Může být ministerstvo bez ministra?
Kompetenční zákon je jasný v tom, že ministerstvo se od ostatních ústředních správních úřadů liší tím, že v jeho čele stojí ministr. Zákon v tomto celkem jednoznačně říká, že v čele musí být člen vlády, a pokud tomu tak není, tak je to porušení zákona.
Porušuje takový krok jenom zákon, nebo i ústavu?
Je to porušení kompetenčního zákona.
Ale není to poprvé, kdy se tohle stalo.
To je pravda. Už párkrát k porušení zákona došlo. Ale to nic nemění na tom, že to je protizákonné. K porušování zákona občas dojde, občas dojde k nějaké vraždě, ale to pořád neznamená, že by vražda nebyla trestná.
Jaké problémy to může přinést?
Největší spor může vzniknout o rozhodnutí vydávaná ministerstvem. Ti, kdo by se chtěli bránit proti nějakému takovému rozhodnutí, by mohli namítat, že rozhodl nesprávně obsazený orgán, a tím pádem je to rozhodnutí stižené vadou. Může to vést k tomu, že se o rozhodnutí, která byla vydaná v tomto období bez ministra, povedou letité spory u správních soudů, kde se bude tahle otázka v podstatě zbytečně zkoumat.
Premiér Andrej Babiš tvrdí, že jsou stejně vládní prázdniny, takže to problém není.
Je třeba říct, že to, že ministr je členem vlády a chodí na schůze vlády, které se teď nekonají, protože jsou vládní prázdniny, je pouze jeden aspekt jeho činnosti. Ministr také řídí ministerstvo a to je samozřejmě něco, na co vládní prázdniny nemají vliv.
Orgány výkonné moci pracují nepřetržitě, nepřetržitě dochází k nějakým rozhodnutím. Zákon si dovede poradit se situací, kdy je ministr sice jmenován a řídí ministerstvo, ale dočasně je nepřítomný. Tenhle typ zastupování zákon zná, ale nijak neupravuje situaci, kdy tam vůbec žádný ministr není. To, že by to nebyl problém kvůli vládním prázdninám, je něco, čím se nedá přesvědčit.
Premiér se na tiskové konferenci na ministerstvu kultury bránil, že prezidentovi podal návrh na jmenování nového ministra, ale prezident Michala Šmardu zatím nejmenoval. Neví tedy, jak jinak by tuto situaci měl řešit.
Například by mohl podat kompetenční žalobu na prezidenta a tím ho nutit k tomu, aby ministra jmenoval. Předseda vlády má prostě tento procesní nástroj, jak prosadit svoji pravomoc vůči prezidentu republiky. Pokud tak nečiní, tak pochopitelně spoluodpovídá s prezidentem republiky za vzniklý stav.
Jenže vyřešení kompetenční žaloby může trvat i více než měsíc, a ministerstvo by tedy stejně bylo bez ministra.
Ale kompetenční žaloba mohla být podána mnohem dříve. Návrh na jmenování Michala Šmardy leží na stole dva měsíce, takže už relativně dlouho mohla být podána. Kdyby se tak stalo, tak předpokládám, že Ústavní soud by do dnešního okamžiku rozhodl, protože ta věc by byla jistě projednána přednostně. Dnešní situace je prostě výsledkem toho, že premiér se rozhodl nástroj, který má k obraně svých pravomocí, nevyužít.
Co na to řekl premiér Babiš a předseda ČSSD Jan Hamáček?
Premiér Andrej Babiš (ANO): "Jak bych měl postupovat teda? Máte nějaké doporučení? Já jsem v rámci ústavy, plním koaliční smlouvu, takže nevím, co bych měl udělat."
Jan Hamáček, předseda ČSSD: "Je to rozhodnutí pana ministra, věřím, že ho má opřené o služební zákon a další zákonné předpisy. Je evidentní, že není možné dlouhodobě držet ministerstvo kultury bez ministra. Věřím, že se ta věc rychle vyřeší."
Premiér tvrdil, že se snažil vyjednávat. Kdyby tedy nyní zjistil, že se mu to vyjednat nevydařilo, a podal kompetenční žalobu až nyní, tak by ministerstvo bylo stejně bez ministra. Jaké by bylo v takovém případě ideální řešení?
Ideální by bylo, kdyby prezident respektoval to, co zákon požaduje, to je jasné. Pokud prezident republiky nerespektuje požadavek zákona, přestože v roce 2017 v obdobné situace (při návrhu na odvolání tehdejšího ministra financí Andreje Babiše, pozn. red.) tvrdil, že nemůže odvolat ministra, dokud není navržen jeho nástupce, tak pochopitelně dochází k protizákonnému stavu. U něj je odpovědnost za protizákonný stav největší.
Odpovědnost za to má ale i předseda vlády. Pokud nečiní kroky k ochraně svých pravomocí, tak tohle je důsledek. My nevíme, jak situace bude pokračovat dál. Pokud bude neustále říkat, že nebude podávat kompetenční žalobu, protože kdyby ji podal, tak to potrvá ještě nějakou dobu, tak to vlastně nikam nevede. Za měsíc si můžeme říct totéž a za dva měsíce také. A mezitím celou dobu čas stojí.
Otálením s podáním kompetenční žaloby se tedy prodlužuje doba, kdy může být ministerstvo bez ministra?
Přesně tak. Už v tuhle chvíli je patrné, že kdyby se premiér rozhodl řízení před nějakou dobou zahájit, tak už bychom mohli mít rozhodnutí Ústavního soudu nebo mohli být rozhodnutí blíže. Čili argument, že to trvá moc dlouho, mi nepřipadá platný. Prostě když to nezahájím, tak řízení pochopitelně nikdy neskončí.
