Setkání Klause s předsedou ODS Mirkem Topolánkem nemělo žádný výsledek. "Hledáme něco jako vládu shody o předčasných volbách," uvedl po více než hodinovém jednání Topolánek.
O tom, koho prezident jmenuje novým premiérem, anebo koho pověří jednáním o nových volbách, se podle šéfa ODS vůbec nemluvilo.
Klaus: Další pokus pro ODS
Klaus chce pověřit jednáním o vládě znovu občanského demokrata. Přitom žádá, aby se vyjednavač dohodl se sociálními demokraty.
Naznačil to například výzvou k dohodě levicových a pravicových politiků při projevu k 28. říjnu. Několikrát také zdůraznil, že nová vláda musí být zásadně jiná než dosavadní kabinet. A musí mít bezpečnou většinu ve sněmovně.
Topolánek, který má ve své straně skálopevnou podporu, však velkou koalici rezolutně odmítá. Trvá na tom, že vládu bude sestavovat i na druhý pokus.
Jeden z jeho spolupracovníků Aktuálně.cz potvrdil, že Topolánek nechce novou vládu řídit, ale chce do jejího čela doporučit nestranického odborníka. Sám se stane předsedou sněmovny.
Do vládní sestavy budou moci mluvit všechny strany, které se ji rozhodnou podpořit a které budou souhlasit s předčasnými volbami v příštím roce na jaře, anebo hned po prázdninách.
ČSSD žádá vlastní pokus
Topolánka jako vyjednavače o vládě však sociální demokraté odmítají.
Infobox
PĚT MĚSÍCŮ BEZ VLÁDY
Červen
- 3.6. - Volby do Poslanecké sněmovny vyhrála ODS (81 mandátů) před ČSSD (74 mandátů), KSČM (26 mandátů), KDU-ČSL (13 mandátů) a Stranou zelených (6 mandátů).
- 5.6. - Klaus pověřil předsedu ODS Mirka Topolánka, aby jednal o sestavení vlády. Ten oslovil lidovce a zelené.
- 29.6. Poprvé zkrachoval pokus zvolit předsedu sněmovny. Kandidátka ODS Miroslava Němcová dostala jen 99 hlasů. Později proběhlo ještě pět neúspěšných pokusů.
Červenec
- 10.7. - Trojkoalice ODS, KDU-ČSL a Strana zelených sociálním demokratům nabídla, aby se stali členem koaličního kabinetu. Ti odmítli.
- 19.7. Topolánek připustil vznik úřednické vlády, která by ale měla řídit zemi do předčasných voleb.
- 25.7. Trojkoalice nabídla, že programové prohlášení bude kopírovat deset předvolebních závazků ČSSD. Paroubek to odmítl jako marketingový tah.
- 27.7. - Bankovní rada České národní banky po devíti měsících zvýšila úrokové sazby o čtvrt procentního bodu. Hlavní sazba vzrostla na 2,25 procenta.
Srpen
- 4.8. ODS ukončila jednání o trojkoalici a začala jednat s ČSSD o podpoře své menšinové vlády.
- 9.8. - Senátoři schválili novelu ústavy, podle níž může sněmovnu rozpustit prezident na žádost 101 poslanců.
- 14.8. - Na sedmý pokus byl zvolen šéf sněmovny. Miloslav Vlček (ČSSD) ale slíbil, že odstoupí, až skončí druhý pokus o sestavení vlády.
- 16.8. - Paroubkova vláda podala demisi.
- 24.8. - Sociální demokraté ukončili jednání s ODS a nabídli lidovcům menšinovou koalici s podporou KSČM. Předseda KDU-ČSL Miroslav Kalousek návrh přijal. Následující den návrh odmítlo širší vedení strany a Kalousek odstoupil.
Září
- 4.9. - Prezident Václav Klaus jmenoval menšinovou vládu ODS s premiérem Topolánkem.
- 27.9. - Bankovní rada České národní banky zvýšila úrokové sazby o dalšího čtvrt procentního bodu.
Říjen
- 3.10. - Topolánkova vláda nezískala důvěru poslanců.
- 11.10. - Topolánkova vláda podala demisi.
- 13.10. - Klaus zahájil jednání o druhém pokusu sestavit vládu. S vedením stran jednal dva týdny. Vyloučil, že by jmenoval vládu, která by se opírala o přeběhlé poslance.
- 25.10. - Poslanec Michal Pohanka vystoupil ze sněmovního klubu sociální demokracie. Paroubek za dva dny oznámil, že Pohanka bude dál hlasovat s ČSSD.
