"Byla to docela fuška, ale na druhé straně zajímavá zkušenost. Rozhodně jsem se nenudil," tak zhodnotil Herzmann on line rozhovor se čtenáři Aktuálně.cz.
Ředitel Factum Invenio se mimojiné vyjádřil k mnoha slavným osobnostem, které letos kandidovaly do Senátu. Podle něj známá tvář nemusí nutně znamenat špatného senátora.
"Podívejte se na Prahu 4: herec proti rektorovi, a oba by určitě v Senátu měli co říci, protože ten první není jen herec a ten druhý zase není jen hodnostář v červeném plášti. Chcete-li znát můj osobní postoj, já při hlasování na to, zda je někdo známý z televize nebo ne, vůbec nedám," prozradil Hermann.
Herzmannova společnost Factum Invenio působí ve svém oboru už 15 let, od roku 2004 je Jan Herzmann jejím majitelem. Do povědomí se nejvíce dostal díky povolebním studiím českých televizí, kde pravidelně vysvětloval volební výsledky.
Čtenáři se ptali také na to, kdy Hezmannova agentura udělal při předvolebních odhadech největší chybu. "Kdysi jsme odhadovali, že Republikáni vedení panem Sládkem budou v Poslanecké sněmovně, a oni skončili se 3 procenty mimo parlament. To byl jediný případ, kdy jsme se spletli tak, že nešlo jen o čísla, ale o jejich politický význam," odpověděl.
Odpovězeno: 21. 10. | 15:32Autor: Zdeněk
Otázka: Myslíte, že výsledek komunálních voleb může mít nějaký vliv na jednání o vládě?
Jan Herzmann: Výsledky budou mít v prvé řadě dopad na situaci uvnitř stran. V případě neúspěchu se mohou třást křesla členů vedení některé strany. To by pak samozřejmě změnilo situaci vyjednávání o vládě.
Odpovězeno: 21. 10. | 15:33Autor: Nika
Otázka: Mohla by případná slabá účast lidí v předčasných sněmovních volbách nějak pomoci komunistům? Mohli by získat víc mandátů než mají teď?
Jan Herzmann: Určitě ano. KSČM má velmi disciplinované voliče, v každých volbách jim nízká účast nahrává.
Odpovězeno: 21. 10. | 15:40Autor: Roman
Otázka: Dobrý den. Jaká je nejnižší účast ve volbách, která kdy byla v České republice? A proč přišlo tak málo lidí? Tušíte?
Jan Herzmann: Pokud máte na mysli nejnižší celostátní průměr, šlo o 2. kolo senátních voleb v roce 2004. Účast byla jen 18,41 %. Bylo to proto, že důvěra v Senát byla před dvěma lety mimořádně nízká. Obecně platí, že do Senátu volí méně lidí než dop jiných zastupitelských sborů, protožže většina by si přála senát zrušit Máte-li chuť, podívejte se na http://www.factum.cz/tz225.html .
Odpovězeno: 21. 10. | 15:45Autor: pavlík
Otázka: Co říkáte těmto volbám: ztratili už lidi zájem o politiku, nebo ztratili politici soudnost, když říkají, že 30 procent je málo?
Jan Herzmann: Mnoho lidí ztratilo o politiku zájem v průběhu celého období od roku 1990. V Evropě a vůbec ve světě to není nic momořádného, i když jsou země s tradičně vysokou volební účastí - třeba Belgie nebo Rakousko. My jsme se trochu "namlsali" poměrně vysokou volební účastí v červnu, ale od té doby zase část veřejnosti politici odradili. Je ale pravda, že 30 procent je málo - dvě třetiny občanů vlastně nechávají rozhodování o tom, kdo jim bude vládnout, na těch druhých.
Odpovězeno: 21. 10. | 15:46Autor: Töpfer
Otázka: Může někdo ze senátorů vyhrát rovnou v prvním kole? Kdo má podle vás největší šanci?
