Myslel jsem, že se sejdeme spíše u vás na radnici v Nové Bystřici než tady na Vysoké škole technické a ekonomické v Českých Budějovicích.
Věnuji se především práci na radnici, kde pracuji na plný úvazek.
A co tady na vysoké škole?
Tady jsem úvazek po dohodě s rektorem snížil na pětinu.
Proč jste se rozhodl tady ještě působit?
Nejde mi o plat. O setrvání na vysoké škole mne požádal pan rektor a já přijal nabídku zkráceného úvazku. Stál jsem u zrodu této vysoké školy, vidím, jak se rozvíjí a těší mne, že se na tom mohu podílet.
Kolik peněz dostáváte?
Má mzda odpovídá mému zkrácenému úvazku.
Ta se pohybovala kolem sedmdesáti tisíc hrubého, je to tak? Kolik je to tedy nyní?
Znovu opakuji, že to odpovídá mému úvazku. Ti matematicky zdatnější pochopí, že je to pětina.
Skoro to vypadá, že jste takto tady ve svém rodném kraji nejšťastnější a do Prahy se vám moc nechce.
S oblibou říkám, že jsem nejšťastnější, když vidím Prahu ve zpětném zrcátku svého auta.
Přijde mi, že jste to po půl roce buď vzdal, nebo jste si řekl, že bude lepší zaútočit teď v březnu na nejvyšší stranický post z "jihočeské zálohy".
Neutekl jsem. Snažil jsem se nezklamat naděje těch, kteří mi věřili, a co nejvíce
bojovat, ale ten boj mě vyčerpal. Zejména, když někteří členové užšího vedení ČSSD se snažili po loňských komunálních volbách hodit prohru ČSSD na mě a platformu Zachraňme ČSSD.
Teď je nejpodstatnější, jestli budete kandidovat na březnovém sjezdu na předsedu ČSSD. Mám pocit, že ano.
Jak jste na to přišel?
V několika rozhovorech loni v listopadu jste řekl, že jste rozhodnutý kandidovat, pokud to bude členská základna chtít.
A máte pocit, že to chce?
Mám pocit, že předseda Hamáček díky svému taktickému postupu i vzrůstající popularitě ministryně Jany Maláčové a Tomáše Petříčka má vítězství na sjezdu téměř jisté.
Tak to může být. Ale nijak to nesouvisí s tím, jestli to chce členská základna.
Jezdím po republice a bavím se s členy ČSSD, zajímá mě jejich názor na
budoucnost sociální demokracie.
Kde jezdíte? Na vašich sociálních sítích jsem za poslední týdny nic neviděl.
Nezveřejňuji to.
Proč?
Protože to nemá cenu, jen bych tím uvedl pozornost na konkrétní organizace, což by nebylo vzhledem k mým protivníkům ve straně dobré. Ale bavím se s členy a oni by si přáli, abych se vrátil do vedení ČSSD a začal dělat změny. Například abych změnil stanovy, aby řadoví členové mohli volit okresní, krajské i celostátní vedení, nebo aby došlo k přeregistraci členské základny a z ČSSD zmizely mnohé černé duše.
Proč tolik voláte po přeregistraci?
Ti, kteří ve skutečnosti ovládají ČSSD, se v minulosti postarali o nábor černých duší, díky čemuž můžou ovládat stranu. Už nyní vidím, jak je sjezd "velmi dobře" organizačně připravovaný, navíc jednu třetinu delegátů tvoří členové ústředního výkonného výboru, tedy ti, kteří tam byli od roku 2017 a kteří nesou spoluvinu za několik našich velmi těžkých volebních porážek. Jsou to ti samí, kteří mi to dali loni v říjnu "sežrat", protože mě obvinili, že za všechno špatné v ČSSD můžu já. Od těchto lidí přece nemůžu na sjezdu čekat podporu.podporu.
To vypadá, že spíš do voleb nepůjdete.
Z krajských konferencí už mám informace o tom, s čím tam delegáti jedou a koho budou volit. A za této situace přemýšlím, jestli má smysl jít do předem prohrané bitvy, protože ona opravdu prohraná bude. Rozumím tomu, když mi staří, poctiví členové strany říkají, že pak nevidí v ČSSD budoucnost.
