Praha - Představením pro české občany nebo snaha udržet informování veřejnosti v mantinelech mezinárodní diplomacie, tak je nejčastěji interpretováno poslední dění kolem znovuobnovení víz do Kanady.
Zprvu české politické špičky hovořily o nepříjemném překvapení z kanadské strany.
Ještě v nedělním diskusním pořadu České televize totiž ministr zahraničí Jan Kohout tvrdil, že zavedení víz není na programu dne.
„Nemáme žádnou indikaci, že by nám Kanada v tuto chvíli chtěla víza zavést," sděloval s optimizmem diplomat.
„To neznamená, že nebudou zavedena, ale všechna data, která byla předtím uváděná, v tuto chvíli jsou irelevantní," mírnil emoce.
Postupně se ale začaly objevovat zprávy o tom, že se zas o takové překvapení, které bylo v prvních hodinách po zavedení víz prezentováno, nejednalo. A že česká vláda byla o záměrech Kanady včas informována.
„Pan ministr (Jan) Kohout, premiér (Jan) Fischer a ministr (Martin) Pecina byli všichni informováni 29. 6. kanadským ministrem občanství a přistěhovalectví, že rozhodnutí o znovuzavedení vízové povinnosti již bylo učiněno. Dal jasně najevo, že zde není žádný prostor pro jednání. Jediná otázka bylo datum zavedení víz. Mělo to být původně 7. července, ale z technických důvodů to bylo odloženo o týden," tvrdil ihned po zavedení víz kanadský velvyslanec Michael A. Calcott.
Jeho slova ve středu potvrdil i ministr pro lidská práva Michael Kocáb. Novinářům řekl, že týdenní odklad v zavedení vízového režimu si vykládal jako úspěch vyjednávání české a unijní diplomacie a domníval se, že víza možná zavedena vůbec nebudou.
Sám ministr Kohout se posléze také přiznal, že o vízech věděl už od konce června. Veřejnost o tom ale prý neinformoval proto, že „kanadská strana nechtěla, kanadská strana nás žádala, abychom o této věci mlčeli," řekl Kohout v ČT.
Deník Aktuálně.cz se tedy po dvou dnech, co jsou víza skutečností, pokusila rekonstruovat dění kolem jejich zavedení. Vycházel přitom z verzí jednotlivých politiků.
29. června přijíždí do Prahy kanadský ministr pro migraci Jason Kenney na konferenci o holokaustu. Zde se spíše neformálně setkává s českým premiérem, ministrem zahraničí a vnitra.
Informuje českou stranu, že Ottawa se rozhodla k dlouho diskutovanému kroku, tedy zavedení vízové povinnosti. Termín stanovila na 7. červen od 8 hodiny ranní.
Češi vzali informaci na vědomí, čekali ale na oficiální nótu kanadské diplomacie, která by slova Kenneyho potvrdila.
„Vyjádření Kanady k této otázce však nebyla zcela konzistentní. Na jedné straně se objevovaly výroky o možném zavedení k víz k datu 7. července (s termínem oznámení 6. 7.), na straně druhé ale i potvrzování, že české argumenty pro Kanadu mají váhu a svůj zamýšlený krok ještě zvažuje," popisuje situaci mluvčí vlády Roman Prorok.
Mezitím se snažili Češi rozhodnutí zvrátit, přičemž se obrátili o pomoc na Evropskou komisi.
Podle ministra zahraničí pak 3. července přišla zpráva, že Kanada v původně stanovený termín víza nezavede a že o příštím datu bude Česko informováno.
Poté, co se po Kanadou avízovaném datu nic nedělo, česká reprezentace nabyla dojmu, že přímé nebezpečí je zažehnáno a že Kanada je stále ochotna jednat.
„Jednání probíhala skutečně hodně intenzivně a tím, že Kanada nesdělovala žádný termín a dál s námi jednala, tak jsme měli pocit, že reflektuje naše argumenty," vysvětloval později záblesk optimismu svého ministra mluvčí zahraničí Milan Řepka.
V pondělí se pak přes české velvyslanectví ministerstvo zahraničí dozvědělo, že si kanadská strana vyžádá během večera „kontakt na vysoké úrovni".
„Z toho jsme dedukovali, že by mohlo k něčemu dojít, a že bychom mohli dostat jasnou informaci k tomu kdy a to se také večer potvrdilo," líčil události mluvčí.
Oficiální vyrozumění pak doručil řidič kanadské ambasády v úterý, v krátce před půl jednou ráno. Od 6 hodiny pak začala víza do Kanady platit.