Jan Herzmann: Už se to několikrát stalo - vzpomeňte na Václava Fischera a Karla Schwarzenberga v Praze nebo Vladimíra Železného ve Znojmě. Je k tomu potřeba zístkat víc než 50 % platných hlasů. Letos jsem ale žádného opravdu horkého kandidáta na vítězství v 1. kole nenašel. Dám se spolu s Vámi překvapit.
Odpovězeno: 21. 10. | 15:58Autor: VáclavP
Otázka: Hezký den. Musím říct, že různé volební průzkumy, prognózy a preference se mi trochu pletou. Můžete, prosím, vysvětlit jak agentury politické mínění lidí zjišťují a o čem konečná čísla vypovídají?
Jan Herzmann: Rád to vysvětlím. Budu se při tom zabývat jen těmi případy, kdy je průzkum míněn vážně a není objednán některou politickou stranou jen jako součást volební kampaně. Na vzorku 500 nebo 1000 náhodně vybraných lidí z celé republiky (všechny kraje a všechny typy obcí od samot po krajská města musí být správně zastoupena) se zjišťuje, zda by dotyčný šel volit a komu by chtěl dát hlas. Z toho vzejdou takzvané stranické preference. Protože ale ne všichni chtějí volit a někteří prostě nevědí, komu by dali hlas, i kdyby k volbám přišli, není součet procent pro strany 100 %, ale jen asi 60 % - zbytek připadá na nerozhodné a nevoliče. Některé agentury pak dělají ještě další krok a pokoušení se statistickými metodami modelovat, jak by opravdu volby (v době, kdy se průzkum dělal) dopadly. Vzniká takzvaný volební model (donedávna se mu říkalo prognóza), kde už procenta pro strany v součtu dávají 100 % - ve volbách totiž už nikdo nemůže říci "nevím". Máte-li chuť, zkuste se podívat na náš firemní web na nejnovější výsledky, z grafu určitě rozdíl pochopíte. Odkaz je http://www.factum.cz/tz226.html .
Odpovězeno: 21. 10. | 16:00Autor: Balčán
Otázka: Mají nějaký smysl výzkumy, ve kterých je dotazováno třeba jen 400 lidí? Není to příliš málo? Existuje nějaké minimum. Díky za odpověď.
Jan Herzmann: Smysl mají, ale jsou méně přesné, já osobně se jim snažím vyhýbat. Měl bych ale dodat, že ještě víc než na počtu dotázaných záleží na způsobu jejich výběru. Ten musí být skutečně nahodilý, nesmí být nijak ovlivněn přáním zadavatele výzkumu nebo politickou oriantací tazatelů, kteří v "terénu" dotázané vahledávají. Proto je důležité se vždy ptát, zda agentura, která průzkum provedla, je skutečně důvěryhodná a kvalitní. Nemálo lidí ale nevěří žádné agentuře a myslí si, že jsem všichni podplacení - samozřejmě tou stranou, kterou oni sami nemají rádi.
Odpovězeno: 21. 10. | 16:15Autor: Bártová
Otázka: V Temelíně vyhrají podle www.volby.cz zelení. Myslíte, že to má souvislost? Podle čeho se lidi nejvíce rozhodují v obecních volbách?
Jan Herzmann: V tomto okamžiku jsou v Temelíně zpracovány 2 okrsky ze 6 a vede ODS. Počkal bych s komentářem, až budou výsledky opravdu kompletní.
V obecních volbách se chování lidí liší v závislosti na velikosti obce. V malých obcích a malých městech lidé volí především osobnosti - obvykle je osobně znají, mají s nimi vlastní zkušenosti. Ve velkých městech, především v Praze, jde spíše o takové malé parlamentní volby. Důležité jsou především strany a potom volební lidři, kteří často kandidují na starostu či primátora.
Odpovězeno: 21. 10. | 16:19Autor: pepka
Otázka: V druhém kole voleb do Senátu se často voliči spojí proti komunistovi. Má podobný cejch v některých oblastech i jiná strana, třeba ODS. Že by lidi hlasovali vyloženě proti a na pro kandidáta.
