavky na technickou kvalifikaci a certifikáty, zadavatel bude muset již v úvodu řízení dodat prohlášení, že je mu známo alespoň pět dodavatelů, kteří splňují kvalifikaci na získání zakázky, a pokud se v závěru nesejdou alespoň tři nabídky, soutěž bude automaticky zrušena.
- Zákon má rovněž ambice rozbít monopoly, které vznikly kvůli omezování soutěžících skrz takzvané reference. Nově by mělo stačit, pokud zájemce o tendr bude mít zkušenost pouze s poloviční zakázkou než je ta, o kterou se aktuálně uchází.
Zákon mj. navrhuje snížit limit na jeden milion korun, nad který se už na zakázku musí vypsat výběrové řízení.
Zadavatel zakázky by také měl zakázku předběžně oznámit a ekonomicky zdůvodnit, zveřejnit skutečně zaplacenou cenu i všechny uzavřené smlouvy. U vybraných zakázek by musel povinně použít elektronickou aukci.
MMR: Budeme potřebovat víc peněz
Ministerstvo pro místní rozvoj, které zákon připravilo, ale vládu upozornilo, že na přípravu těchto opatření bude potřebovat více peněz - a že si bude muset sáhnout do státní kasy hlouběji, než předpokládal ministr financí.
Navíc podle informací Aktuálně.cz se dá očekávat, že vzhledem k velkému množství připomínek vznikne ve sněmovně komplexní pozměňovací návrh tohoto zákona - jeho podoba se tak zřejmě ještě radikálně změní.
Klíčovou otázkou zůstávají anonymní akcie "na doručitele", respektive to, zda se firmy s takovými anonymními vlastníky budou moci zúčastňovat veřejných tendrů.