Praha - V kategorii rozvojových zemí má Česko nejlepší sociální systém. K nejlepším patří i výkonem své ekonomiky. Až na dvacátém místě však je v kvalitě politické elity.
Tradiční studie Bertelsmannovy nadace navíc tvrdí, že úroveň politické kultury se za poslední dva roky výrazně zhoršila.
Jen Poláci jsou horší
Ještě v roce 2006 bylo Česko při hodnocení politického života desáté, letos se propadlo o dalších deset příček níže mezi Indii a Makedonii.
Žebříček
Politický systém
1. Chile (2.) 2. Estonsko (7.) 3. Botswana (3.) 4. Mauritius (1.) 5. Slovensko (6.) 9. Chorvatsko (12.) 10. Lotyšsko (16.) 12. Slovinsko (4.) 13. Bulharsko (21.) 15. Litva (9.) 18. Maďarsko (15.) 20. Česko (10.) 21. Makedonie (42.) 22. Rumunsko (24.) 46. Albánie (46.) 51. Srbsko (48.) 53. Polsko (23.) 55. Ukrajina (65.) 81. Bosna a Hercegovina (65.)Ekonomické a sociální výkony
1. Česko (3.) 2. Slovinsko (1.) 3. Estonsko (2.) 4. Tchaj-wan (4.) 5. Maďarsko (5.) 6. Litva (7.) 7. Slovensko (6.) 11. Polsko (9.) 13. Lotyšsko (14.) 14. Chorvatsko (11.) 15. Bulharsko (16.) 17. Rumunsko (19.) 22. Makedonie (29.) 31. Srbsko (33.) 33. Albánie (37.) 35. Ukrajina (32.) 40. Bosna a Hercegovina (37.)V tabulkách je hodnoceno celkem 125 zemí. Aktuálně.cz z nich vybírá ty postkomunistické.
V závorce je pořadí z roku 2006.
Ukazuje se, že ze zemí Evropské unie, které Bertelsmann řadí do kategorie rozvojových, mají větší potíže s politiky jen Rumuni a Poláci.
Hodnocení Poláků se vedle Čechů za poslední dva roky také nejvíc zhoršilo.
Čechům ve srovnání s ostatními škodí, že si jejich vláda nedokáže stanovit priority a podle nich reformovat. Zároveň nenabízí žádný program, jak co nejlépe využít v ekonomice lidské zdroje, ani neumí účinně bojovat s korupcí.
Podobné potíže mají Poláci, kterým Bertelsmannova studie navíc vyčítá spory s Evropskou unií a autoritářské sklony vlády Jaroslawa Kaczyńského.
Chvála za sociální stát
Česko naopak uspělo v ekonomicko-sociálním žebříčku, kde předstihlo takové země, jako je Estonsko, Slovinsko, Tchaj-wan a Korea.
Zmíněné země dostaly v Berteslmannově analýze stejně dobré hodnocení v kritériích, jako je ekonomický růst, ochrana soukromého vlastnictví a svobodného trhu. Češi je však překonali v tom, jak jejich sociální systém chrání občany před propadem do chudoby. Ekonomická úroveň země také dává občanům dobrou možnost rozhodovat o svém životě.
Není jasné, jak by Češi dopadli ve srovnání s vyspělejšími zeměmi. Do této kategorie patří vedle Spojených států, Japonska, Austrálie a starých členských zemí EU také Malta a Kypr.
Bohatí bez zásluhy
Bertelsmannova studie představuje Česko v kategorii zemí, které využívají příznivých vnějších okolností, konkrétně vstupu do Evropské unie, k dobrým ekonomickým výsledkům.
Spolu s Polskem a v menší míře s některými dalšími zeměmi (Slovinsko, Litva, Maďarsko) však nedokáží příležitosti využít k vybudování kvalitního politického systému.
Tento příklad upomíná na termín "nezasloužená prosperita", který používá americký politolog Fareed Zakaria pro arabské země, kterým ropa zajišťuje prosperitu. Bezpracný zisk je nenutí k ekonomickým ani politickým reformám, a tím se udržují zaostalé autoritářské režimy.
Na jiné úrovni nejsou ani nové členské země EU nuceny k dalším reformám, protože úspěch přináší samotná účast na evropské prosperitě.
Cenou za nezasloužený úspěch jsou podle Zakarii politická nestabilita a v delší perspektivě nejistá ekonomická budoucnost.