Jan Herzmann: Hádáte správně, leckde se ve druhém kole v minulosti spojovali právě proti ODS. Do senátu to přivedlo především nezávislé senátory a kandidáty malých středových politických uskupení.
Odpovězeno: 21. 10. | 16:22Autor: Archi
Otázka: Dobrý den volím ČSSD a je mi už teď jasné že to prohrajem...Myslíte, že to Jíří Paroubek zazdí jako minule(1948) a poškodí stranu ještě jednou?
Jan Herzmann: Především není prohrát jako prohrát, záleží na tom, zda jde o porážku těsnou (jako například v červnu) nebo drtivou. Na to se ale vlastně neptáte. Já myslím, že nic podobného jako opakování roku 1948 tady nehrozí. Mezinárodní situace je jiná, zkušenost naší společnosti je jiná, konec konců i komunistická strana je v porovnání s poválečnými lety jiná. A Jiří Paroubek - ať ho máte rád nebo ne - určitě není slabý politik.
Odpovězeno: 21. 10. | 16:34Autor: Mejla
Otázka: Vždy, když vystupujete se mi vybavuje to, jak jste při fingovaném průzkumu veřejného mínění(dělala ho 1 rozhlasová stanice)posla v telefonu zmiňovaného člověka veklmi nevybíravě "do prdele". Byla to vcelku legrace...až na to, že to v tom šlo do éteru.Jak dlouho jste se s témhle trapasem vyrovnával?
Jan Herzmann: Je mi líto, ale asi si mne s někým pletete. Tam, kam píšete, neposílám lidi ani v soukromí. Nebo že bych už byl dost populární na to, aby mne někdo parodoval?
Odpovězeno: 21. 10. | 16:35Autor: pavel
Otázka: Dobrý den, jak se vyhodnocují hlasy pro jednotlivé kandidáty v kom. volbách? Může být někdo zvolen kvůli osobním hlasům od voličů jiných stran, i když jeho strana dostala málo?
Jan Herzmann: Každý hlas se počítá té straně, za kterou člověk kandiduje, mandáty se pak přidělují podle hlasů "osobám" a při rovnosti počtu těchto hlasů potom podle pořadí na kandidátce.
Odpovězeno: 21. 10. | 16:37Autor: Krausová
Otázka: Dobrý den, zajímalo by mě, proč se u voleb do parlamentu vždycky tak liší bleskové odhady volebních výsledků od skutečných čísel. Jestli si dobře pamatuji stalo se to letos i před 4 lety. Odhad je vždy výrazně příznivější pro pravici. Divím se České televizi, že do odhadů investuje, když spíš matou.
Jan Herzmann: Je mi trochu zatěžko komentovat práci konkurenčních firem, ale rozhodně neplatí, že tyto první prognózy se liší vždycky. Na druhé straně je pravda, že část levicově orientovaných voličů nerada o svých preferencích mluví - kdysi to bývali především příznivci KSČM, letos hlavně voliči ČSSD. Nemohu se ale zbavit dojmu, že chyba v odhadu SC&C byla letos neúměrně velká. Možná by stálo za to zeptat se ČT, jak si agenturu vybírají. Veřejné výběrové řízení to není, to bychom se určitě o takovou příležitost ucházeli.
Odpovězeno: 21. 10. | 16:44Autor: J.L.
Otázka: Doufám, že se do Senátu nedostane žádná známá tvářička typu Čejková nebo Maxa. Nevím, co by tam mohli dokázat. Co si o tom myslíte Vy? Díky. J. L.
Jan Herzmann: Nemůžeme o někom říci, že by v Senátu nic neudělal jen proto, že je to známá tvář. Podívejte se na Prahu 4: herec proti rektorovi, a oba by určitě v Senátu měli co říci, protože ten první není jen herec a ten druhý zase není jen hodnostář v červeném plášti. Chcete-li znát můj osobní postoj, já při hlasování na to, zda je někdo známý z televize nebo ne, vůbec nedám.