Proč?
Protože nevidí naději na změnu trendu, kdy je ČSSD stále hodně dole. Dokud budou v ČSSD vládnout šíbři a zákulisní dohody, tak nemá šanci nikdo, kdo by to chtěl změnit.
ČSSD se obrací svými myšlenkami úplně jinam, než by měla
Neříkáte toto všechno účelově jen proto, že chcete jinou stranu než Hamáček? Nesdílíte názor, že zejména po nástupu vaší ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové jde ČSSD nahoru?
Skutečně chci jinou sociální demokracii, protože ta současná podle mě nedokáže získat naše klasické levicové voliče. Nemyslím, že se to Honzovi Hamáčkovi, který chce do vedení Janu Maláčovou, Tomáše Petříčka a Romana Onderku, podaří.
Nebude to pro ČSSD dobře?
Neočekávám, že tento tým dotáhne ČSSD k volebním úspěchům, na jaké jsme byli zvyklí. Ale jsem demokrat a budu respektovat vůli většiny delegátů sjezdu. Dokud nebude přímá volba vedení, dokud budou o vedení rozhodovat pečlivě vybraní delegáti, tak řadoví členové, s kterými se setkávám a kteří se na tento vývoj už nemůžou dívat, nemají šanci něco změnit.
Proč jste vůči předsedovi takový pesimista?
Budete se divit, ale já si fakt myslím, že sociální demokracie by byla schopna jít pod jeho vedením nahoru. Jako první místopředseda jsem si zpočátku spolupráci s ním velmi pochvaloval.
V čem je tedy problém?
V tom, že si vyhodnotil jako perspektivnější spolupráci s někým jiným, a obávám se, že tito lidé mu rozhodně k žádnému úspěchu nepomůžou.
Nemůže to být nakonec jinak?
Počkejme si. Vy ani já nemáme věšteckou kouli, takže až se sejdeme za rok za dva, tak uvidíme, kdo z nás dvou měl pravdu.
Mě jen zajímá, kde berete přesvědčení, že zmiňované vedení není pro ČSSD dobré řešení.
Nevím s jistotou, jak to bude, ale zkrátka se pocitově obávám, že trend v sociální demokracii je špatný a vede k ještě větší marginalizaci naší strany.
Proč?
No, protože se obrací svými myšlenkami úplně jinam, než by měla. Všimněte si, že už ani neříkám ČSSD, protože někdy mám pocit, že dnešní ČSSD už není sociální demokracie. Měla by myslet na spodních deset milionů, a ne na miliardáře a na ty, kteří parazitují z výsledků práce všech.
To jsou hodně ostrá slova.
Začalo to Špidlou, pokračoval v tom Sobotka a bruslí v tom i teď Hamáčkovo vedení. Všichni se snaží pohybovat ve středu politického spektra, kde je plno. Místo toho, abychom se vrátili k našim tradičním voličům, tak je obtěžujeme, otravujeme a ti lidé nás nemají důvod volit.
Počkejte, když vám tady začnu vyjmenovávat, co dělá poslední týdny vaše ministryně Maláčová, tak to je jeden levicový návrh za druhým.
Děláme levicovou politiku jen částečně, protože ji děláme málo.
V čem málo? Je málo snaha zvyšovat minimální mzdu, životní minimum, důchody, zavedení placení prvních tří dnů nemoci, zálohované výživné a tak bych mohl pokračovat?
To jsou bezesporu důležitá levicová témata a já je podporuji. Jenže ČSSD má i další resorty, anebo se má vyjadřovat k ministerstvům, které řídí ANO.
Není ale právě celý váš problém s ČSSD v tom, co lze ukázat nejlépe právě na ministru zahraničí Tomáši Petříčkovi? Tedy že je na váš vkus málo vstřícný k prezidentu Miloši Zemanovi, že dokáže být kritický k Rusku nebo Číně, že se jednoznačně vyjadřuje ve prospěch našich spojenců v NATO a EU?
