Praha - Poplatky působí na české zdravotnictví blahodárně, tvrdí ministr Julínek. Experti se naproti tomu shodnou, že z údajů za tři měsíce po jejich zavedení nejde nic vyčíst.

Ministr zdravotnictví Tomáš Julínek vyhrál spor před Ústavním soudem. Zároveň oznámil, že poplatky fungují, jak předpokládal. Tři měsíce po jejich zavedení se přestala zneužívat zdravotní péče a ušetřené peníze se investovaly do léčby nákladných nemocí.

Důkazem má být dvě stě pacientů, kteří už do května překročili u VZP limit 5 tisíc korun a dál už za zdravotní péči nemusí platit. V minulém roce by mohly jejich náklady tuto částku snadno překročit.

Na čísla se čeká

"Reforma je nastavena pro chronicky a vážně nemocné," pochvaloval si ministr.

Jeho lidé novinářům sdělili, že poklesl počet předepsaných léků, návštěv u ambulantních specialistů i počet ošetřovacích dnů v nemocnicích.

Díky poplatkům mohla dostat více peněz specializovaná pracoviště pro léčení rakoviny prsu či roztroušené sklerózy.

Ministr však za celý den nestihl zveřejnit přesná čísla, která by jeho tvrzení podložila. Z údajů, které poskytl minulý týden koaličním expertům a které Aktuálně.cz už publikovalo, přitom vyplývá něco jiného.

Čtěte více: Poplatky u lékařů po třech měsících: Češi si zvykli

Tři měsíce nestačí

Návštěv u ambulantních specialistů ubylo jen o osm procent, přitom v únoru a březnu jich bylo stejně jako loni. Také počet dnů, které strávili pacienti v nemocnici, se v druhém a třetím měsíci nesnížil.

U léků skutečně poklesl počet položek předepsaných na receptu v každém měsíci o třetinu a pojišťovny tím uspořily 15-20 procent nákladů za léky.

"V tomto směru platí ekonomická motivace. Lidé si dokážou spočítat, že se jim vyplatí lék za deset korun skutečně koupit, než aby platili šedesát korun za návštěvu lékaře a za recept," potvrzuje Josef Suchopár z poradenské firmy Infopharm.

Nic jiného však nejde podle něho z předložených čísel odvozovat. "Tři měsíce jsou krátká doba," míní Suchopár.

Léky jako chléb

Také podle Petra Fialy, který je zástupcem KDU-ČSL v koaliční komisi expertů, bude možné účinky poplatků hodnotit až za dva roky.

"Lidé se předzásobili a snaží se za léky neutrácet. Chovají se stejně, jako když koncem roku zdražil chléb. Stejně jako u chleba je však u léků poptávka málo elastická a nejpozději za rok se vrátí na původní úroveň," očekává Fiala. Stejně se podle něho zachovali po zavedení poplatků Slováci.

Suchopár připomíná, že ani v jiných zemích, které zavedly poplatky za léky, výdaje ani spotřeba z dlouhodobého pohledu nepoklesly. Je to mimo jiné i z toho důvodu, že lidé žádají nejlepší dostupné přípravky a jsou ochotni přistoupit na vyšší cenu.

Jako za Fišera

Bez přesných čísel není jasné ani to, jakým způsobem se měly zvýšit výdaje za komplikované choroby, jejichž léčení stojí nejvíc. Dostupné údaje ukazují spíše opak.

Pavel Hroboň, náměstek ministra pro zdravotní pojištění | Foto: Ludvík Hradilek

Rozhovor s Julínkovým náměstkem Pavlem Hroboněm: U lékaře po reformě: Pojišťovny budou vracet peníze

Poplatky výrazně zvýšily příjmy praktických lékařů. Jsou placeni paušálem za počet registrovaných pacientů a taxa třiceti korun za návštěvu je čistým ziskem bez práce navíc. Praktici ovšem posílají složitější případy do nemocnic.

Aktuálně.cz získalo údaje o tom, jak poplatky ovlivnily hospodaření fakultních nemocnic. Běžně velká fakultní nemocnice může ročně vydělat na poplatcích 50 milionů korun. Je to však pouze polovina částky, o kterou se zvýší její náklady zavedením vyšší sazby DPH. Navíc nejméně 10 milionů zaplatí za vybírání poplatků.

Pojišťovny přitom zvýšily své platby nemocnicím jen o pět procent, což je o procento méně, než očekávaná roční inflace.

Z toho vyplývá, že právě ústavy, které léčí nejtěžší pacienty, musí omezit svou nabídku zdravotní péče. Naposledy je k tomu donutil ministr Bohumil Fišer (ČSSD) letech 2001 a 2002, kdy nařídil dramaticky zvýšit platy lékařů a nedodal k tomu potřebné finance.

Čtěte více: Poplatky u lékaře plaťte dál, vzkázali lidem ústavní soudci