Praha - Premiér Mirek Topolánek den před hlasováním o nedůvěře vládě rozehrál klíčovou hru o existenci či neexistenci svého kabinetu.
Nastínil podmínky, které má, pokud by jeho vláda padla.
Šance, že kabinet ve sněmovně neobstojí, je vysoká, i když ne stoprocentní. Koaliční přeběhlící vládu stále napínají a nechtějí říct, zda opozici v tomto klíčovém hlasování pomohou.
Pokud se to sociální demokracii přeci jen podaří, neznamená to, že by si Topolánek a jeho ministři museli hned vyklízet své kanceláře. Dokonce je tu možnost, že Topolánek může vládnout až do předčasných voleb.
Šéf nejsilnější parlamentní strany vyrazil do protiútoku prohlášením, že ODS za určitých podmínek podporuje předčasné volby, a to ještě letos v létě.
S tím ale téměř jistě nebudou souhlasit sociální demokraté, kteří je připustili až na podzim. Nadto jako mezihru mezi předčasnými volbami a vládou Mirka Topolánka v demisi do konce předsednictví si představují ustavení vlády úřednické.
Jaké jsou tedy možnosti, pokud vláda nezíská zítra důvěru? Aktuálně.cz se je podařilo zrekonstruovat na příkladu tří podmínek Mirka Topolánka.
| DOKUMENT: Topolánkovo prohlášení k hlasování o nedůvěře |
Podmínka první: Bude-li vládě vyslovena nedůvěra, pak očekávám, že prezident nenaruší dosavadní ústavní zvyklosti a pověří předsedu nejsilnější strany sestavením nového kabinetu.
Ústava prezidentovi jasně neříká, koho musí jmenovat. Obvykle po volbách jmenuje předsedu strany, která volby vyhraje. Tak už to po červnových volbách udělal hned dvakrát. Poprvé kabinet Mirka Topolánka důvěru nezískal, podruhé už ano.
Prezident ale automaticky nemusí jmenovat předsedu nejsilnější strany, může zvolit i jiného člena vládní ODS. Stalo se tak například po demisi Grossovy vlády v roce 2005. Klaus tehdy sestavením kabinetu pověřil někdejšího místopředsedu strany Jiřího Paroubka.
V takovém případě ovšem ODS vzkazuje, že nikdo jiný nebude mít plnou podporu jejího poslaneckého klubu.
Podmínka druhá: Nepodaří-li se sestavit většinovou nekomunistickou vládu, pak ODS odmítá přistoupit na nepolitická mimoústavní řešení v podobě úřednické, či polopolitické vlády. Taková vláda nezíská podporu poslanců a poslankyň ODS a pokud by získala důvěru, může se tak stát pouze díky přímé či nepřímé podpoře komunistů. Byl by to vskutku zvláštní dárek občanům k 20. výročí sametové revoluce.
Pokud bude chtít Mirek Topolánek pro svůj kabinet skutečně důvěru (bez hlasů komunistů), pak by členy takového kabinetu museli být sociální demokraté nebo by jej minimálně museli tolerovat.
Taková možnost je ale dopředu vyloučena. ČSSD Topolánkovu vládu nikdy tolerovat nebude a Topolánek ČSSD ve vládě nechce.
Nicméně Topolánek se nakonec může bez ČSSD obejít. Prezident může pověřit vládu, jejíž demisi přijal, dočasnou správou země nebo může jmenovat kabinet nový. Ten ovšem nemusí získat důvěru (a bez ČSSD ji nezíská), vládnout může ale bez důvěry, jak jsme tomu byli svědky v případě první Topolánkovy vlády (od září 2006 do ledna 2007).
Ústava neříká, jak dlouho tak může vláda v obou případech vládnout.
Podmínka třetí: V případě, že vláda zítra nedostane důvěru a nebude možno sestavit nový většinový kabinet bez podpory komunistů, pak ODS jednoznačně podporuje nejrychlejší možnou cestu k předčasným volbám, a to ještě v létě letošního roku.
Cesta k předčasným volbám je při současném znění Ústavy velmi komplikovaná.
Dnes existují jen dvě možnosti, jak k předčasný volbám dojít: buď by musela vláda dát do sněmovny zákon, se kterým spojí svou důvěru, a sněmovna by ho do tří měsíců nesměla schválit, nebo by sněmovna podobně jako v roce 1998 schválila zákon o zkrácení volebního období.
U obou možností je však základním předpokladem, že s nimi bude souhlasit ODS, u té druhé by se pak musela nejsilnější vládní strana dohodnout se socialisty. Ke schválení zákona o zkrácení volebního období je totiž potřeba ústavní většina, tedy 120 poslanců.
A dohoda dvou nejsilnějších hráčů je silně nepravděpodobná, zvlášť v momentu, kdy se o předčasných volbách hodně mluví, ale nikdo je vlastně vůbec nechce.