Tomáš Petříček je především ministrem Miroslava Pocheho. A to škodí ČSSD nejvíc. Že ho chválí některá pravicová média, není pro něj plus, na jeho místě by mi v hlavě zvonily zvonečky. Když mě kdysi Hospodářské noviny nebo Mf Dnes chválily, začal jsem se sám sebe ptát, co dělám špatně.
Co dělá z vašeho pohledu špatně?
Pokud se mu líbí, jak je některými pravicovými médii skoro adorován, tak to je doklad toho, jak svou práci dělá špatně a jak špatně naplňuje program sociální demokracie.
V čem?
Třeba v tom, jaké dal vyjádření k uznání Banderovcům na Ukrajině, jaké ambasády chce zavírat nebo co prohlásil k paktu o migraci.
Ale co udělal špatně? V případě banderovců řekl, že chce tuto věc na Ukrajině probrat, v paktu o migraci se přidal ke stanovisku vlády i ČSSD.
V tom je ten problém. Takové politice tradiční voliči ČSSD nerozumí a nesouhlasí s ní.
Mně přijde, že kdyby mluvil stejně jako prezident, k jehož velkým stoupencům patříte, tak byste byl spokojený.
Obraz sociálně demokratického vedení ministerstva zahraničí není prostě nejlepší a nezískává nám ani staré, ani nové voliče. To je ta tragédie. My se potácíme těsně nad pěti procenty hlasů, máme jedinečnou šanci přesvědčit ty, kteří nás dříve volili, že má smysl sociální demokracii znovu volit, a my děláme všechno pro to, aby nás nevolili.
Co ale dělá váš ministr Petříček špatně?
Myslím, že jsem to řekl jasně v předchozí odpovědi. Naše politika musí být pro lidi srozumitelná a uvěřitelná. Zahraniční politika všech azimutů s důrazem na obchodní spolupráci. Nevím, proč by na dodržování sankcí vůči Rusku měli být biti naši podnikatelé, když jiní ze zemí EU čile obchodují. K tomu ale musí zaujmout jasné stanovisko i ministerstvo zahraničí.
A na Janě Maláčové vám vadí co?
Nepopírám, že svou agendu dělá v souladu s programovým prohlášením, nicméně bych od ní očekával ještě další, razantnější kroky k sociální agendě. Ale nesmí to být pokračování agendy naší předcházející ministryně práce a sociálních věcí Michaely Marksové Tominové.
Což znamená?
Musíme se věnovat tomu, co občany trápí. Nemám pocit, že by z úst ČSSD byla slyšet snaha o zvýšení důchodů na minimálně 50 procent průměrného platu. Nebo zastavení rozevírajících se nůžek v příjmech mlado a staro důchodců. Měli bychom také říci, jaký bude minimální důchod, vždyť není přece normální, že tady jsou lidé, kteří mají důchod pět tisíc, ze kterého musí vyžít. Nic z toho Jana Maláčová ani Jan Hamáček dosud neřekli. Mělo by být ještě jasnější, že ČSSD je tady pro ty, kteří naši pomoc potřebují, ale ne pro ty, kteří na našem štědrém sociálním systému parazitují a ČSSD je protěžuje.
Kdo na něm parazituje?
Myslím, že to je jasné. Podívejte se na celý sociální systém dávek. V něm musí nastat důsledná revize. Musíme požadovat, aby práceschopní lidé pro společnost něco odváděli, a ne aby si mnozí chodili jen pro sociální dávky.
Co byste tedy konkrétně změnil?
V sobotkovské éře jsme naprosto rezignovali na to, že jsme vnímáni jako strana, která vydělané peníze společnosti rozdává těm, kteří na společnosti pouze parazitují. Společnost není tak bohatá, aby výdobytky těch, kteří vydělávají, mohla rozdávat "nemakačenkům". Bohužel nám hnutí ANO, které nemá v podstatě pevně ukotvený program, a jeho program závisí na tom, jak se jeho šéf vyspí, přebralo voliče, protože umí vyhmátnout problémy této země a umí je pojmenovat.