Odpovězeno: 21. 10. | 16:45Autor: zvědavec
Otázka: Jste ještě vůbec zvědavý, jak dopadnou volby? "Tankuje" vás to po těch letech? :-)
Jan Herzmann: Kdyby vedle mne seděla manželka, smála by se Vaší otázce, až by se za břicho popadala. O parlamentích volbách jsem měl puštěnou televizi a dva počítače s různými zdroji informací. Dneska od rána jsem si kreslil mapičky a tabulky. Je to droga, která mne drží od roku 1990. Ještě že ty volby nejsou častěji!
Odpovězeno: 21. 10. | 16:46Autor: Petr Pvlů
Otázka: Zdravím Vás. Proč je východ republiky podle Vás tak levicový, když právě levice (ČSSD) je příčinou největšího nárůstu nezaměstnanosti. Přesto lidé na východě stále levici věří?
Jan Herzmann: Já bych byl s tou levicovostí východu republiky opatrný: ČSSD a KSČM nemají ani jednoho hejtmana, v Jihlavě, Brně, Zlíně a Opavě jsou primátoři z ODS. Jenže všude v Evropě platí, že oblasti s vysokou nezaměstnaností a sociálními problémy volí spíše doleva. Ne všichni lidé sdílí Váš názor, že za nezaměstnanost může ČSSD nebo obecně sociálně demokratická koncepce sociálního státu.
Odpovězeno: 21. 10. | 16:50Autor: Michal Umlášek
Otázka: Pane Herzmanne,
zdá se mě, že ČSSD stále hledá viníky svých problémú u někoho jiného. Nemají již lidé jejich nářků dost? Může se to odrazit i na volebním výsledku?
Jan Herzmann: Na vývoji volebních preferencí se projevuje odklon určité části lidí od ČSSD. Většina analytiků si to vysvětluje chováním této strany v povolebním období, může to ale být také tím, že tato strana má hodně "vlažných" příznivců, kteří se pro ni s konečnou platnotí rozhodnou až krátce před volbami, jak se to stalo v červnu. Zdá se mi tedy, že nějak opravdu zásadním způsobem sociální demokraty jejich povolební "styl" nepoškozuje.
Odpovězeno: 21. 10. | 16:59Autor: trtík
Otázka: O kolik nejvíc jste se spletli při předpovídání volebních výsledků?
Jan Herzmann: Letos jsme sice skoro přesně předpověděli poměr sil pravice - levice (vycházel nám 99 : 101 ve prospěch levice), ale hodně jsme se spletli u jednotlivých stran. Podcenili jsme obě velké - ODS dokonce o 7,5 procentního bodu a to byl historicky největší rozdíl mezi naším odhadem a skutečností. Zákonitě jsme současně přecenili malé strany, všem mimoparlamentním dohormady jsme předpovídali o 4,9 procentního bodu víc než pak skutečně dostaly. Já osobně ale za důležitější považuji chybu strašího data. Kdysi jsme odhadovali, že Republikáni vedení panem Sládkem budou v Poslanecké sněmovně, a oni skončili se 3 % jako mimoparlamentní. To byl jediný případ, kdy jsme se spletli tak, že nešlo jen o čísla, ale o jejich politický význam. To se nám letos naštěstí nestalo.
Odpovězeno: 21. 10. | 17:10Autor: Eva
Otázka: Mám pocit, že jako společnost trčíme stále jednou nohou v socialismu. Kdyby tomu tak nebylo, tak bychom maximálně využili každou možnost spolurozhodovat o nás samých. Nebo je nám snad jedno jak a kde žijeme? Myslíte, že to lze nějak ovlivnit?
Jan Herzmann: Nedá se říct, že byste mi dala jednoduchou otázku. Když se podíváte na kontitnentální Evropu, všude uvidíte podporu velmi podstatné části lidí zaopatřovatelskému státu, který se na západě nazývá socialistickým, aniž by to znamenalo naši předlistopadovou zkušenost. Zatímco v Británii, Irsku nebo třeba ve Finsku a v Estonsku převládají lidé, kteří od státu chtějí poměrně málo, jen když jim nebude příliš zasahovat do života, ve Francii, Dánsku nebo Rakousku, a také u nás či v Polsku, je tomu naopak. Bojím se, že teprve historie ukáže, která z těch cest vede skutečně dopředu - ale to my se už určitě nedozvíme. Proto každému z nás nezbývá nic jiného než si vybrat vlastní cestu podle svého přesvědčení, jít k volbám nebo nejít a když ano, tak zvolit takovou stranu, která je našemi pohledu na svět nejbližší.
