Praha - Pokud se uskuteční plány, které vláda schválila pod názvem „Východiska z krize", bude se v Česku z veřejných prostředků utrácet jako nikdy v historii.

Během několika let půjde na boj s krizí až dvě stě miliard korun ročně.

Investiční plán vládě doporučila tzv. tripartita, kterou spolu s ministry tvoří odboráři a zaměstnavatelé.

Jednotlivé části plánu popisujeme v další části textu. Pro lepší čtení můžeme vybírat, o jaké oblasti si chcete přečít. Na konci článku můžete také prostudovat příslušnou tabulku.

• K čemu je dobrý beton
• Kam nás posune ČEZ
• Je pro nás Obamova cesta?
• Co radí enviromentalisté
• Peníze budou, na vzdělanost ale moc ne
• Mít se dobře a stavět
• Utrácet se může, šetřit musí

Tradiční postup: beton a dráty

Na tažení proti dopadům světové krize se využijí evropské dotace, které by měly v první řadě zajistit výstavbu dopravní a ekologické infrastruktury. K dispozici je víc, než sto miliard ročně.

V této chvíli jsou například rozestavěny dálnice, rychlostní silnice a silnice 1. třídy za 200 miliard korun a další se projektují. Brusel slíbil doplatit polovinu. Unie pošle dalších 50 miliard na čistírny odpadních vod, zdejší rozpočet musí dodat nejméně 15 miliard.

Tyto akce výslovně zmiňuje vládní materiál, který doporučuje celkem 38 kroků pro boj s krizí.

Páteř z ČEZu

Druhým hlavním zdrojem má být státní firma ČEZ.

Může investovat díky svým ziskům, které ročně dosahují 50 miliard.

Vláda doporučuje zahájit stavbu dalších dvou bloků jaderné elektrárny Temelín po stu miliardách. ČEZ navíc vykupuje pozemky poblíž elektrárny v Dukovanech na třetí nový reaktor.

Vládní materiál ještě doporučuje obnovit hnědouhelnou elektrárnu Prunéřov nejméně za 25 miliard.

Alternativa zn. Obama

Podpořit vládními investicemi chřadnoucí ekonomiku je běžná praxe vyspělých zemí.

Například americký prezident Barack Obama investuje ročně desítky miliard dolarů do reformy zdravotnictví, zelených technologií a vzdělanosti.

Česká vláda místo toho schválila plán, který doporučuje v první řadě investice do dálnic a nových elektráren, a právě proto si vysloužila kritiku Strany zelených.

Dokonce pohrozila tím, že přestane úřednický kabinet podporovat. „Vláda schválila pochybné projekty pod nálepkou protikrizových opatření. Řada z nich připomíná uvažování minulého století," tvrdí předseda Ondřej Liška.

K plánům na stavbu nových velkých elektráren a prolomení limitů na těžbu severočeského uhlí, které tripartita rovněž doporučila, se staví kriticky i enviromentální expert TOP 09 Bedřich Moldan.

„Taková energetická politika by byla opravdu příliš poplatná těm technologiím a těm přístupům, které už jsou z mého hlediska minulostí. Nedívá se dostatečně dopředu," říká.

Co všechno počká

Moldan místo velkých energetických investic doporučuje napodobit americký model „green economy". V jejím rámci výzkumníci připravují nové technologie, které se pak s vládní podporou uvádějí na trh.

„Nejsou to jenom nové zdroje, jde o uchovávání energie, třeba o nové modely baterií, které představil americký ministr pro energetiku na summitu v Kodani.

V Německu nebude ve velmi krátké době možno postavit jiný dům, než takzvaně pasivní, to znamená takový, který prakticky nespotřebovává žádnou energii," doporučuje Moldan jiný směr vládních investic. 

Vzdělanost? A k čemu?

Český plán nepočítá ani s mohutnější podporou vzdělanosti.

V rámci materiálu „Východiska z krize" se doporučuje přesunout evropských dotace v řádu miliard, aby se lépe využily pro boj s krizí.

Jediné peníze, o kterých ještě není v rámci rozpočtového období 2007-2013 definitivně rozhodnuto, byly určeny pro výstavbu nových vědeckých ústavů. Nejvíc se o ně hlásí ministerstvo dopravy a kraje, v obou případech je potřebují na dostavbu silnic.

Obama využil krizi jako záminku pro financování své zdravotnické reformy, za kterou chce utratit 110 miliard dolarů. Česko o stejně zásadní a stejně nákladné reformě penzí pouze diskutuje na úrovni Bezděkovy komise.

V krizi před volbami

„Opatření jako je stavba jezů na Labi, rekonstrukce elektrárny v Prunéřově, nebo zákaz ministrovi životního prostředí předložit nový zákon o ochraně ovzduší jdou jen na ruku průmyslové lobby," odsuzuje Liška Fischerův materiál.

Odboráři i průmyslníci však tvrdí, že protikrizový plán vlády zůstává jediným realistickým plánem na pomoc ekonomice v době krize: „Zaměstnavatelé, odbory a vláda našli smysluplná východiska, která mohou rychle a účinně pomoci například v oblasti zaměstnanosti," upozornil místopředseda odborů Jaroslav Zavadil.

Stovky nových pracovníků může v horizontu měsíců přitáhnout třeba přestavba Prunéřova, vládní plán také počítá s dotacemi na udržení míst v průmyslu.

„Nesouhlasné stanovisko některých představitelů Strany zelených a dalších ekologických aktivistů považujeme za součást předvolebního boje," odmítá kritiku i mluvčí Svazu průmyslu Milan Mostýn.

Utrácet můžete, šetřit musíte

Hlavním rizikem pro velkolepý investiční plán není odpor Strany zelených, ale obava, že na mohutnou útratu nebudou peníze.

Včera vláda shodou okolností přijala také tzv. konvergenční program, kterým slibuje Evropské unii snížit schodek státního rozpočtu do roku 2014 na tři procenta. Autor programu Eduard Janota předpokládá, že cíle dosáhne úsporami, například zrušením národních investičních programů.

Janota se na plán „Východiska z krize" odvolává v jediné větě, kde zároveň chystané investice zpochybňuje: „Vláda vzešlá z voleb na konci května 2010 bude moci zvážit, do jaké míry využije námětů a doporučených kroků vyplývajících z tzv. ústupové strategie projednané současnou vládou resp. tripartitou."

Janotův konvergenční program bude naopak pro příští vládu závazný, pokud ho do května schválí Evropská komise.

Plán „Východiska z krize" přitom nepočítá s významnými úsporami. Pouze doporučuje audit, který by zjistil, jestli stát někde neutrácí zbytečně.

Zástupci tripartity sami připouštějí, že na jejich plány není dost financí. Proto se snaží vzít co nejvíce peněz z Evropy i ze státní firmy ČEZ. Zároveň úkolují vládu, aby našla peníze na dálnice, které se mají stavět v ruce 2011.