- 26.10. - Sněmovna schválila deficit rozpočtu ve výši 91,3 miliardy korun.
- 28.10. - ODS vyhrála druhé kolo senátních voleb. Den nato Klausův poradce Ladislav Jakl oznámil, že nového premiéra vybere opět ODS.
- 30.10. - ODS oznámila, že na druhý pokus bude vládu opět sestavovat Topolánek s cílem prosadit předčasné volby.
- 31.10. - Klaus odložil jmenování politika, který bude sestavovat vládu, nejméně do 3. listopadu.
Od prvních zpráv, že druhý povolební kabinet bude sestavovat právě on, se připravují na třetí pokus o sestavování vlády. Proto také odmítají podpořit ústavní zákon, kterým by se mohla sněmovna sama rozpustit.
Tento nesmiřitelný postoj převládl na úterní schůzi poslaneckého klubu. "Bude to stejné jako v prvním kole. Klaus pověří sestavením vlády opět Topolánka, protože se nechce dostat do konfliktu s ODS. A nová vláda po třiceti dnech zase nedostane důvěru," řekl jeden z členů sociálnědemokratického vedení.
Tento plán potvrdil po jednání se zelenými Paroubek. Řekl, že nepodpoří změnu ústavy umožňující rozpustit sněmovnu za souhlasu tří pětin poslanců, a rychlejší cestou je vyčerpat druhý i třetí pokus o sestavení vlády, a teprve po krachu třetího kabinetu vypsat nové volby.
Šéf zelených Martin Bursík k tomu řekl, že se Paroubek nechce vzdát své šance na sestavení kabinetu.
Takový plán předpokládá, že vládu s důvěrou sněmovny budou mít Češi až v novém roce.
Pojďme s komunisty
Sociální demokraté věří, že se s nimi spojí komunisté. Ti se před týdnem přihlásili ke dvěma alternativám.
"Jsme schopni podporovat dočasnou vládu národní shody, kde budou zastoupeny všechny strany ze sněmovny. Na druhou stranu můžeme tolerovat vládu, která bude složena většinově z odborníků ČSSD a KSČM, bude mít tolik kontrolních pravomocí, abychom nebyli odpovědni za různé privatizační aféry," navrhl předseda Vojtěch Filip delegátům ústředního výboru, a ti jeho záměr schválili.
"Nějaké zásadní rozhodnutí ale bude možné až od pátku za týden, kdy se sejde výkonný výbor," zdůrazňuje opatrnost své strany místopředseda Jiří Dolejš.
Sněmovnu chtějí oba
Aby sociální demokraté vůbec začali s Topolánkem vážně jednat, musel by ustoupit ze současné pozice. Vláda by neměla být zcela úřednická a musela by vládnout déle než do příštího roku. Předsedou sněmovny by se stal šéf ČSSD Jiří Paroubek.
Najít kompromis se snaží lidovci. Jejich šéf Jan Kasal doporučuje duhovou koalici, kde by figurovali spolu s ODS a ČSSD. "Nepůjdeme do projektu, který by se opíral o vládu, s níž sociální demokracie nebude souhlasit," zdůraznil Kasal po odchodu z jednání s Klausem. Lidovci chtějí mezi rozhádanými velkými stranami zprostředkovat jednání a zároveň se vyhnout jinak nezbytné spolupráci s komunisty.
Zelení se naopak odmítli jednání o koalici s velkými stranami zúčastnit, podpoří však každé řešení, které povede k předčasným volbám.
Ve světě bez obdoby
Ani pět měsíců po volbách tak není východisko z unikátní situace, do které Česko dostaly volby a neschopnost politiků se na něčem dohodnout. "Neznám ve světě příklad, se kterým bychom se mohli srovnávat," říká brněnský politolog Lubomír Kopeček.
Vinu na tom, že se nedaří najít řešení, nesou podle Kopečka také média. "Soustřeďují se na to, co řekl Klaus a Topolánek, a přitom vůbec nevytvářejí tlak, aby se naplňovala ústava," míní expert.
Od dohody na vedení sněmovny už uplynuly tři měsíce a za tu dobu mohly proběhnout tři pokusy o sestavení vlády. Srpen se však ztratil tím, že Topolánek o vládě jednal a během října se zase čekalo na komunální volby.
"Kdyby se prezident nezdržoval, volby už dávno mohly být. Místo toho chtějí politici měnit ústavu, aby k nim mohli dojít," upozorňuje na nelogický průběh povolebních jednání Kopeček.
