Muzeu ji dnes na Hradě předal člen představenstva společnosti Škoda Auto Martin Jahn.
"Chtěli jsme, aby první automobil prezidenta Klause byl vystaven," řekl Jahn. "Pan prezident bude dál jezdit novým vozem, opět Škodou Superb Elegance."
Škodovka si v pražském muzeu odpočine po 49 227 najetých kilometrech. Původní cena Superbu byla něco přes 1,2 milionu korun. Jahn tvrdí, že dnes je nevyčíslitelná.
Oba prezidentské vozy, starý i nový, jsou nejluxusnější variantou superbu. Mají šestiválcový motor V6 2.8 30V s výkonem 142 kW, pětistupňovou automatickou převodovkou a kůži na sedadlech i polstrování. Jediné, co novému vozu chybí proti starému, je střešní okénko.
Masarykův faeton
Národní technické muzeum má ve sbírkách sedm vozů prokazatelně používaných prezidenty.
"Jde o vozy značek Tatra, Horch, ZIS, ZIL, Renault a ve dvou případech Mercedes Benz. Se Superbem jich tedy bude osm," sdělil Petr Kožíšek, vedoucí oddělení dopravy Národního technického muzea.
Vozy všech hlav československého, respektive českého státu, dávají výpověď o tom, jak se v té které době zemi vedlo.
Prvním vozem prezidenta T. G. Masaryka byl faeton Laurin a Klement - dnes bychom řekli lehký, motorem vybavený kočár se sklápěcí střechou. V jeho službách zůstal jen pár měsíců. Krátce nato jej vystřídal čtyřválcový otevřený vůz Praga Grand.
O deset let později, v roce 1926, Masaryk přesedlal na ještě silnější a bezpečnější šestiválcovou limuzínu Škoda Hispano-Suiza, vůz s pevnou střechou.
Tatra je památkou
Výčet vozů prvního československého prezidenta uzavírá dvanáctiválcová Tatra 80, kterou zdědil i Masarykův následovník Edvard Beneš.
"Vozu Tatra 80, dodaného v roce 1935 pro potřeby T. G. Masaryka, si v naši sbírce považujeme nejvíce," řekl Petr Kožíšek.
Ceněná tatrovka byla loni vládou České republiky dokonce vyhlášena za národní kulturní památku. Beneše během svého prezidentování k přepravě nepoužíval jen jí, ale posléze i pancéřovanou Pragu Golden a Tatru 70 A.
První cizí vůz
Za protektorátu se poprvé dostalo na automobil zahraniční výroby. V roce 1942 Adolf Hitler daroval zlomenému Emilu Háchovi pancéřovaný Mercedes Benz 770, čímž symbolicky předznamenal dobu područí českého státu.
V éře přátelství se Sovětským svazem používal prezident Klement Gottwald ruský ZIS 110 a jako by pro klid a zadostiučinění československé státnosti i jednu škodu - VOS (Vládní Osobní Speciál) se spotřebou 29 litrů, na desetiletí poslední automobil tuzemské výroby ve službách našeho prezidenta.
Ve VOSu se projel i Zápotocký, ale na doporučení Kremlu začal používat ruský GAZ 12-ZIM a ZIL 111. Stejně tak Novotný a Svoboda (GAZ M13-Čajka).
Gustav Husák využíval na svých cestách nejprve ruský ZIL, modernější typy 114 a 115, posléze (v přezvěsti dalšího zvratu) domácí Tatry 603 a 613.
Havel má v muzeu dva vozy
"Nejvíce automobilů vystřídal Masaryk, v našich sbírkách máme však jen jediného prezidenta zastoupeného dvěma vozy - Václava Havla," sdělil Kožíšek.
Havel po zvolení do úřadu jezdil ruku v ruce s jeho životním postojem řadovým Renaultem 21 TS, samozřejmě že bez za dob komunismu obvyklého pancíře. Posledním vozem Havla byl Mercedes Benz 600 SE. Oba tyto automobily má Národní technické muzeum ve svých sbírkách.
První mercedeskou Havel ovšem jezdil ještě v době, kdy prezidentem nebyl. Pořídil si ji za honoráře získané za uvedení jeho her na zahraničních prknech. A značce zůstává věrný doteď. To proto, že mercedeska má, jak se sám vyjádřil, "nejlepší pérování", což mu prý dělá dobře, jelikož jeho tělesná konstituce je citlivá na otřesy způsobené kvalitou zdejších silnic.
Klaus to rád české
Václav Klaus si za oficiální vůz českého prezidenta volí české vozy. Český politik má jezdit automobilem výhradně české výroby, zdůvodnil to.
"Politik chce demonstrovat svoje vlastenectví a řekne, že bude jezdit vozem škoda, ale už nedodá, že je to volkswagen," reagoval tehdy Klausův předchůdce Havel.
