Rozhovor - Předseda Poslanecké sněmovny Jan Hamáček (ČSSD) je poměrně striktně proti tomu, aby se časově omezilo vystupování řadových poslanců na schůzích Sněmovny, jak o tom uvažuje hnutí ANO.
Jak už Aktuálně.cz psalo, v klubu ANO vzniká návrh, který má zatím tři až čtyři varianty. Vystoupení řadových poslanců by se omezilo na maximálně dvě promluvy k jednomu jednacímu bodu po 10 minutách, ve striktní variantě dvakrát po 5 minutách. Poslanci s přednostním právem (např. předsedové klubů) by zůstali bez omezení, ve striktní variantě by byli omezeni stejně jako řadoví poslanci. Vláda by ve vystupování nijak omezena nebyla.
"Parlament je od slova 'mluvit'. Prostě Parlament není správní nebo dozorčí rada akciové společnosti ani její představenstvo," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz na toto téma předseda Sněmovny.
A dodává: "Navíc se obávám, že by to mohlo mít vliv i na účast poslanců na jednání. Poslanci by měli mít právo vystoupit a nebýt tu jen jako stafáž."
Aktuálně.cz: Jak se díváte na připravovaný návrh na omezení doby pro rozpravu ve Sněmovně?
Jan Hamáček: Ještě jsem se detailně neseznámil s tím, co navrhují. Nicméně obecně si myslím, že to není krok správným směrem. K parlamentní demokracii patří i právo poslanců ve Sněmovně vystupovat, koneckonců je Sněmovna určena k tomu, aby v ní zaznívaly názory jednotlivých poslanců. A snažit se to limitovat mi přijde jako zásadní a nešťastný zásah do svobody výkonu mandátu.
Koneckonců jsme to byli my, ještě jako opoziční strana, kteří velmi nelibě nesli, když se vládní koalice pokusila omezit naše právo na vystupování, protestovali jsme proti tomu, dokonce jsme to používali jako argument i u Ústavního soudu. Není možné ze dne na den změnit názor jenom proto, že jsme teď vládní koalice. Pravidla v Parlamentu by měla být dlouhodobě platná, ne upravovaná podle toho, jak se to hodí vládní koalici.
A.cz: Co ale námitka, že třeba v německém Spolkovém sněmu je doba striktně daná, dokonce i podle síly politické frakce – a omezená doba je i v jiných parlamentech?
Na světě jsou možné různé modely. Německo si z nějakého důvodu zvolilo tento model, podobný model má i americký Kongres nebo Evropský parlament.
Na druhou stranu k tradicím českého parlamentarismu patří, že se nijak vystupování neomezovalo. Myslím si, že by to tak mělo zůstat.
A.cz: Podle toho, co říkáte, to vypadá, že to tedy ČSSD nepodpoří. Váš odhad: má tato iniciativa vůbec nějakou šanci?
Můj osobní názor, protože v rámci sociální demokracie jsme to ještě nediskutovali: já bych pro to nerad hlasoval, protože s tím prostě nesouhlasím. Myslím, že je to do jisté míry virtuální problém, protože to nijak zásadním způsobem nenarušuje chod Parlamentu. I přesto, že lhůty na vystupování nejsou stanoveny, má parlamentní většina celou řadu možností, jak svůj názor prosadit demokratickým způsobem, tedy hlasováním. A ještě jsme všechny tyto možnosti nevyužili. Takže proč hned přistupovat k takto radikálním krokům a měnit pravidla.
A.cz: Vy sice říkáte "virtuální problém", ale hnutí ANO o tom přece hovoří od začátku volebního období a opakovaně – a argumentuje tím, že současná praxe je neracionální...
Ale od toho je Parlament. Parlament je od slova "mluvit". A já jsem se snažil vysvětlit kolegům, kteří byli překvapeni, že se tady vystupuje a hovoří – a možná i dlouho, že to je přece smyslem Parlamentu. Že na jeho půdě zaznívají argumenty a názory a že by v tom poslanci neměli být nijak omezováni.
Prostě Parlament není správní nebo dozorčí rada akciové společnosti ani představenstvo. Úkolem Parlamentu není generovat zisk nebo přijímat urychlená rozhodnutí. Parlament by rozhodnutí měl přijímat až po velmi důkladné debatě. Hnutí ANO jako nový subjekt, který přišel z byznysu, má asi trošku jiné vidění světa, ale já bych byl velmi nerad, kdyby Parlament fungoval jako firma, protože prostě není firma.
A.cz: Už vás – vás osobně nebo ČSSD – kontaktovalo hnutí ANO jako koaličního partnera?
Mě osobně v této věci nikdo nekontaktoval.
A.cz: Když odhlédneme od tohoto nápadu: chystáte vy jako předseda nějaké návrhy na změnu pravidel?
Už je tady návrh na změnu jednacího řádu, povedeme o něm debatu. Jsou tam věci, se kterými se dá souhlasit – prodloužení lhůty mezi jednotlivými čteními, což by umožnilo důkladnější projednávání zákonů a nebylo by možné jako v minulosti přijímat i složité zákony pod časovým tlakem.
To je krok, o kterém se bavit můžeme, ale nějaké zásadní změny, které by omezily právo opozice, bych nepodporoval.