Odpovězeno: 21. 10. | 17:18Autor: P. Grafenried
Otázka: Myslíte si, že existuje souvislost mezi volební účastí a tím, jak doopravdy funguje demokracie (myslím tím účinnost delegace moci, reálná možnost něco ovlivnit...)
Jan Herzmann: Odpověděl bych populárním slovenským: "Áno, aj." Dobré fungování demokracie a všech zastupitelských sborů podporuje volební účast, protože lidi je snazší přesvědčit, že jejich hlas má smysl. Vedle toho ale záleží na národní povaze nebo třeba také na tom, jak moc se liší koncepce, s nimiž strany kandidují. A tak jsou státy, které určitě jsou docela slušně demokratické a přesto vykazují účast pod úrovní 50 %. Na druhé straně případ francouzských prezidentských voleb ukazuje, i ti, kdo nevolí, politickou situaci sledují. Když se do 2. kola dostal Le Pen, účast byla rekordní - lidé ho opravdu za francouzského prezidenta nechtěli a dali to najevo.
Odpovězeno: 21. 10. | 17:19Autor: martin.T
Otázka: dobrý den,
máte už nějaké předběžné výsledky?
Jan Herzmann: Nejčerstvější výsledky jsou průběžně na www.volby.cz . Možná to nevíte, ale tahle služba Českého statistického úřadu je absolutní evropskou a možná i světovou špičkou.
Odpovězeno: 21. 10. | 17:26Autor: pavel
Otázka: Dobrý den, chtěl bych se zeptat, jak se v kom. volbách počátaj hlasy pro jednotlivce. Může někdo kdo má hodně hlasů pro sebe (od voličů jiných stran) být zvolen, i když jeho strana má málo?
Jan Herzmann: Na podobnou otázku už jsem dnes jednou odpovídal, tak jen stručně. Každý hlas se počítá straně, za níž člověk kandiduje. Pokud se do zastupitelstva dostane, bude tam samozřejmě jako představitel té strany, za kterou kandidoval. Zkušenost ukazuje, že jen výjimečně má hlasování pro jednotlivé osoby nějaký zásadní vliv na stranické složení zastupitelstva. Celý systém tedy v praxi funguje velmi podobně jako systém preferenčních hlasů při volbách do Poslanecké sněmovny. Jen se trochu bojím, že právníci i volební statistici mne za tohle zjednodušení budou následující čtyři roky chodit v noci strašit.
Odpovězeno: 21. 10. | 17:30Autor: Nina
Otázka: Dobrý den,
vidíte z Vašeho pohledu vůbec nějaké řešení pro náš stát. Myslím po politické stránce.
Děkuji
Jan Herzmann: Milá Nino, já nejsem politik, ale pouhý analytik. Dlouhá léta tvrdím, že dobře udělaný průzkum veřejného mínění je jako zrcadlo, do kterého se může společnost podívat. Ale poradí Vám Vaše zrcadlo, když se budete ptát, jak být půvabná a okouzlující? Kdepak - vždycky Vám jen ukáže momentální realitu.
Odpovězeno: 21. 10. | 17:34Autor: Volič
Otázka: Z místní ODS byl odvolán kandidát, údajně z centra strany proti vůli místní organizace. Může kandidáta odvolat někdo jiný než zmocněnec volební strany?
Jan Herzmann: Nejsem právník, ale myslím, že to může formálně udělat skutečně jen volební zmocněnec. Otázkou v daném případě asi je, kdo to volebnímu zmocněnci nařídil. Každopádně Vám doporučuji obrátit se s dotazem nebo podnětem na Ústřední volební komisi. Zkuste se [email protected].