Nezapomínáte na to, že jste byl prvním místopředsedou této strany? A na rozdíl od běžných smrtelníků jste měl a máte možnost ovlivňovat všechno to, o čem teď mluvíte? Dělal jste to?
Jsem stejný smrtelník jako vy.
Nejste. Co jste prosazoval jako první místopředseda ČSSD? Jaké návrhy jste předložil? Co jste udělal ohledně změny vyplácení sociálních dávek? Bránil vám v tom někdo, narážel jste na problémy?
Pochopitelně narážel, protože v ČSSD má přece významnou sílu neoliberální klika, kterou reprezentují někteří bývalí kolegové z vedení a ke kterým možná částečně inklinuje i Jana Maláčová.
Ale vy jste přece mohl jako druhý muž ČSSD s čímkoliv přijít.
Ano, měl jsem tu možnost něco málo přes půl roku, on února do října. Ale nezapomeňte, že nejdříve jsme vyjednávali programové prohlášení vlády, kde jsme sice řadu věcí navrhovali, ale v rámci kompromisu s ANO jsme je nedokázali prosadit. Dohodli jsme se proto, že řadu dalších věcí budeme otevírat mimo prohlášení, budeme o nich diskutovat s ANO, budeme k tomu organizovat kulaté stoly a diskutovat o tom. Pak už jsem ale možnost věnovat se tomu neměl. V říjnu jsem skončil a teď tady sedím do jisté míry jako řadový člen.
Jako předseda krajské organizace ČSSD.
Jenže organizace, která je vnímaná jako rebelská a k jejímu názoru se nahoře moc nepřihlíží.
Boj o Pocheho byl naprosto zbytečný
Když jsem si detailně prošel vaše půlroční působení ve vedení ČSSD, přišlo mi, že spolupráce s Janem Hamáčkem se začala bortit už po prvních týdnech. Co se tedy dělo v zákulisí?
Úplně jsem nedocenil sílu vazeb a vztahů, které mezi kolegy ve straně jsou.
Co tím myslíte?
Týkalo se to hlavně Honzy Hamáčka a jeho vztahů s Miroslavem Pochem a Jaroslavem Špačkem. To je člověk, který se snaží ovládat hradeckou a pardubickou organizaci. Myslel jsem si, že se celé vedení sjednotíme, ale mýlil jsem se. Už na začátku jsme se nedokázali shodnout na tak zásadní věci jako bylo to, jestli máme jít do vlády nebo opozice. Zejména Martin Netolický a Roman Onderka vystupovali na interních jednáních jasně proti vládě.
Ale nejste přece v politice první den, toto vás nemohlo odradit, věděl jste, že jdete do vedení strany, ve které jsou velmi odlišné názory.
To jsem věděl, jenže následovaly další spory. Například naprosto bezprecedentní krok, kdy předsednictvo zavázalo Jana Hamáčka, že součástí referenda, zda jít do vlády, musí být i jména našich kandidátů do vlády. Ačkoliv to je právo i odpovědnost předsedy strany. Něco takového nemá obdobu v žádné české politické straně.
A kdy nastaly problémy mezi vámi a předsedou Hamáčkem?
Hned vzápětí. Navrhl na ministra zahraničí Miroslava Poche, přestože jsem ho od začátku varoval, že prezident bude proti. Jan Hamáček prý dokonce prezidentovi slíbil, že ho navrhovat nebude, což jsem s ohledem na náš zájem napravit vztahy s prezidentem považoval za správné. Já jsem se proti jménu Poche vymezil, navrhl jsem dokonce jiné adepty, ale kauza už byla na světě. A v médiích i nálevnách se několik měsíců před volbami nemluvilo v souvislosti s ČSSD o ničem jiném, než co bude s Pochem.
Ale nebyl viníkem tohoto stavu především prezident, který odmítl vyhovět návrhu vaší strany? Měl na takový postup právo?
Měl právo a neporušoval ústavu, jen šel na hranu ústavy.
Takže vaše vztahy s předsedou začaly skřípat.
