Praha - Česko poskytne MMF půjčku na záchranu eura ve výši 38 miliard korun. Vláda tak nakonec po týdnech váhání kývla alespoň na částečnou pomoc, byť EU po nás chtěla o 52 miliard víc.
"Stádo jménem EU se rozděluje na skupinu zdravých a nemocných kusů. Tím, že se na pomoci podílíme, vysíláme signál, že Česko může být bráno jako zdravý kus," vysvětlil jeden z důvodů poskytnutí půjčky premiér Petr Nečas.
Ministr financí Miroslav Kalousek již dříve argumentoval tím, že by bylo nemorální se na pomoci nepodílet, vzhledem k tomu, že Česko získalo z unijních fondů od roku 2004 čistých 175 miliard korun.
Peníze by Kalousek rád získal z devizových rezerv České národní banky, jelikož se jedná o řešení nejšetrnější k rozpočtu. Její guvernér Miroslav Singer však tuto půjčku už dříve označil za absurdní.
Vláda poskytne garanci jak za tuto půjčku, tak i za druhou, ještě z doby vlády Mirka Topolánka. V případě souhlasu ČNB bude záruka poskytnuta zákonem, který bude muset potvrdit parlament.
Pokud budou splněny formální náležitosti, bankovní rada ČNB by se návrhem mohla zabývat už ve čtvrtek, kdy má své pravidelné zasedání.
Na prosincovém summitu Evropské unie se její lídři dohodli na poskytnutí půjčky MMF ve výši 200 miliard eur. Doposud se k tomu zavázaly pouze země eurozóny, i těm se však podařilo dát dohromady částku kolem 150 miliard eur.
Ze zemí mimo eurozónu už půjčku odmítla Velká Británie a Bulharsko.
Česko mělo přispět částkou kolem 3,5 miliard eur, tedy asi 90 miliard korun. Proti tomu se stavěl kromě tradičně euroskeptického prezidenta Václava Klause také premiér Petr Nečas a část jeho kabinetu.
Pro poskytnutí pomoci je zejména strana TOP 09, podle které bychom se neposkytnutím půjčky dostali do izolace a ztratili bychom část svého vlivu pro pozdější vyjednávání.
Podmínky půjčky stále nejsou úplně jasné. Zatím se však mluví o tří- až pětileté půjčce, která by měla státní rozpočet přijít na uniklých úrocích asi na miliardu korun.
ČNB totiž obvykle své devizové rezervy investuje převážně do dluhopisů, úroky z MMF se oproti tomu pohybují kolem desetiny procenta.
Eurosmlouva ano, ale...
Nečasova vláda také kývla na novou eurosmlouvu o rozpočtové unii. Zatím však pouze podmíněně.
Trvá na vyjasnění dosud otevřených bodů. O definitivním schválení musí rozhodnout politici ústavní většinou, nebo lidé v referendu.
Společnou pozici trojkoaliční kabinet hledal kvůli nadcházejícímu summitu Evropské unie v Bruselu, kde budou lídři sedmadvacítky v pondělí novou eurosmlouvu ladit.
ODS a Věci veřejné navzdory TOP 09 a jejímu šéfovi, ministru zahraničí Karlu Schwarzenbergovi, už minulý týden prosadili, že Češi o přistoupení k rozpočtové unii rozhodnou v referendu.