Navrhoval jsem mu několik jiných jmen, ale on trval na svém. Odstartoval tím několika měsíční, naprosto zbytečný a pro ČSSD vyčerpávající boj frakcí. Nakonec se ukázalo, že jsem měl pravdu, museli jsme dát jiného kandidáta. No, a kdo to byl? Člověk pana Pocheho, jeho bývalý asistent Tomáš Petříček. Pan Poche a jeho pražská klika si tak vzali celou ČSSD jako rukojmí svých ambicí. Neuvěřitelné.
Přesto mi přišlo, že jste nebyl příliš aktivní, zdálo se mi, že před velmi důležitými komunálními a senátními volbami jste nebyl moc vidět.
Byl jsem vidět a jezdil jsem za spolustraníky, jak v celé České republice, tak především v mých jižních Čechách. Pokud mí protivníci tvrdí opak, tak opět překrucují historii. Rozhodně jsem se "neflákal". Podívejte se, kolik jsem navštívil míst, jak jsem mluvil o exekucích, zvyšování minimální mzdy, boji proti suchu a o dalších problémech.
Občas jste doprovázel ministra zemědělství Tomana, který vás prosazoval na místo šéfa dozorčí rady Budvaru. Proč jste se o této snaze nikde nezmínil a upozornil na ni až deník Právo?
A oznamovali se takto dopředu snad jiní kandidáti do nějakých dozorčích rad státních podniků?
Nemohl jste se divit, že to vyvolalo takovou pozornost.
Ano, byl jsem zase kritizovaný, přestože Budvar máme tady na jihu Čech, kde jsem byl přes osm let hejtmanem, Budvar je součástí našeho regionu, žijeme tady s ním a musíme reagovat na jeho potřeby. Budvar neexistuje ve vakuu a hodí se pomoc ekonomů i politiků. Nechápu, proč mě nakonec příslušná komise nevybrala, ale respektuji to. Mimochodem, v té době Jan Hamáček dosadil do dozorčí rady České pošty Martina Netolického. Navzdory rozhodnutí Asociace krajů. Informoval o tom někdo dopředu, řekl někdo, jakou speciální kvalifikaci pro to kolega Netolický má?
Tandem Hamáček-Zimola v čele ČSSD byl asi skutečně nemožný.
Opravdu jsem si přál a věřil, že by to mohlo fungovat, ale postupně jsem ztrácel víru, že má moje účast ve vedení smysl. Bylo toho ještě víc, co se mi nedařilo prosadit.
Například?
Nelíbila se mi třeba předvolební hesla pro komunální volby 2018. Zkrácení pracovní doby nebo 5 týdnů dovolené jsou sice důležitá témata, ale ne pro kandidující starosty ve městech. Prosazoval jsem témata, která lidi trápí, jako třeba nedostatek zdravotního personálu v regionech, špatná dopravní obslužnost nebo pomalá výstavba obchvatů měst. Opět jsem ale neuspěl.
Prošel jsem si téměř vše, co jste loni veřejně napsal nebo řekl, ale toto je pro mě novinka. Opravdu jste měl výhrady ke kampani?
Říkám vám to poprvé, nemluvil jsem o tom, nechtěl jsem vyvolávat další spory. Ale jsou svědci, kteří byli mým výhradám na politickém grémiu přítomni. Stejně tak jsem předsedovi Hamáčkovi neúspěšně navrhoval, ať vytvoříme něco jako stínovou vládu, nebo alespoň odborné garanty za jednotlivé ministerské resorty, abychom mohli reagovat na aktuální záležitosti i na těch ministerstvech, kde své ministry nemáme. Důsledkem je, že k řadě problémů, které tato zem zažívá, ČSSD úplně mlčí, protože nemá nikoho, kdo by se kompetentně vyjadřoval.
Ale vy jste byl "nahoře" a mohl jste se k čemukoliv v ČSSD i v této zemi vyjadřovat. Předčasně jste se toho zřekl.
Hlasitě jsem se vyjadřoval a leckomu se to nelíbilo. A celé to dospělo k tomu, že jsem jinou možnost než skončit neměl. Zpronevěřil bych se všemu, co jsem doposud v politice prosazoval a v co jsem věřil. Moc jsem chtěl stranu dotlačit k lepší budoucnosti, ale fakt to nešlo.
